Karel ČAPEK
KAREL ČAPEK
DÍLO:
Karel Čapek byl český spisovatel, novinář, dramatik a překladatel. Narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích. Jeho otec byl lékař a díky své profesi se doma nezdržoval příliš často. Výchova Karla Čapka tedy ležela převážně na matce, která hodně ovlivnila jeho budoucí pohled na svět.
Hluboký citový vztah měl Karel Čapek ke svému staršímu bratru Josefu Čapkovi. Za dobu svého studia v Praze se bratři dokonce oblékali do stejných šatů a díky tomu budili pozornost. Čapek studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, poté odjel na studia do Berlína (s Františkem Langrem) a Paříže. Nakonec se ale opět vrátil dostudovat do Prahy. Jako student vedl Karel Čapek velmi aktivní společenský a kulturní život - stal se členem interního kroužku kolem kavárny UNION, kde přispěl roku 1914 do almanachu. V roce 1915 úspěšně zakončil svá studia, ale dlouho nemohl sehnat kvůli 1. světové válce práci, a proto začal překládat z francouzštiny. Pár měsíců působil i jako vychovatel syna hraběte Ležanského ve Žluticích. Zde byl také svědkem výbuchu blízkého muničního skladu. Tento zážitek se později projevil i v některých jeho dílech.
Karel Čapek působil od roku 1917 také jako redaktor Národních listů, ze kterých však v roce 1921 odešel, aby dal najevo svůj nesouhlas s vyloučením bratra Josefa z redakce. Společně s Josefem vydávali časopis Nebojsa. Poté působil v redakci Lidových novin. Jako první vymyslel a začal používat sloupek.
V roce 1921 byla v Národním divadle uvedena jeho hra Loupežník. Okolo roku 1925 se začal scházet se skupinou Pátečníků (byl v ní i T.G.Masaryk, kterého si Čapek velmi vážil a později napsal z jejich setkání knihy).
Po dlouhém vztahu se oženil se svou dlouholetou přítelkyní a herečkou Olgou Scheinpflugovou (váhal mezi ní a Věrou Hrůzovou), s níž se seznámil ve Švandově divadle. Olga napsala o jejich společném životě knihu Český román. Největší rolí byla pro Olgu postava matky v Čapkově dramatu Matka, jež se hrálo v Národním divadle.
Karel Čapek umírá na zápal plic o Vánocích roku 1938, pár měsíců předtím než ho mělo přijít zatknout gestapo. Jeho pohřeb na Vyšehradě vedl jeho přítel opat Vyšehradského kláštera a náhrobek má zhotovený podle návrhu Josefa Čapka.
DÍLO:
Karel Čapek začal tvořit před první světovou válkou. Jeho díla byla ovlivněna technickým vývojem společnosti, expresionismem a jeho láskou k přírodě a zvířatům. Zpočátku tvořil společně se svým bratrem Josefem.
Ve svých dílech využívá bohatou slovní zásobu, neobvyklá slova, rozvitá souvětí a spoustu kritiky. Jeho díla mají dvě hlavní témata: vnitřní svět jedince a jeho pohled na život a utopické představy světa.
Utopistická díla
Čapek v těchto svých dílech varuje před hrozbou fašismu, přílišného užívání techniky a hlavně lidského nerozumu.
R.U.R. - drama, v němž bylo poprvé použito slovo robot, které prý vymyslel Josef Čapek, pojedná o světě, kde lidé zleniví a nechávají za sebe vše dělat roboty. Ti se ale vzbouří a vyhubí lidstvo. Neumí se však sami vyrábět, a tak jediná jejich záchrana spočívá ve dvou robotech nové série, kteří jsou schopni lidských citů a zamilují se do sebe.
Válka s mloky - román upozorňující svět na nebezpečí fašismu. Fašismus zde přirovnává k novému druhu mloků, kteří byli objeveni a kteří se skvěle učí novým pracím. Lidé je proto využívají jako levnou pracovní sílu pro stavbu pod vodou. Nakonec ale dojde k přemnožení mloků a oni začínají odstřelovat kusy pevnin, aby měli kde žít. Lidé proti nim nemají jak zasáhnout, protože většina jejich průmyslu i vojenské síly je přímo závislá na mlocích. Čapek zde ovšem nakonec dá lidstvu ještě jednu šanci díky tomu, že nechá "civilizované" mloky válčit s těmi "divokými", čímž dojde k jejich vyhubení.
Další jeho utopická díla jsou Továrna na absolutno, Věc Makropulos a Krakatit.
Noetická díla
V tomto období byl K.Čapek ovlivněn pragmatismem a hledal ve všech věcech jejich podstatu a užitečnost.
Volná trilogie Hordubal, Povětroň a Obyčejný život - zde zobrazuje různost pravdy pro každého člověka (záleží na jeho pohledu na věc).
Dalším dílem z tohoto období je Život a dílo skladatele Foltýna. Tuto knihu ale Čapek již nestihl dokončit.
Období varování před totalitou
Čapek zde poukazuje na problémy, které mohou způsobit totalitní režimy a staví se proti nim. Pokouší se varovat obyčejné lidi.
Bílá nemoc - drama vyprávějící o záhadné bílé nemoci, která začne hubit všechny lidi na světě. Jediný, kdo na ni zná lék, je doktor Galén. Ten ale svůj lék poskytne pouze tehdy, když všichni vládcové slíbí, že zanechají válek. Diktátor Maršál však odmítá něco takového udělat a chystá naopak útok na oslabené soupeře. Nakonec ale i on zjistí, že onemocněl, a proto přijímá nabídku doktora Galéna. Jenže ten je bohužel cestou k němu ušlapán davem zfanatizovaným do války.
Matka je antifašistické drama, kde Čapek otevřeně vyzývá k boji proti fašismu.
Novinářská díla a drobná próza
Zahradníkův rok je soubor fejetonů o zahradničení, ve kterých Čapek ukazuje povahu českého člověka.
Jak se co dělá je soubor fejetonů, kde Čapek vtipně pojednává o tom, jak se dělá film, divadlo a novinařina.
Napsal také spoustu cestopisů, jako například Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl a Cesta na sever.
Pohádky a společná tvorba
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek je soubor pohádek o lidských zaměstnáních, v nichž Čapek vysvětluje některé principy společnosti (např. listovní tajemství).
Dášeňka čili život štěněte zaznamenává růst štěněte Dášeňky. Knihu doplnily i fotografie Karla a Josefa.
Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. Čapek v nich vystihuje různé životní situace a různé charaktery lidí. Často mají až detektivní nádech. Například povídka Ukradený kaktus (Povídky z druhé kapsy) vypráví o panu Holanovi, jenž měl velkou sbírku kaktusů. Jeden velmi vzácný mu byl ale ukraden a on se rozhodl dát do novin zprávu, že kaktus byl nakažen velmi vzácnou plísní. Tato zpráva zloděje vyplaší natolik, že se přizná. Pan Holan ale zjišťuje, že jde o opravdového milovníka kaktusů, a tak se nad ním slituje a sponzoruje mu zkoumání kaktusů v Mexiku.
Naopak v povídce Šlépěje (Povídky z první kapsy) se zápletka nevyřeší. Pan Rybka totiž cestou domů zahlédne ve sněhu stopy, které končí uprostřed ulice, což ho zneklidní a zavolá proto strážníka. Ten mu ale vysvětluje, že s tím nemůže nic dělat a po několika chvílích debaty odchází. Pan Rybka se ale uklidní, protože strážník svou pochůzkou stopy dokončí.
zdroj: cesky-jazyk.cz