Jak se dělá první pomoc
Jak se dělá první pomoc- dýchání z úst do nozder
Po úrazu je důležité, aby zůstaly průchodné dýchací cesty. Narovnáme psovi hlavu a krk do přirozené pozice, zbavíme ústní dutinu a hrtan zvratků, krevních sraženin a cizích těles a povytáhneme psovi jazyk, aby se jím neudusil.
Poslechem a vizuálně zjistíme, jestli pes dýchá. Pokud není dech znatelný, ale puls je hmatný, musíme začít co nejdříve s umělým dýcháním.
Větším plemenům obejmeme rukama tlamu tak, aby vdechovaný vzduch nemohl po stranách unikat, a hluboce vdechneme do nozder. Při tom se má hrudník zvířete znatelně zvedat a zase klesat, což nám dokáže, že se vzduch dostává bez překážky do plic.
U malých zvířat je nutné odhadnout a úměrně zredukovat intenzitu umělého dýchání. U psů by měla být frekvence umělého dýchání 8 až 10 vdechů za minutu, to znamená 1 vdech každých 6 vteřin.
Pokud jsou zraněné i nozdry, můžeme umělé dýchání nahradit rytmickým stlačováním hrudního koše. Položíme psa na bok, jednou rukou stiskneme hrudní koš a zase ho uvolníme.
Normální dechová frekvence je 30 až 50 dechů u malých psů, 20 až 30 u velkých psů.
Kde kontrolovat tep
Tep kontrolujeme na vnitřní straně stehna ve stehenním kanálku. Přitom položíme pravou ruku na vnitřní stranu stehna pravé zadní nohy a prostředníčkem nahmatáme tep. Kočky mají normální tepovou frekvenci 120 až 140 tepů za minutu, malí psi 90 až 120 a 70 až 100 u velkých psů.
Když tep nemůžeme v rozrušení nahmatat, nebo když je velmi slabý, můžeme kontrolovat údery srdečního hrotu na hrudním koši. Zřetelně je patrný na levé straně hrudníku za loketním kloubem.
Co můžeme udělat pro psa už teď...
...neodkládejme, až bude pozdě. Nechceme, abyste si trénovali dýchání z úst do tlamy. Možná právě teď máte čas na to, abyste si vyzkoušeli nahmatat svému psovi puls nebo zkusmo spočítat jeho dechovou frekvenci. Spíš si tak zapamatujete nejen to, jak se co dělá, ale i příslušné hodnoty za klidového stavu.