Kapitola 21.
Kapitola 21
Jakoby z dálky uslyšela Darsha zvuky boje. Připadalo jí, že se zvedají a zase utichají, lámaly se přes ni jako mořské vlny, když její mysl zoufale hledala cestu zpět k vědomí. Instinktivně si přála, ať ty zvuky přestanou, aby mohla sklouznout zpět do hlubin černé propasti, ze které neochotně povstávala. V poslední době si prošla mnohou bolestí a strachem; cítila, že si zaslouží odpočinek.
Ovšem potyčka se neutišila, naopak byla hlasitější. Teď rozeznala jeden z hlasů: patřil Lornu Pavanovi. Ostatní nezněly jako lidské - hlavně vrčení a hrdelní řev.
Bylo jasné, že Pavan má nějaké potíže. Ve svém stavu polovičního vědomí Darsha neviděla jediný důvod, proč by mu měla jít na pomoc. Neměla ho ráda, a on jí dal dokonale najevo, že ji taky příliš nemiluje. Nezdálo se, že za tím vězí z jeho strany nějaká osobní zášť; prostě opovrhoval Jedi jako celkem. To bylo v jistém směru mnohem více urážlivé. Darsha by lépe snášela, kdyby zakládal svou nelibost pouze na odporu k ní než na zhnusení vůči pojmu, jehož byla představitelem. Dovedla by se snáze vyrovnat s nepřátelstvím než s úzkoprsostí.
Avšak stávalo se bolestivě zřejmým, že boj, který doléhal k jejím uším, se v dohledné době sám nevyřeší. A náhle, jak se rychle navracela k úplnému probuzení, si Darsha vzpomněla na to, co se stalo: útok nepřátel skrytých v chodbě, elektrošoková síť, jež je uvěznila. Silové pole sítě ji omráčilo. Ať už nyní byla kdekoli, nemohlo to být dobré místo.
Darsha otevřela oči a dokázala zvednout hlavu natolik, aby viděla, co se děje, i přesto, že tento úkon ji bolestivě bodl v hlavě - podobně jako výstřel z blasteru. Při tom pohledu se jí řádně zvedl adrenalin. Pavan zápasil s několika stvořeními - v chabém světle bylo těžké říct, co jsou zač, kromě toho, že jsou dvounohá a určitě to nejsou lidé. Očividně dokázal jednoho omráčit; bezvládná postava ležela na mechem porostlé zemi vedle droida, který se rovněž zdál být mimo provoz.
Darsha se zvedla na kolena. Pohyb upoutal pozornost několika tvorů, kteří obklíčili Pavana a čekali na jedinou jeho chybu. Otočili se a belhali se k ní, vrčící ústa doširoka rozevřená. Viděla vyboulenou kůži, která překrývala jejich oční bulvy, a z toho děsu se jí málem zastavilo srdce.
Obklopila se Sílou. Stále klečíc vyrazila dopředu oběma rukama, prsty doširoka roztažené, a vyslala k útočníkům dvě neviditelné vlny. Neočekávaný úder je zasáhl a přinutil zavrávorat zpět. Zavyli napůl strachem, napůl vztekem a hrozivý jekot se v místnosti odrážel.
Darsha toho momentu využila a postavila se. Ze zvyku sáhla po světelném meči a ani ji moc nepřekvapilo, že nevisel na jejím pásku. Neměla čas meč hledat, protože několik těch dalších nelidských zrůd se sunulo jejím směrem. Ačkoliv se přibližovali pomalu, těžko se jim vyhne, vzhledem k tomu, kolik je jich v tomto malém prostoru.
Pavan, kterému visel na každé ruce jeden z nich, si konečně všiml, že je Darsha vzhůru. „Cthonové!“ zakřičel. „Jsou to kanibalové!“
Z těchto slov ji zamrazilo. Tak jako mnoho obyvatel Coruscantu i ona slyšela příběhy o těchto slepých humanoidech, ovšem nikdy takové řeči nepokládala za pravdivé. Strach obnovil její úsilí, takže Cthony znovu odhodila vlnami Síly. Byli však silnější, než se zdáli, a mimořádně vytrvalí; přestože je úder srazil na zem, zvedli se a zkoušeli to znova, vyli přitom a úpěli.
Pavan na tom byl hůře než ona, protože mohl bojovat pouze pěstmi a kopanci. Cthonové ho táhli k jednomu z tmavých výklenků v místnosti.
„Vypnuli I-5!“ zavolal na ni. „Mohl by nám pomoct!“
Ano, ovšem! pomyslela si Darsha. Měla skvělou příležitost vidět, jak silný droid je, když ji a Pavana odnesl do bezpečí z vraku vznášedla. Pohlédla na I-5 a v šeru viděla, že jeho hlavní vypínač vzadu na krku se nachází v poloze „vypnuto“.
Dokáže ho aktivovat? Nebyla si jistá. Nemohla se k droidovi přiblížit na dosah, a pochybovala o své kontrole Síly, hlavně za těchto okolností. Jedna věc byla použít Sílu jako obušek proti nepříteli, ale znamenalo něco úplně jiného pohnout malým vypínačem o několik metrů dál.
Odsunula své pochybnosti stranou. Musí to dokázat - nebo bude z ní a Pavana doslova mrtvé maso.
Zaostřila svou mysl na droida a cítila slabé, nehmotné spojení mezi jejími myšlenkami a chladným kovem vypínače. Zatlačila na něj svou myslí, přímo vnímala ten odpor, který kladl.
Cthon ji popadl zezadu.
Darsha spolkla překvapený výkřik. Cítila, jak její zeslabené psychické sevření po malém kousku duraoceli téměř sklouzlo, a za pomoci veškeré vůle proti němu udeřila chapadlem Síly. Pak ji Cthon strhl dozadu a vnímala jeho vlhké, studené prsty, podobné rukám mrtvoly, které se jí sevřely kolem krku.
Vzduch náhle proťal pronikavý vřískot, jenž se nepodobal ničemu, co kdy slyšela. Byl mnohem víc než nepříjemný; byl doopravdy bolestivý. Zařízl se jí do obou uší a vlezl až do samého středu její hlavy, jako něco živého a nenasytného. Cthon ji pustil, zapotácela se dopředu a zakryla si uši rukama. Maličko to pomohlo, ale zdaleka ne dostatečně.
Ale bylo zjevné, že ostrý zvuk způsobuje Cthonům mnohem větší bolest než jí. Což samozřejmě dávalo smysl; tady dole, ve věčné temnotě, si tvorové zvykli spoléhat na svůj sluch ve větší míře než na zakrnělé oči. Jejich sténání a úpění v agónii se dalo přes pokračující vřískot sotva postřehnout; Darsha si až nyní uvědomila, že ten příšerný zvuk vydává I-5.
Aktivovaný droid zrovna vstával. Pohyboval se rychle a protlačil se skrze šokovaný hlouček příšer k Lornu Pavanovi, zatímco uši trhající zvuk stále tryskal z jeho hlasového modulátoru. Cthonové, kteří táhli Pavana pryč, se zmítali bolestí stejně jako jejich druhové a pustili svou kořist.
Darsha následovala droidova příkladu. I-5 popadl Pavana a zamířil k temnému otvoru v protější zdi místnosti. Bylo úplně jedno, kam chodba vede, musí to být určitě místo lepší než tohle.
Ale šance, že se k tunelu dostanou, vypadaly mizivě. Ačkoliv se Cthonové stále potýkali s bolestí, začínali se stahovat k prchajícím, nepochybně vedeni zlostí, že jim utíká večeře. Darsha vyslala několik dalších neviditelných úderů na všechny strany a čistila tak cestu pro svou skupinku. Přesto se jim v úniku snažil zabránit mohutný dav, který postupoval dopředu.
Zoufale se rozhlédla po něčem, co by mohla použít jako zbraň - a všimla si, že její světelný meč leží možná pět metrů od ní na kupě smetí a rozbité elektroniky. S povděkem si oddechla a natáhla po něm ruku i mysl. Meč vzlétl ze své pozice do vzduchu. Jeden Cthon nějak vycítil, že zbraň plachtí prostorem a nemotorně se po ní vrhl, čímž meč málem srazil. Rozplácl se na zemi u Darshiných nohou, když jí zbraň vklouzla do ruky. Darsha stiskla vypínač a uslyšela velice potěšující bzučení, jak se žlutá čepel natáhla do plné délky.
Uchopila meč oběma rukama a v obranném postoji vykroužila čepelí osmičku. Bylo těžké se soustředit, pokud I-5 stále vydával svůj bolestivý jekot podobný siréně a Darshina hlava se cítila, jako by se měla každou chvílí roztříštit. Doufala, že by v tom případě šrapnely zasáhly aspoň nějaké Cthony.
Vystaveny dvojnásobné hrozbě světelného meče a droidova vřískotu nemohly zrůdy jinak, než se stáhnout. Tři uprchlíci vběhli sprintem do tunelu, I-5 v čele a Darsha řadu uzavírala. Doprovázely je rozzuřené výkřiky jejich bývalých věznitelů, ale to bylo všechno.
Světélkující lišejník, jenž pokrýval zdi v místnosti, rostl v chodbě jen na malém úseku a pak vymizel, až na ojedinělé ostrůvky, které narušovaly tmu jen nepatrně nebo vůbec. I-5 rozsvítil své fotoreceptory a odhalil jejich očím zděný tunel, sotva dost vysoký, aby v něm Lorn mohl stát vzpřímeně. Nepokračoval rovně, mírně se vinul, nejdřív doleva, potom doprava.
I-5 přestal vydávat ječivý zvuk, jakmile se ztratili Cthonům z dohledu. Přešli z běhu do rychlé chůze. Darsha si musela pospíšit, aby udržela krok se svými dlouhonohými společníky; pokaždé, když se její boty dotkly tvrdých dlažebních kostek, cítila další bodnutí bolesti, které jí proniká hlavou. Vroucně si přála, aby jedna z vlastností Síly byla schopnost léčit bolest hlavy.
Jako by jí četl myšlenky, droid začal vydávat jiný zvuk: tiché trylkování, jež se vůbec nepodobalo předchozímu pronikavému hluku. Zdálo se, že nějak proniká jejími svaly a kostmi - vlastně přímo buňkami - lehoučce jimi třese a vyplavuje z nich jedy i bolest. Po několika minutách zvuk ustal a Darsha se cítila sice ne ve vrcholné formě, aspoň o poznání lépe.
Šli ještě několik minut a pak se I-5 zastavil. Pavan a Darsha se také zastavili, padawan přitom vypnula svůj meč.
„Moje senzory zjistily, že nás nikdo nepronásleduje,“oznámil droid.
„Radši bychom měli jít dál,“ namítl Pavan. „Předtím ses spletl, pamatuješ?“
„Nebuď na něj tak tvrdý,“ požádala Darsha. „Přece jen, zase nám zachránil život.“
„Ačkoliv bych rád souhlasil, jsem nucen poukázat na fakt, že tentokrát jsi nás zachránila ty,“ přiznal I-5. „Nemohl bych udělat nic, kdybys mě neaktivovala.“ Ačkoliv mluvil na Darshu, díval se na Lorna Pavana.
Ten se zamračil a na chvilku zaváhal. Pak pohlédl na Darshu a řekl: „Má pravdu. Díky.“
Očividně bylo zapotřebí stádo banth, aby z něj ta slova vytáhlo. Proč tolik nenávidí Jedi? divila se Darsha. Nahlas odpověděla: „Není zač. Ty jsi mi zachránil život ve vznášedle. Teď jsme si kvit.“
Pavan jí věnoval pohled, který znamenal stejnou měrou vděčnost a nenávist. Pronesl směrem k I-5: „Měli bychom najít nejkratší cestu zpět na povrch. I Raptoři vypadají přátelsky ve srovnání s tím, co žije tady dole.“
Droid přikývl a pokračoval v chůzi. Oba dva lidé ho následovali. Nikdo už nepromluvil, což Darsha jen vítala. Kráčela za Lornem Pavanem a znovu se dohadovala, co způsobilo jeho vytrvalou antipatii k ní i jejímu řádu.
Mohla se jednoduše zeptat, samozřejmě. Jediný důvod, proč tak ještě neučinila, byl ten, že na to ještě neměli čas; od okamžiku, kdy se poprvé potkali, jen utíkali. Intuice jí však řekla, že teď není ta správná doba řešit onen problém, zůstala tedy zticha. Možná až se vymotají z těch spletitých katakomb - pokud vůbec - se odváží tu záležitost otevřít. Nyní se zdálo nejlepší prostě to nechat být.
„Překvapuje mne, že to Cthonové vzdali tak snadno,“ řekl náhle Pavan droidovi. „Ani se za námi nepustili tunelem.“
„Taky se tomu divím,“ odvětil I-5. „Napadají mne jen dvě možnosti a ani jedna pro nás nevypadá dobře. První, že na nás chystají jinou léčku.“
„Na to jsem právě myslel,“ přerušil ho Pavan. „A tvůj druhý scénář?“
„Že před námi může být něco, čeho se bojí i Cthonové.“
Pavan neodpověděl. Plahočili se podzemím města a Darsha přemítala nad slovy droida. Zcela jistě pro ně neskýtala žádnou růžovou budoucnost. Něco ještě horšího než Cthonové?