Zkratky nebo pojmy
24. 5. 2011
Seznam
1. OECD
2. SZBP
3. ESUO
4. EUROATOM
OECD – mezinárodní organizace založená v roce 1961 jako nástupnická organizace OEEC (Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, anglicky Organization for Europen Economic Cooperation; založená v roce 1948 jako stálý orgán, který zajišťoval realizaci programu evropské obnovy (Marshallův plán) s cílem liberalizovat vzájemný obchod a podpořit růst ekonomik západní Evropy. Členy byly evropské státy, které přijaly americkou pomoc: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, od roku 1949 SRN a od roku 1959 i Španělsko); sídlí v Paříži. Hlavním cílem je liberalizace mezinárodního obchodu a financí. Každoročně vydává ekonomickou analýzu a hodnocení hospodářských výsledků jednotlivých zemí.
Členové (rok přijetí)OECD: Austrálie 1971, Belgie, Česká republika 1995, Dánsko, Finsko 1969, Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Korejská republika 1996, Lucembursko, Maďarsko 1996, Mexiko 1994, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko 1996, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko 2000, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko.
SZBP – společná zahraniční a bezpečnostní politika ( druhý pilíř EU)
ESUO - European Coal and Steel Community
Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových průmyslových odvětví – ocelářství a těžby a zpracování uhlí. ESUO vytvořilo společný trh uhlí a oceli. Mezi členskými a přidruženými státy byla zrušena cla a vývozní kvóty, byl uvolněn pohyb určité pracovní síly, byly odstraněny diskriminace, státní subvence, sjednoceny ceny a dopravní tarify. Uhelný a hospodářský průmysl byl vyňat z pravomoci vlád a podřízen společenství. ESUO si kladlo za cíl zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně členských států.
Smlouva o ESUO byla podepsána na 50 let, 23. července 2002 vypršela její platnost, čímž byla ukončena existence tohoto společenství. Oficiálně tedy od tohoto data není smlouva platná, nicméně její základy jsou již obsaženy v následujících smluvních podkladech evropské integrace.
Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) bylo založeno 25. března 1957 v Římě na základě Římských smluv (vstoupily v platnost 1. ledna 1958). Zakládajícími zeměmi byly Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Přestože je Euratom samostatným celkem, je plně integrován do Evropské unie
Rada Evropy - je mezinárodní organizace 45 evropských států (Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Island, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Moldávie, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Srbsko a Černá Hora, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina a Velká Británie). Byla založena mezinárodní smlouvou - Statutem Rady Evropy - v roce 1949. Každý členský stát Evropské unie včetně nových členských států střední a východní Evropy je členem Rady Evropy; členství v ní se stalo nepsaným politickým předpokladem vstupu do Evropské unie.
Rada Evropy slouží ochraně lidských práv, demokracie a právního státu. Podporuje evropskou identitu a evropské společenské a civilizační hodnoty. Po roce 1990 věnuje zvláštní pozornost novým členským státům střední a východní Evropy. Rada Evropy slouží jako fórum pro tvorbu evropského kontinentálního (regionálního) mezinárodního práva. Členské státy dosud sjednaly 195 smluv, dohod, protokolů nebo dodatků. Sjednané smlouvy jsou závazné pouze pro ty členské státy, které je ratifikovaly, jsou-li splněny sjednané podmínky platnosti. Smlouvy Rady Evropy zakládají společné standardy, nástroje kontroly a mechanismy spolupráce mezi evropskými státy v záležitostech lidských práv, sociální péče a sociálního zabezpečení, kultury, zdravotnictví, ochrany životního prostředí nebo správní a soudní spolupráce. Rada Evropy se nezabývá otázkami míru, bezpečnosti a obrany, není vojenským paktem ani ekonomickou organizací.
Hlavními orgány Rady Evropy jsou Výbor ministrů (schází se a rozhoduje na úrovni ministrů zahraničních věcí nebo zástupců členských států při Radě Evropy), Parlamentní shromáždění (skládá se z delegací parlamentů členských států) a Kongresu místních a regionálních orgánů. Činnost Rady Evropy podporuje Sekretariát.
Při Radě Evropy působí Evropský soud pro lidská práva, který prosazuje (evropskou) Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod včetně dodatkových protokolů, jež je jádrem evropského standardu základních lidských práv.
se sídlem ve Štrasburku byl zřízen na základě Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v 50. letech. Po změnách procesu ochrany v roce 1998 je orgánem, který přijímá stížnosti osob podřízených jurisdikci smluvních stran - členských států Rady Evropy
Acquis communautaire [aki kɔmynotɛr] je francouzský termín, který se používá pro právní řád Evropské unie. Označuje souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě (obecně závazných i individuálně závazných aktů) a dokonce i právně nezávazných dokumentů (deklarace, prohlášení, Bílé knihy, strategie atd.), které se vztahují k činnosti Evropské unie. Do češtiny pojem nebývá překládán. Odborné slovníky uvádějí český smyslový překlad „komunitární bohatství“.Pojem byl zaveden Maastrichtskou smlouvou a začal se následně v širokém měřítku užívat v odborném prostředí i v médiích jako ustálené slovní spojení.