Jdi na obsah Jdi na menu
 


Společenství

22. 2. 2008

SPOLEČENSTVÍ

 

Na okraji parčíku roste jalovec, chlubící se původem z minulého století. Často na něm křižují křižáci kříže a jiní tkalcové pletou hedvábné sítě. V létě byl sužován velkými vedry. Narušuje vodorovnost civilizace převislými větvemi v místě, kde je oddělena úrodná půda od cesty?

Za něj zasadil zahradník před lety keřík Buxusu. Byl zasypán vrstvou mulče. A snad i díky ní přežívá do dnešních dnů. Jeho větve s nepohyblivými listy slouží též často k vyřádění pavoukům.

Mezi nimi se ujala zvláštní travina. Zahradníci si mysleli, že to jsou nějaké květiny a tak ji neposekli. Svoji hustotou zajistila každou krůpěj vody.

V létě jsem doplnil společenství betonu a travin čínským Ibiškem – rostlině se uvnitř zalíbilo a nikomu nevadila ani odlišná řeč.

Když jsem si uvědomil, jak tyto rostliny spolupracují, jak pomáhá jedna druhé a dohromady spolu prosperují, nějak mi to připomnělo společenství. Žít tak, abych nebyl opomenut a rozvíjel nějaké aktivity navíc, aby sloužili druhým. Kladně se rozvíjel sám a zároveň v tom pomáhal druhým. Byl rozdávajícím.

Či říkáte, že rostlinné společenství nemá nic společného s lidským? To bych zrovna neřek. Anebo si to opravdu myslíte?