ARONE….sedni!!!!!
Tak to jsem dnes odpoledne slyšel asi stokrát. Leze mi to na nervy. Proto jsem se rozhodl věnovat sedu labradorskému zvláštní kapitolu svého deníku.
Vy si možná myslíte, že jsem se zbláznil, že není o čem povídat, ale já myslím že ano.
Tady povídání tolik nebude, bude tady spíš dokumentace a to naše vlastní, půjčená, darovaná i kradená…
Za prvé tvrdím, že jen málokterý pes si umí tak "hovět" jako my, labíci.
Navíc jsme pohodoví, fotogeničtí, laskaví, a dobré modely. Říká se, že jsme ohrožení dysplazií kyčelního kloubu, proto od malinka uvolňujeme kyčle jak se dá. Důkazy s komentářem následují, není důležité který pes to je, ale JAK SEDÍ……
Tak tomuto sedu říkám Zajíček v své jamce.
Už od malinka sedáváme tak, že si děláme na zadku pohodlí. Máme to vrozené, to je jednou jisté. A jako miminko v trávě vypadáme úžasně. Zachytit nás takto v sedu je docela makačka, protože jako mrňata lítáme a když toho máme dost, tak sebou sekneme na zem. Proto sedy nejsou naší typickou činností.
Toto je sed HROMADNÝ/ tedy hromada labíčat/ .
Za prve je tam Rocker, za druhé jsou to děti Peggy, takže to do našeho deníku každopádně patří.
Tomuhle říkám sed papáníčkový….. to odkládáme bříško, když je napapané, hezky, aby nikde netlačilo. Předvádí Čenda u klád.
A ještě jeden…. miminko u bazénu. Ten však vypadá, že před tím ležel na slepici, která pěkně placatá zůstala za ním…
Pak tu máme miminkovský sed vodní… zvaný též vodní lázeň. Bonifác si prostě odložil zadek ve vodě, protože se potřeboval ochladit.
A ještě jeden miminkovský SED zvaný ZASUNUTÝ....
to si najdeme místečko na zdřímnutí, tam se zasunem, aby nás nikdo neviděl a dáme si šlofíka. Jenže Bresta u toho dokonce vyfotili....
Ovšem, tyhle naše sedy se s věkem jen vyvíjejí podle situace, ve které se nacházíme. Pokusím se na několika fotografiích doložit včetně toho, co si tak asi myslíme.
Tohle je sed, který se jmenuje KONTROLNÍ. Provádíme kontrolu, zda s tím jídlem ti naši lidičkové zacházejí tak jak mají a hlavně kontrolujeme, zda něco neupadne.
Tohle je sed zvaný STÍNOVÝ…tedy sed, při kterém vrháme stín a pohledy. V podstatě jsme byli přinuceni se posadit, určitě o MOC přicházíme tím, že tu tak dřepíme a myslíme si „ dělej proboha, ať zase můžu jít po svém“.
Quentin předvádí sed, zvaný NESTYDATÝ. To se nám klukům stává dost často, že nám toho kouká trochu víc, ale v podstatě si myslíme: „Jsem trochu ulítaný, je nezbytně nutné, abych všechno trochu provětral!".
Aisha předvádí dámskou variantu sedu NESTYDATÉHO.
Lépe to nejde, to by si musela lehnout a navíc tady tím naprosto nesleduje nic jiného než pohodlí.
Taky nám někdy upadne tělo. Tohle je prosím sed zvaný SJETINA…prostě se opřeme a sjedeme, ale tohle fakt neděláme všichni.Tohle asi dělá jen Koki a proto by si na sjetinu měla nechat udělat patent.
Já prosím předvádím sed zvaný FIKANÝ… to když si zadek někam odložíme. Já tady na schody, vím že někteří se nespokojí se schodama, ale sedají tak na křesla, gauče a taky třeba jako Eykýsek ,do bílé sněhové peřiny.
Tady s Fleurinkou předvádím sed ZAMILOVANÝCH..tedy zamilovaný jsem já, Fleur spíš kouká kudy by zdrhla.
Tohle je sed VIZIONÁŘSKÝ, díváme se na světlou budoucnost, ale myslíme si…pánečku? Paničko? Co tady tajtrlíkuješ? Dej piškot a klidně si odpusť to divadlo.
Ještě ve dvou sed VYNUCENÝ….vidíte na jakých kšírách tam jsme. A co myslíte že si myslíme? „ Sakra sedíme tu jako trubky a ta holka nám nenávratně mizí…to je ale psí život!“
Tomuhle sedu já říkám sed …STAROSTA. Jistě vidíte tu jistotu s jakou zasedl, ale nic mu neunikne a chcete vědět co si myslí : „No podívej, já vím, že prostě o kom se nepíše a kdo není vidět, jako by nebyl. Tak já ti tedy posedím, abys neřekl. Ty to focení sice DOST ovládáš, ale raději na to dohlídnu, mám to tady všechno na starosti, jasný?“.
To je SED NA SLEPICI, ale dokonaný. Slepice se neválí nikde opodál, prostě na ní sedím. A jak vidno na slepici se nesedí špatně, řekl bych že jsem si udělal docela pohodlíčko i když jsem jak vidíte ve střehu. Co si vzpomínám, koukal jsem na svou paničku.
To je sed zvaný na DÁMU,...nožky hezky stranou, aby nic nebylo vidět.
Myšlenky ovšem nemají s dámou nic společného: „Proboha, co ji mi to narazila na hlavu, nečekej, že se budu usmívat, vypadám určitě jako debil.Já vím, že to pití, co k tomu patří je kvalita, ale je mi taky jasné, že já ho neochutnám".
To, že cvičíme, však neznamená, že si nepohovíme. Rubísek sice DRŽÍ parádně, ale udělal si na to stabilní základnu. Proto je tento sed nazvaný sed ZAŠPRAJCNUTÝ.
A co si myslí? Proboha????Jak dlouho to ještě musím držet?????
Sed zvaný ŽÍZNIVÝ…to je sed na odpolední siestu.Tělo neupadlo, vypadl jen jazyk. A myslí si : Já tady v tom slunci šaškuju, a při tom bych tak pila…….
Na závěr dám foto Mailíka a jeden sed vzorný. Nejdřív jsem chtěl dát sed vítězný. Ale Mailo za těma pohárama byl špatně vidět.Tak takto sedí pes vzorně. To před tím jsou jen malé odchylky od normy.