Recenze
Nový rodinný animovaný film studia Dreamworks se mezi diváky setká se
zřejmě stejným dvojím přijetím jako předchozí „dreamworsácké“ filmy
Shrek 1-2 a Příběh žraloka. Jedni se u něj budou řehtat nebo minimálně
spokojeně usmívat od začátku do konce, druzí jen občas při více
„intelektuálnějších“ scénách a zbytek se budou bavit jen průměrně. Hned
na okraj musím říct, že animované zvířecí filmy nepatří mezi můj
oblíbený žánr, a že se tedy logicky řadím mezi druhou skupinu.
Příběh
o čtyřech zvířecích kamarádech z newyorské ZOO, kteří se ze zajetí
dostanou na ostrov Madagaskar, totiž nenabízí žádné překvapivé,
závratně originální ani nikterak supervtipné zpracování. Vývoj jejich
dobrodružství, jeho závěrečné rozuzlení, jakýsi posun charakterů (dá-li
se o něčem takovém vůbec mluvit), pramenící z nabytých prožitků, a
závěrečné „poznání“ jsou totiž typickou ingrediencí každého podobného
filmu. Už si říkám, kdy konečně někdo vymyslí něco nového! Jenže o čem
by tak tyhle filmy měly být? Vždy v nich jde o život, čest, lásku a
především přátelství, které se vinou okolností dostává do přetěžké
zkoušky – která samozřejmě skončí vítězstvím. Jak u Shreka, tak Doby
ledové nebo Hledá se Nemo navíc divákům neposkytují největší zábavu
hlavní postavy, ale vedlejší hrdinové, kteří jsou tím pravým zdrojem
zábavy. A stejně je tomu i u Madagaskaru.
Lev,
zebra, žirafa (všichni chlapi) a jediná ženská, hrošice, sice mají sem
tam úsměvné prupovídky a dostávají se do situací, Tučňáci by ale rádi
do Antarktidy, a tak zosnují útěk které JSOU vtipné, většina z nich je
ale typu „žirafa je vysoká, takže samozřejmě narazí do hodin, a ty jí
(vlastně mu) zůstanou na hlavě.“ Pokud jste trochu náročnější diváci a
je vám více jak dvanáct, okomentujete tyto scény slovy „No jo, no“ a
budete čekat, co přijde za další blbůstku. Naštěstí (!) ale tvůrci
filmu zjevně patří mezi filmové fandy, chodí často do kina, a tak do
zhruba pětadvaceti procent filmu nastrkali i gagy a hlášky, které
pobaví i dospělý doprovod. Říkám „patří mezi filmové fandy“, protože
ony gagy jsou parodiemi či odkazy na slavné scény jiných filmů, které
jsou tematicky podobné. Nechybělo to ve Shrekovi, Madagaskar nezůstává
pozadu. Hned na začátku filmu vás praští do uší povědomá melodie písně
„Born Free“ Johna Williamse z Volání divočiny. Hodně se zasmějete při
scéně, kdy se hladovému lvu Alexovi zdá, že na něj seshora padají
kotletky, jako tomu bylo v Americké kráse, kdy se Kevinu Spaceymu zdálo
o jeho vysněné Angele (jen to nebylo maso, ale růže). A hrají do toho
typické bicí Thomase Newmana. Ve snímku bylo těchto scén docela dost,
mnohé ovšem mají tak kraťounké trvání anebo přijdou v tak nečekaný
moment, že si jich napoprvé asi všimne “Čtyřka se tak nechtěně ocitá na
Madagaskaru, a nestačí se divit málokdo (např. mičuda z Trosečníka).
Radím vám tedy dopředu: více než na děj se soustřeďte právě na hledání
těchto odkazů – a možná se tak budete bavit o to víc.
Kromě
těchto odkazů, jak už jsem naznačila, jsou hlavním zdrojem smíchu
vedlejší postavičky. Ty v Madagaskaru zastupuje čtveřice tučňáků
mafiánů, kteří vlastně celé putování na Madagaskar zavinili, a zvířecí
obyvatelé ostrova, skutečně hodně roztomilí lemurové. Díky nim je právě
druhá polovina snímku, kdy se čtveřice dostává na ostrov, mnohem
akčnější a zábavnější a v ní především si přijdou odrostlejší diváci na
své.
O budoucnost filmu a jeho návštěvnost ovšem nemám i přes jeho nízkou
nadprůměrnost obavy. V USA se hned po premiéře vyhoupl na čelo
žebříčku, stejně tak v Rusku, Ukrajině, Turecku a pobaltských státech.
U nás tomu bude jistě také tak. Navíc si Dreamworks vydělají na
merchandisingu: postavičky z filmu najdete v cereálných výrobcích,
určitě z nich budou i plešáci, zkrátka Madagaskarem
budete „masírováni“ zleva doprava. I přes mnou popsané výtky mu to
ovšem nezazlívám. Na ostrově žijí jak nepřátelé, kteří by si rádi
smlsli na čerstvém masíčku, tak roztomilí lemurové, se kterými se
čtveřice berzy spřátelí Je to sice film natočený za jediným účelem –
vydělat, ale nečiní tak způsobem ani urážlivým, ani vtíravým. Divák si
u něj odpočine, pobaví se a malé děti se možná i poučí. Třeba si
například zapamatují, že na Madagaskaru žijí takové srandovní
poloopičky s černobílými ocasy a že fosy jsou pěkně krvelačné mrchy!
PS: Film bude u nás uváděn ve více jak třiceti kopiích, pouze jedna
bude v originále. A to v pražském Slovanském domě, a pouze na předchozí
skupinovou objednávku. Možná že nám ale absence originálního znění
nemusí tentokrát tak vadit: česká verze je povedená a američtí
recenzenti jejich jazykovou verzi docela kritizují.