Otevřené rány psů
Nejčastější příčiny
Nejčastější příčinou úrazů s otevřenou ránou - řezných ran, pokousání, střelných ran či následků sražení rychle jedoucím vozidlem - bývají domácí úrazy, psí rvačky, autoúrazy, podzimní hony nebo lidská zloba... Společným jmenovatelem příčin většiny úrazů s otevřenými ranami je však vždy chovatelova nedbalost nebo alespoň nedůslednost.
První pomoc
Ať už jsme majitelem, nebo náhodným svědkem, s krvácejícím zvířetem manipulujeme s maximální opatrností – vůči psovi i vůči sobě. Poraněný pes může být v silném šoku, s čímž souvisejí změny v jeho chování, a každý pes může v takové situaci pokousat vlastního pána.
Otevřenou ránu co nejdříve vyčistíme jemným desinfekčním prostředkem a posoudíme, nakolik je zranění rozsáhlé a bude-li stačit domácí ošetření rány. Pokud jsme si jisti, že situaci zvládneme bez odborné pomoci, použijeme mast na rány. V případě, že silně krvácí, pokusíme se ránu zaškrtit (poznamenáme si čas).
Známých "pět T", doporučovaných pro případ šoku u lidí, musíme aplikovat i u zraněného psa. Pokud možno mu zajistíme ticho, resp. co nejklidnější místo, a sami se chováme tak, abychom psa dál neznervózňovali. Další je teplo. Zraněného psa opatrně zabalíme do deky, bundy nebo kabátu. Tekutiny podáme jen tehdy, když si budeme jisti, že je vyloučeno vnitřní zranění. Zajistíme co nejrychlejší transport k lékaři, který psovi podle potřeby podá tišící prostředky.
Na co se bude veterinář ptát
Podle zákona schválnosti se úrazy podobného typu stávají v noci, o víkendech a svátcích. Jistě máme po ruce telefon na nejbližší veterinární kliniku s 24hodino- vým provozem, a zavoláme tam, abychom lékaře připravili na náš příjezd a případně si nechali poradit, co ještě můžeme pro svého psa udělat během transportu. Veterinář se bude ptát na místo a rozsah zranění, jak k němu došlo a jakého typu rána je, kolik času uplynulo od úrazu, kdy byl pes naposledy očkován, v případě pokousání i na to, zda byli zraněni lidé nebo jiná zvířata, a na stáří, plemeno, pohlaví a přibližnou hmotnost psa.
Odborná pomoc
Veterinář v první řadě ránu vyčistí od cizích předmětů a kontaminací, odstraní mrtvou, poškozenou a odumírající tkáň (to je základem pro kontrolu infekce a podporu procesů hojení rány) a posoudí, jakým způsobem ránu uzavře.
Rozhodující pro volbu metody je velikost a umístění rány: pro šití jsou vhodnější místa s volnou pružnou kůží, např. na krku a hrudníku, ale např. na hlavě a končetinách je kůže dostupné k sešití málo. Na těchto místech může veterinář doporučit hojení ran otevřenou cestou, které je také vhodnější i u silně kontaminovaných a infikovaných ran a u defektů s nerovnými okraji. Metody lze kombinovat. V případě rozsáhlejšího poranění musí být psovi část tkáně nahrazena rekonstrukční chirurgickou metodou.
Na případné záněty nebo pro jejich prevenci může veterinář psovi předepsat antibiotika.
Domácí péče
Chováme-li psa, musíme být připraveni na to, že dříve nebo později budeme muset v zájmu jeho zdraví vykonávat i ošetřovatelské úkony, které nejsou právě příjemné jemu ani nám. Budeme asistovat u operací, naučíme se dávat injekce, vymývat krvácející poranění, ošetřovat hnisající rány.
Léky, které má pes užívat, podáváme pravidelně podle doporučení. Zpravidla musí mít pes po celou dobu hojení rány ochranný límec, který mu brání olizovat si ránu, tím ji opět infikovat a znehodnocovat stehy. Měl by být z přiměřeně tvárného plastu, který bude snadno udržovatelný, průhledný, aby měl pes přehled o tom, co se děje v jeho blízkosti, a se zámkem, který nám umožní snadnou obsluhu a psovi znemožní vyvléknutí. Důležité je správně zvolit velikost límce.
Prevence
Abychom ušetřili sobě i psovi podobné trápení, důsledně dbejme na prevenci úrazů. Doma i na zahradě odstraňme všechny potencionálně nebezpečné předměty, o které by se mohl pes zranit, na procházkách používejme vodítko a i pak věnujme zvířeti maximální pozornost.
A pokud jsme sami řidiči, střelci, myslivci, domácí kutilové nebo hospodyňky pracující s nožem, dávejme pozor při své práci nejen na lidi, ale také na psy.