Sociologie - úvod a historie
ÚVOD A HISTORIE
- nejmladší z věd – věda o společnosti (vznik počátek 19st.)
- 1836 – 1840 – vznik dvou slov – societas X logos
Auguste Comte – zabývá se studiem lidské společnosti – měla by
stanovit zákony, které jsou mezi skupinami lidí
- za posledních 50 let pokročila výrazně kupředu
- plnoprávná empiricko-metodická věda
- také i věda stochastická (opak deterministické) – tzv.
pravděpodobnostní, neprokáže problémy na 100%
- nelze zajistit kontrolované území experimentu (pokusu)
- shrnuje v sobě výsledky všech humanitních věd (filosofie,
psychologie, historie, právo ekonomie)
- není souborem údajů jiných věd, má svůj specifický pohled na
svět
- zabývá se způsobem utváření mezilidských vztahů (relací), zkoumá
vztahy např. v rodině, v zaměstnání, ve společnosti
- je teoreticko-empirická a multi-paradigmatická
- paradigma – soubor v danou dobu platných a dostupných pravidel,
pojmů, kterými si osvojujeme svět, ovšem během
lidské existence se stále mění, tak jako my sami
- dva směry úvah – a)objektivistická – vychází z předpokladu, že
člověk se rodí do
společnosti, působí na něj
společnost, vyvíjí se ve
společnosti, předpokládá,
že nejdůležitější je vliv
okolí
b)interpretativní – vychází z předpokladu, že jedinec je tím unikátním,ojedinělým a na svě nazírá svým pohledem- já se dívám na svět svým pohledem, nenechávám se ovlivňovat okolím
- sociologie nedokáže obě složky sloučit dohromady, prolínají se
- obecná sociologie (stojí na vrcholu) – zaměřena na metodologii
- mezzo sociologie (teorie středního dosahu)
- vysvětluje a zavádí terminologie pro určité úseky (části), musíme to vše vztahovat
k určitému kulturnímu okruhu
(Robert Merton – strukturální funkcionalista 50let)
- mikro sociologie (výzkumy pro základní data)
- spolupracuje s exaktními vědami jako je
statistika, matematika, právo, informatika,
lékařství, genetika, ekologie a ostatní metodologie
-Funkce sociologie-
1)poznávací
2)humanizační (vyplývá z poznatků)
- jestliže se člověk dozví jak co probíhá ve
společnosti, dochází tím v něm k většímu
pochopení problémů, společnosti (ti
studenti, kteří prošli sociologistickým
kurzem, dokážou se lépe se vším vyrovnat)
3)reformátorská (revoluční) - informátorská
- může odhalit mechanismy, které ničí společnost vznik
- na přelomu 17st. a 18st. vzniká unikátní situace
- z tradiční společnosti přeměna na společnost moderní
– období velké transformace
- do 17st. – feudální společnost
- společnost tvoří tři navzájem nerovné stavy
- půda je majetkem šlechty, panovníků a měšťanů
- tvořila GRO moci – většina obyvatel byla mezi nevolníky, lidé si nedokázali vše
vyprodukovat pro své vlastní
potřeby
- ve větších městech se později objevují zahraniční obchodníci (koření, ovoce, ...)
- v této době ještě neexistuje trh tak jak ho známe my, pouze
spíše jakýsi směnný obchod
- peněžní platby jsou zcela vzácné, lidé se nemohou volně
pohybovat kvůli nevolnictví – nemohou projevovat své názory
- byla jednoznačně rozdělena práva a privilegia
- 1815 – 1840 – mění se tento systém (vznik moderní společnosti),
začínají se stavět manufaktury – drahé zařízení
(Francie, Anglie – průmyslové revoluce – moderní průmyslová spol.)
- museli prodat půdu aby měli peníze, lidé jsou
postupně zbaveni nevolnictví i z důvodu potřeby
vojáků pro panovníky (žold)
- urbanizace – lidé proudí do měst a hledají zde obživu
- prudce rostou evropská města – objevuje se bída,
hlad, prostituce,
kriminalita, velký
rozdíl mezi vrstvami
- sociální problémy – do měst přichází lidé rozděleni (ne celé
rodiny), v případech nemocí a atd. dochází k
problémům, nemá se o ně kdo postarat, např.
ostatní členové rodiny
A. Comte (1798 – 1857) – učitel, tvrdil, že je třeba moderní
společnost řídit a regulovat
- přesytil své dílo, nakonec vyznělo jako
utopie
H. Spencer (1855 – 1903) – „společnost je něco jiného než souhrn
(Comtův žák) jednotlivců“ – je třeba ji zkoumat
- předpokládal, že v čele každé
společnosti budou stát 2 elity
- inženýři
- sociologové (ti společnost zkoumají)
- jiný přístup než Comte
- pozitivista, metoda zkoumání, zkoumat
jen to, co je zřejmé, vztahy mezi
lidmi
- liberál, stoupenec darwinismu
(silnější přežívají)
- vojenská společnost – tradiční, vše se
točilo kolem )
dobývání
- společnost mu připomínala armádu
- důležitá byla dělba práce-specializace
K. Marx (1818 – 1893) – nejdůležitější obecná teorie pro něj byla
podoba historického materialismu
- majetní nevlastní výrobní prostředky
- nemajetní vlastní pracovní sílu, prodávají
ji, za úplatu (ovšem minimální)
- teorie odcizení – dělník se podílí na
výrobě pouze v jednom
úseku, nemá vztah
k finálnímu výrobku
- dělníci jsou konkurence,
odcizují se sobě rovným
lidem
- jeho teze – všichni budou pracovat na
maximum a dostanou podle svých
potřeb
- pokusil se analyzovat vývojová stádia
F. Tönnies (1855 – 1936) – zažil hospodářskou krizi po 1. světové
válce
- spatřuje v tradici společnosti výhodu,
na vesnici měli lidé větší cítové
vazby, podporovali se
- v moderní společnosti nevidí nic
dobrého, žádná výhoda, lidé mezi sebou
stále soupeří, nejsou k sobě solidární
E. Durkheim (1858 – 1917) – zakladatel sociologismu
– metodologický pohled je nutný
- uvědomil si, že to, co se děje ve
společnosti, nelze vysvětovat
z nějakých příčin
- předpokládal, že společná fakta můžeme
pochopit, když poznáme tu danou
společnost
- společná fakta – jazyk (lidé pomocí
něj si navzájem
předávají informace)
Max Weber – svoje myšlenky dedukoval z jistých faktů
- teorie ideálních typů
– panství – charismatické – (Hitler – všichni za ním
stáli)
- tradiční
- legální – patřilo do moderního státu
- předpokládal, chceme-li zkoumat sociální
jevy, musíme si vytáhnout typické jevy,
vytvoříme tím určitý ideální model
- kolem roku 1920 – Evropa přestává být kolébkou vědy
- odchází celá řada vědců a umělců zvláště do
Ameriky
- v době holocaustu umírá řada významných osob
- do 50.let 20st. – velká krize
- centrem sociálních věd se stává USA – země zaslíbená pro vědce a
umělce