Město přízraků
Stalo se to asi přibližně před třemi roky. Alan a Rick šli ze školy a už se strašně těšili domů. Byl poslední den školy, Rick měl dvě dvojky a Alan jednu trojku ale přesto byli šťastní. Měli odjet úplně do neznáma a protože to byli kluci měli dobrodružství velice rádi. Když přišli domů máma a táta se jich okamžitě zeptali jak dopadli a jestli to není hrůza.. Oba kluci jim to řekli. Maminka se usmívala a tatínek jenom kýval hlavou. ,, Tak to můžeme vyrazit už dneska‘‘ Řekl tatínek a usmíval se. ANO zařvali oba kluci najednou. Dobře tak popadněte kufry a jedem. A tak jeli. Cesta byla zdlouhavá ale nakonec dorazili do malého městečka u Orlických hor. Protože nebyli žádní boháči tak nejeli do hotelu ale pod stan. Utábořili se na kraji lesa. Kousek od tamtud byl hřbitov. Maminka sice trochu brblala že nechce spát s mrtvolama ale potom to ustála. Už se stmívalo a tak tatínek poslal kluky na dříví aby přinesli pár kousků. Když se vrátili tatínek rozdělal ohýnek a posadil se k němu. Kluci to udělali stejně asi do 11:00 tak seděli a povídali si až se klukům začali klížit oči. Maminka je vyzvala ať si jdou lehnout že zítra je taky den. Alan a Rick bez reptání poslechli a odbelhali se do stanu. Ráno se probudili asi v 9:00 a venku je už čekala snídaně. ,, No to je dost že jste se vzbudili vy ospalci‘‘Řekl tatínek. ,, Vždyť jsou prázdniny tak je nech‘‘ Utrousila maminka. ‚, Dneska kluci nás čeká velká tůra‘‘ Ano tati , ale nemohli bychom se radši koupat do rybníka?? Zeptal se Rick. Ne nemohli to se můžete jít vykoupat potom. Tak jo.
Večer se kluci a tatínek vrátili úplně vyčerpaní. ,, Teda maminko řeknu ti znovu bych tu tůru nešel‘‘ ,, Jo mami třikrát jsme se ztratili a potom jsme narazili na houby a táta nedal jinak než abychom je nasbírali tak tady jsou‘‘ No to jste hodní ale jsou to stejně jen prašivky a já jsem uvařila guláš, je v ešusu tak si ho snězte‘‘. ,,Díky‘‘. Po večeři se kluci vydali na malou obhlídku okolí . Nejdříve narazili na divně vyhlížejícího člověka který pořád něco mumlal. ,,Není vám nic‘‘?? Zeptal se Alan. Muž neodpověděl, jen pořád opakoval.,, Zabijou, všechny nás zabijou, jsou v tobě a nevíš o nich a pak tě zevnitř sežerou….‘‘ Alan na něj koukal s otevřenou pusou a Rick ho zatahal za rukáv. ,,Pojď radši domů‘‘ ,,NE‘‘ Najednou se muž probral a řekl. ,, Musíte pryč, rychle pryč, utečte mně už nikdo nepomůže. ,, Ale kdo koho zabije‘‘? ,, Myšlenky rychlejší než tělo, jste pořád živí ale nemůžete se hnout a potom přijde ON a zardousí, mezi životem a smrtí, úplněk‘‘. Po těchto slovech sebou cuknul a naposledy vydechl.
Kluci se hnali domů jako šuci. Když doběhli ke stanu všechno řekli mámě a tátovi. Ty jim ale řekli že jim někdo chtěl znepříjemnit dovolenou a ať už na to nemyslí. Kluci na to do rána zapomněli a další dva dny byli v pohodě. Třetí den ale šli večer k rybníku. Asi půl hodiny plavali ,pak se zabalili do ručníků a sušili se na oranžově se lesknoucím slunci. Když slunce zapadlo a vyšel měsíc. Kluci si řekli že už půjdou domů, aby o ně neměli rodiče strach. Když si ale Rick navlíkal tričko Alan zařval. ‚, Ricku koukni duch‘‘ Bylo tomu tak. Nad rybníkem se vznášela průsvitná postava nebyla to ale typická postava ale spíše tělo a kostra lebky. Po malé chvilce se přízrak dal do pohybu. Alan a Rick stáli jako zkoprnělí. Přízrak mířil ke hřbitovu. ,,BRR tam já nejdu‘‘ Ozval se Rick.,, V noci a při úplňku tam už tuplem nejdu‘‘. Alan ale začal s přemlouváním. ,,Ale no tak Ricku nebuď baba přece nejsi škvrně, pojď půjdem to omrknout‘‘ Rick protože vyděl ve svém starším bratrovi vzor sice ještě chvilku vzdoroval, ale potom povolil a řekl. ,, Tak jo ale za deset minut musíme bejt zpátky‘‘ ,, Jasně to se vrátíme ještě dřív… A tak šli.. Když dorazili ke hřbitovu tak naposledy zkusil Rick bráchu přemluvit aby šli domů když to ale nefungovalo nechal toho. Alan pomalu otevřel vrátka od hřbitova ty táhle zavrzali a otevřeli se. Alan vlezl dovnitř a pobídl Ricka , aby si pospíšil. Rickovi se sice moc nechtělo ale šel. Rick najednou znovu spatřil přízrak a zařval. ,, Co blázníš‘‘? Zeptal se Alan. ,, N-Nic‘‘ Odpověděl Rick, ale srdíčko mu tlouklo jako o závod. ,, Tak neblbni a pojď‘‘. Pobídl ho Alan. Došli až k největšímu hrobu tam se zastavili a prohlédli si náhrobní kámen. ,, No vidíš tak jsme se tu koukli a můžem domů‘‘. Řekl Rick. ,,Dobře tak pojď‘‘. Už se otočili a chtěli odejít když v tom se na náhrobku začalo objevovat.. ZDE LEŽÍ ALAN A RICK DOLEŽALOVI *1993 - +2005
Kluci se tak strašně lekli že se chtěli obrátit a utéct,ale nešlo to. Nohy se jim totiž začali bořit do slizkého bahna, sice do něj zapadli jen po kolena ale to stačilo k tomu aby nemohli utéct. To je náš konec bráško řekl Rick a rozbrečel se. Neboj všechno dobře dopadne. V tu chvíli co to řekl se začala posouvat náhrobní deska. Za nimi zavrzal další náhrobní kámen a začal se odsunovat. Tak se stalo s každým hrobem. Rickův brek byl teď mnohem intenzivnější. Z hrobu před nimi vylétl přízrak a zakroužil kolem nich. Myšlenky rychlejší než tělo pomyslel si Alan. Přízraky přilétli těsně k zemi a blížili se k nim. Na křížích které stáli na hrobech se objevila čerstvá krev a stékala na hroby. Alan chytil Ricka za ruku a řekl. ,, Navždy spolu bráško‘‘ V ten okamžik se k nim snesl jeden z přízraků a rozseknul Alanovi tvář. Najednou se z hrobů ozvalo zakrákání a vyřítilo se hejno krkavců. Krkavci nyní kroužili nad hlavami Alana a Ricka. Cítili krev. Z největšího hrobu vylezl král přízraků. Vzal okovy a z bahna vytáhl Alana a Ricka zavěsil je jim na nohy a ruce. Potom je připoutal ke kříži. Rick brečel a Alanovi už taky tekly slzy. Na hlavu Alana se snesl krkavec a klovnul ho. Co bylo dál nemusím popisovat.. Když krkavci dokončili své ukrutné dílo odnesly přízraky Alana a Ricka do hrobu na němž byla vytesána jejich jména. Od té doby jsou opravdu spolu..
Protože na tento děj přišel jeden člověk, nechal odstranit to město z mapy a nevede tam žádná cesta. Jen občas tam někdo zabloudí a čeká ho tam stejný osud. V TOM MĚSTĚ VLÁDNÉ SMRT. SMRT KTERÉ NEUNIKNEŠ ANI TY……