Již týden před utkáním jsme měli potvrzenou posilu Honzy Šafáře z Nové Paky, věda, že utkání v Kroměříži nebude žádná procházka růžovým sadem. Výsledky soupeře nás o tom přesvědčovaly. Když pak v pátek večer před odjezdem zavolal Fandič Šandera, že je nemocný, ukázala se první výpomoc „Pačana“ v lize jako zásadní. Jednoznačně; jeho vystoupení musím zhodnotit velice kladně, zvláště v obraně nám velice pomohl. Prakticky celé utkání jsme vedli, nikdy jsme se však nedokázali od soupeře razantněji bodově odpoutat. Oba tahouni soupeře, hráči Pivoda a Gremlica o sobě dávali výrazně bodově vědět, a i když naše obrana velice slušně šlapala na hrotu, nejenom zásluhou Honzy Šafáře, přeci jen se vždy podařilo protihráčům propasírovat pár přihrávek do zadních rohů odkud nás doháněli celkem slušnou střelbou z dálky. V druhé půli se rozumným tahem ukázalo nasazení obou výrazně podkošových hráčů, Pepy Karase a Dana Doležala, kteří se postarali o valnou většinu bodových zakončení, kdy razantní podkošové prosazování Pepy bylo doplňováno nesmírným citem Dana vystihnout odražený míč a zároveň umět si naběhnout pro přihrávku do volného prostoru. Navíc jeho šestky (11/9) byly v tomto utkání excelentní. Pochopitelně velkou vzpruhou v takovém utkání byly trojky Adama Flégla a rychlé brejky Honzy Březiny. V závěru jsme si vypracovali čtrnáctibodové vedení, takže se na plac mohl dostat i v lize se otrkávající Honza Hájek. Soupeř tak vycítil šanci a výsledek mírně zkorigoval, nicméně vítězství jsme již nepustili z ruky.
(body HK – Doležal 19, Flégl 17, Karas 13, Březina 11,)
HODNOCENÍ
vykrývání slabých míst zóny (2:2:1, 2:3) – probereme na tréninku
opět ta přemotivovanost některých hráčů (budeme na tom pracovat)
NEdisciplinovanost některých hráčů
+
Slušná střelba z dálky
úspěšnost trestných hodů (68%)
v útoku - práce podkošových hráčů
doskakovaní
opět RP