Budoucnost likvidace odpadů.
Komunální odpad, jak je obecně nazýván odpad z domácností je z jednoho pohledu obrovská zátěž, kterou vyjádřil již v minulosti spisovatel větou „ kam s ním“.
Dnešní řešení práce s odpadem a jeho likvidace se kvantitativně opírá o výše zmíněný první pohled na odpad. I když se začalo třídit, tak objemově vítězí tzv. skládkování. A ani nastavení mechanismů pro obyvatele, aby v podstatě byli nuceni maximálně třídit je absolutně nedostatečné a koncepčně je snaha jej „tam někam“ nasměrovat, ale pokud si prodloužíte časovou osu a nárůsty odpadů, tak zjistíte že nikdy nedosáhne žádaného a takto jde již nyní mimo cíl.
Ovšem z druhého pohledu je to obrovský zdroj rozmanitých surovin a skryté energie.
Je třeba se zcela a to ještě jednou zdůrazňuji ZCELA opřít o druhý pohled a nastavit všechny mechanismy likvidace včetně legislativy podle druhého pohledu.
Co to prakticky znamená, pokud pominu proces schválení potřebných zákonných ustanovení.
Podívejme se na odpad od jeho vzniku.
Nejprve je třeba začít od prvotní potřeby (prvovýroby) při vzniku. V podstatě eliminovat veškerá nadbytečná balení výrobků. Příkladem je nyní zmenšování obsahu vlastního zakupovaného výrobku a jakési nahrazení optické velikosti obalem. (léky, potraviny apod.)
Dále naopak masivně zavádět pro trvanlivé věci větší balení a ekonomicky je zvýhodnit.
Změnit vlastní způsob balení. a to nejen obalově, ale i výplňově. Opět příkladem je obalení výrobku z důvodu manipulace energeticky a prostorově náročnou výplní. Je to skutečně jen o zvolení jiných forem až k vlastnímu prodeji. A zde po dobu přechodu na výhodnější ekonomicko ekologická řešení využívat cenových pák a prosadit rychleji nové řešení.
Jistě známe každý nákup domácího spotřebiče „ nabubřelého“ v obalu polystyrénovou výplní. A hned po té začíná kvantum odpadu a kam s ním. Právě z druhého pohledu by příkladným řešením, mohla být příkladně výplň dále druhotně zpracovatelná i třeba jen jako ekoenergetické palivo, ale vždy podléhající možnosti výkupu. Nebo obdobným řešením pevnější materiál (tvrzený apod.) s návratem zpět prodejci či výkupu a jeho opětovné použití.
Prostě cesta, která bude působit jako ekonomická páka na obyvatele.
Podobné postupy je třeba zavádět i pro „ nevýkupné“ materiály, ale donutit každého je správně dotřídit pro druhotné zpracování.
A to vše bez jakýchkoliv výjmek! To znamená i povinný „sběr“ biologických odpadů, pokud není možnost vlastního ekoskládkování.
Nastolit stav, kdy nebudou hyzdit ulice přeplněné kontejnery směsného odpadu. Při nahlédnutí do takovéhoto kontejneru je jasné, že je zde jen spousta nevytříděných surovin a skryté energie. jistě jsou takové odpady i z panelových domácností, jako například drobné stavební zbytky a jiné podobně obecně těžko zařaditelné. Ale i to je kategorie, kterou lze na správném místě řádně bezplatně odevzdat.
Dnes se nadbíhá netřídění i energetickým „mrháním“ navezením popelnic do ulic a nekonečným navyšováním poplatků. Ve své podstatě do budoucna neudržitelné!
Správné je omezit vzniku prvotního zdroje odpadu a ten který z absolutní nutnosti vznikne dát buď další oběh životního cyklu, nebo jej ukončit řízeným tříděným sběrem či výkupem.
Pro spotřebitele je do budoucna jasné, že bude právě na něj maximálně přenesen nárůst nákladu na likvidaci. Proto by bylo správné tyto prostředky nasměrovat do vlastní prvovýroby, distribuce i sběrného výkupu!
Při zcela důsledné činnosti pro ekologii budoucnosti v podstatě nevzniká odpad. Pouze jen zdroj obnovitelných materiálů, dále zdroj energie a zbytkový materiál ( popel apod.) ale i ten je vlastně zdrojem pro zásypy.
Při správně nastaveném obalovém řešení a dokonalém 100% roztřídění (nutnost i 100% připravenost pro pojmutí) nevzniká z domácností žádný odpad pro skládkování v takové podobě jaká je dnes známa i jak je kvantitativně řešena skládkováním.