Jak měl Aron na Mikuláše Vánoce…..
Nic se neplánovalo, nic se nepeklo, prostě nic nenasvědčovalo tomu, že se něco blíží. Jo zastavila se tady naše kámoška Vanda s Dárlý…ale já ty řeči moc neposlouchám. Najednou se v sobotu ráno vstávalo docela, no docela brzo a balil se můj ruksáček. Moc jsem to neřešil, protože to jsem samozřejmě netušil, že mne čeká můj nejkrásnější den v roce a že mi babča chystá Vánoce…protože na Vánoce má každý dostat dar…dáreček, raději víc, že jo. Takže jsme udělali jenom takovou „ čůrací“ procházku, babča mi dala rady do života…jako Arýs budeme tam nejstarší…já budu ráda když to dojdu a ty se chovej jako nejstarší, rozumný pes…nervat se a neotravovat. Nabalili jsme se a už na nás před barákem čekala Vanda se svým autíčkem. Babča pochybovala o tom, jak se na zadní sedadlo vejdu já s Dárlý , ale jen do toho okamžiku, kdy jsem si sedl za ní a Dárlý mne naplácla na dveře tak, že zůstala polovina sedadla volná. Vydržel jsem to samo, protože jsem si říkal, že ji to snad přejde, pokud ne, tak že se obětuju a půjdu na tu volnou půlku za řidiče a nebo prostě, dokud můžu dejchat, že to přežiju. Ale nakonec jsme se srovnali, občas jsem se mohl na chvíli i natáhnout a paničky nad náma jásaly, jaký jsme hodný děti, že ani nevrkneme.
Cestu jsem nesledoval, tu sledovala babča na místě spolujezdce, po dálnici jsme to frčeli jako draci, Vanda má navigaci, tak jsem byl naprosto neužitečný. Ta navigace nás navedla spolehlivě až ku Praze a když jsme přijeli do Jevan…naše holky se dohadovaly zda jsou to
„ty Jevany“ ???ale jakmile babča uviděla rybník a první luxusní domky dohodly se , že jsou to „ ty Jevany“ jenže nikde ani noha, takže seznámení se psem nějakého VIP se nekonalo.J
Navigace nás spolehlivě navedla k obrovské hromadě chvojí na parkovišti v lese a byli jsme tam první….
Za chvíli dorazilo další auto a v něm první ženská – Meggie. Prej kastrovaná, ale to neva, stejně jsem ji chtěl prohnat, nakonec to bylo trochu naopak, je snad napůl chrt, takže prohnala ona mne, ale byl to krásnej začátek. A pak už přijíždělo jedno auto za druhým a z něj , FAKT jedna baba za druhou. No byl tam Charlie, mrňousek Bak ale většinou holky….a jedna holka hezčí než druhá. Nevěděl jsem kam dřív….Bára, Sára, Ulli, Olíí, Madla, Jess , Molly a Glorka, Lara…. ani vyjmenovat je nemůžu. Ale hlavně Bolla… černá krasavice Bolla, která teda dělala drahoty, nechala mne abych za ní lítal jako blázen, ale co….chlap se klidně bude chovat jako blázen, jen když může být blízko té, kterou si vybral. Seznámil jsem se i s Aishou…to nám paničky slibovaly dlouho, ale fakt jsem nemohl stihnout všechny.
Tak se vyrazilo. Babča to furt chtěla spočítat, ale nešlo to, fakt ne, až doma zkusila podle fotek a paměti dát dohromady účast a vyšlo ji 19 aut, 45 lidiček a 27 psů…nepřesnosti se promíjejí, a to už je slušná výprava. Zahájení cesty, protože jsme šli na konci, bylo silným zážitkem. Začátek cesty totiž byl takovou voňavou uličkouJ, jak si všichni pesani po té dlouhé cestě odskočili do lesíka. Pak se průvod roztrhal a šlo se a povídalo se a všechna psiska pobíhala, laškovala, většinou lítala s klackama, no prostě paráda. Já na klacky kašlu, jakmile to šlo, šel jsem za Bollou. A šel jsem za ní všude. Cesta zimní bučinou má svůj půvab. Byla velmi příjemná…a první zastávku na focení dokonce prosvětlilo sluníčko. Podle mého projíždějící auto zajelo dát do širokého okolí zprávu o tom, že lesem jde něco naprosto nečekaného…průvod lidí a pobíhající smečka psisek…ale myslivci nás nehonili, potkali jsme jen protijdoucího pána s retrívrama a sem tam jezdce na koni.
O jediné drámo se postaral malý kámoš jezevčík Edík, který si vyrazil za svým, nebo jestli už mu ti blázniví labouši lezli na nervy…no trhnul se a jen díky tagisce s číslem (to je taky poučné, pro ty co ji ještě nemají) se našel asi po hodině. Ale trochu se to roztrhalo. Já na trase přesvědčil všechny že: moje pověst milovníka nelhala, že nemám EIC ale i srdce že mám v pořádku, protože Bolla mi dala tak do těla, že jinak by mne musel trefit šlak jak babča předpovídala, že věk na mou aktivitu co se týká ženských nemá žádný vliv, že plavu v čemkoliv, když jde o to doprovodit dámu svého srdce, že tahám jak bejk…když se mne snaží někdo zarazit…prostě, že jsem to jáJ.
No šest kilometrů to nebylo …myslím spíš k desítce, já za tou svou černou krasavicí naběhal určitě dvacet. Ale co bych pro ni neudělal, nenechal jsem se odradit ničím jiným než připoutáním na vodítko a otravnými povely…aby babča neřekla, že ji dělám ostudu, dokonce jsem kus cesty šel s ní, a vracel se na zavolání, ale vzhledem k tomu, že si furt zavazovala botu musel jsem nakonec zdrhnout, to snad pochopí každý. Jo Madlí, řekni své paničce, že ten trik na zavazování tkaniček co tvoje panička poradila mé paničce je fakt dobrej. Díky.
Před koncem cesty, jsem musel zase na vodítko a pak už se šlo do autíčka. Celá kolona se vydala na ranč El Paso…tam babča vzala čisté kalhoty, čisté boty a zašlapanou bundu a šla na oběd do hospody a já jako trouba musel zůstat v autě i když Dárlý ne. No….remcat musím, po pravdě jsem byl rád, že jsem si lehl. Prý jsem o nic nepřišel, oni v hospodě klábosili, ale taky proto, že organizačně bych to prý zvládnul lépe i jáJ. Ale najedli se a dobře, panička mi přinesla diplom a jsem rád, děkuji za to, že organizátoři si povšimli mé galantnosti vůči všem přítomným dámám…i když někdy to byla makačka…ono oběhnout jen všechny ty černé, když se mi Bollinka někam ztratila byl pěkný mazec. A to tam byly ještě zlatéJ. Za tmy vypustili lucerničky, to mne nechali už jen proběhnout a jelo se domů. Doma jsem se pořádně napil a nějak se mi zdála dlouhá cesta do pelíšku…padnul jsem na prvním trochu vhodném místě a říkal si…ještě že je zítra neděle.
Jo a díky za ty Vánoce na Mikuláše, byla to fakt paráda…
Fotky nevkládáme, protože fotek je na webu spousta, tak si je prohlídnete tam, my žádné vlastní nemáme. A nebo, až nějaké seženeme, dodatečně vložíme….tedy my ne, to nám zase pomůže Rendy.
Komentáře
Přehled komentářů
dobrý den, moc se mi líbí vaše stránky- jak se má Váš čertík? Moc jsme se u Vašich stránek pobavili . Zdravíme Aronka a přejeme mu zdraví a hodně slečen. Berrie -GR - ještě malá slečna 7 měs.
pozdrav
(Berrie, 24. 2. 2012 23:02)