Průmyslová revoluce (vypracovaná ot. ke zkoušce)
= proces, který začal v 2. pol. 18. st. ® velká společenská, ekonomická a technologická změna, přetvoření Evropy z agrární společ. na průmyslovou
= feudalismus byl nahrazen kapitalismem
- znaky: využívání vědeckých poznatků, zavádění strojů, proměna dílenské a manufakturní výroby v tovární velkovýrobu, řemeslná dovednost nahrazována stroji (rychlejší, přesnější)
- symbol: parní stroj ®výroba osvobozena od síly zvířat a lidí, vodní a větrné energie
- rozvoj průmyslu umožnily četné technické vynálezy a nové technologie
- změny ve výrobě ovlivnily obchod, peněžnictví, složení společnosti
- 1. proběhla v Anglii, 20. a 30. léta 19. st. Belgie, Nizozemí, Francie, USA, 40. léta Německo, stř. Evropa, opožděně východoevropské státy, Balkán, Skandinávii, J Itálii, Španělsko, 2. pol. 19. Rusko (příčina nerovnoměrnosti: pomalé odstraňování feudálních vztahů př. cechů)
- proč 1. Anglie: změna v zemědělství (scelování malých polí do velkých, lidé půdu prodávali a odcházeli do měst, kde se věnovali obchodu či pracovali v továrnách, v zemědělství nové techniky pěstování, nové stroje ® zvýšení produkce ® dostatek potravin pro průmyslová centra), odstraněna cla mezi jed. zeměmi ® vytvořen národní trh, potlačena konkurence v koloniích, aby neohrozila britské výrobce
Textilní průmysl:
- revol. uplatněna nejdříve ® vysoká poptávka po látkách, nízké náklady na mechanizaci, levná pracovní síla žen a dětí, rychlá návratnost vloženého kapitálu (následně investován do př. těžkého průmyslu)
- soutěž mezi vlnou X bavlnou ® prosazena bavlna
- bavlnářství: 1. místo v britském hospodářství (r. 1913 – 63 % svět. produkce) ® snadné zavádění strojů, velké množství suroviny ® levná ® obliba u zákazníků
- r. 1733 John Kay vynalezl mechanický (tzv. létající) člunek ® zdvojnásobení produktivnost tkalcovského stavu
- r. 1775 vynález mechanického tkalcovského stavu
- 1769 – 1784 zdokonalení parního stroje Jamesem Wattem (stal se základem tovární výroby)
- rozvoj textilní výroby ® zvýšení poptávky po uhlí a Fe, uhlí bylo hlavním zdrojem energie (v průmyslu, domácnostech), výstavba nových vysokých pecí, nahrazení dřevěného uhlí - koksem (zvýšení produkce)
- nové postupy ve výrobě kujného Fe (oceli) – tzv. pudlování, užívání parního válcování železa
- potřeba kval. kov. součástek při výrobě strojů ® rozvoj strojírenství, kovoobráběcího průmyslu
- zvýšení významu chemického průmyslu (centra: Velká Británie, poté Francie, Německo), konec 18. st. objeven chlór (bělení látek), nalezen postup výroby umělé sody (přínos pro textilky, sklárny, mydlárny)
- výzkumy vlastností elektřiny: Benjamin Franklin + Alessandre Volta + Michael Faraday ® 30. léta 19. st. elektromagnetický telegraf (urychlení přenosu infa)
Změny v dopravě:
- vynutila si tovární výroba, perspektivní kolejnicová doprava +parní stroje,
- r. 1814 George Stephenson uvedl do chodu 1. parní lokomotivu
- r. 1825 ve Velké Británii postavena 1. železniční trať (určena pro přepravu uhlí), byla levná, rychlá ® stavění dalších po celé zemi,
- další dráhy: USA (1827), Francii (1828), Belgii a Německu (1835), později Rusko, Itálie, habsburská monarchie
- rozvoj těžkého průmyslu: díky železnici, zvýšení poptávky po Fe, oceli, uhlí, strojích
- železnice izolaci jed. krajů a obyv., umožnila uplatnění produktů na vzdálených trzích, usnadnila přepravu lidí za prací
- vodní doprava: r. 1807 sestrojil Robert Fulton 1. parník plující po řece, 1819 parní loď přeplula Atlantský oceán, pravidelná doprava mezi Vel. Británií a Amerikou začala v r. 1838, 19. st. prosazení lodního šroubu
- rozvoj obchodu: díky rychlé, levné dopravě, odstranění cel a mýt mezi zeměmi, obchodní velmoc – Vel. Británie, obchodovalo se s text. výrobky, surovinami, obilím, uhlím, železnou rudou, od pol. 19. i se stroji, vznik specializovaných firem na jeden druh zboží, jeho transport či pojištění
- změny v obchodu a průmyslu ® změna postavení bank, vznik akciové banky (větší kapitál než souk. bank. domy) – vznik v Vel. Británii, později prosazen ve Francii, Německu, Itálii, významné postavení získala burza s cennými papíry (vůdčí postavení burzy v Londýně, Paříži)
Změny ve společnosti:
- větší zemědělská produkce, zlepšení dopravy, volnější pohyb lidí i kapitálu, dokonalejší hygiena a lékařská péče ® růst počtu obyvatel (konec 18. stol. 180 mil. obyv. v Evropě – r. 1850 266 mil. obyv.), růst velkoměst (další symbol prům. věku, r. 1800 23 měst s více než 100 tis. obyv – r. 1900 135 měst), migrace obyv. do měst
- změnil se poměr mezi lidmi žijícími na venkově a ve městě (pol. obyv. žila ve městech)
- před prům. rev.: společnost ovládala šlechta X po prům. rev.: konkurují majetkem i mocí továrníci, bankéři, velcí obchodníci ® buržoazie
- s buržoazií úzce svázána vrstva inteligence ® lékaři, právníci, technici, i menší obchodníci, úředníci
- nová sociální skupina: dělnictvo (proletariát)
- nejdříve neregulované vztahy mezi obchodníky a dělníky (14ti hodinová prac. doba 7 dní v týdnu, nízké mzdy, dětská práce), dělníci se bránili (př. rozbíjení strojů), poté bojovali za svá práva ® zakládali odborové organizace (vyjednávání, stávky ® zkrácení prac. doby, vznik systému zabezpečení v nemoci a stáři) ® sociální politika (tvořila základ, podle něhož se diferencovaly pol. strany), řemeslníci a prům. dělníci většinou socialisté a účastníci revolucí r. 1848,
- velký soc. rozdíl: průmyslníci, majitelé pozemků (více vydělávali) X dělníci (upadání do větší chudoby)
- kritika: Karl Marx
Věda 19. stol.:
- zájem badatelů soustředěn na svět živé přírody (rostlinná a živočišná říše, objevy zkamenělin, geologické procesy probíhající v zemské kůře)
- představy o evoluci: neptunismus (rozhodující faktor geologických změn je voda) a platonismus (rozhodující je oheň – sopečná činnost a zemětřesení)
- teorie o evoluci: J. Hutton, Ch. Lyell, G. Cuvier, J. B. Lamarck (Filosofie zoologie, 1809), Ch. Darwin (O původu druhů přírodním výběrem, 1859)
Průmyslová revoluce v českých zemích
- hospodářsky nejrozvitější oblast habs. monarchie
- soustředěna průmyslová výroba monarchie
- uplatňování manufakturní výroby (založené na jednoduché dělbě práce)
- železářství, sklářství, papírenství ® manufakturní výroby soustředěna na jednom místě
- vysoké dovozní cla a omezení X vnitřní trh měl volnou konkurenci ® urychlení prům. vývoje
- nejvýznamnější postavení: textilnictví ® ovládalo většinu vývozu, nejvíce plátenictví (podhorské oblasti Jesenicka, Šumperska, Turnovska, Jilemnicka, Liberecka), vlnařství, bavlnářská výroba (Varnsdorfsko, Rumbursko, Chebsko, Ašsko), kartounářství (výroba potištěných bavl. látek, Praha)
- železářství: soustředěno u šlechtických velkostatků ® kapitál, suroviny (Fe, dřevo), tavení Fe – oblst Brd, Krušnohoří, menší hutě v Krkonoších, Jeseníkách
- sklářství: Šumava, Český les, zušlechťování (broušení, malování) – Posázaví, Jizerské a Lužické hory
- r. 1796 založena 1. strojní přádelna bavlny ve Verneřicích u Děčína J. J. Leitenbergerem
- ve 30. 19. stol. uplatňovány mechanické tkalcovské stavy
- r. 1807 vznik 1. přádelny vlny v Brně
- r. 1836 1. mechanická přádelna lnu v Čechách
- 20. léta 19. stol. otevřena 1. válcovna
- strojírenský průmysl vznikl v Čechách v textilních továrnách, 1. strojírna zřízena r. 1814 při strojní přádelně ve Šlapanicích u Brna, strojní průmysl soustředěn v Brně, v Praze a v jejím předměstí
- 1. parní stroj v Čechách zkonstruoval František Josef Gerstner v letech 1803 – 1807, sloužil jako učební pomůcka, v továrně uplatněn až r. 1814
- zvýšen zájem o uhlí ® plánovité dolování od 30. let 19. st. (Kladensko – zásobovalo hl. Prahu, Ostravsko – Vítkovické železárny)
- potravinářský průmysl: nové odvětví – cukrovarnictví (v důsledku kontinentální blokády) – používání cukrové řepy (dosud málo rozšířená), velké zakládání cukrovarů
- státní silnice od konce 18. stol. – kamenný povrch, síť budovaná do 40. let 19. stol. ® doprava vozem taženým koňmi
- koněspřežná železnice: r. 1839 otevřena dráha mezi Českými Budějovicemi a Lincem
- parostrojní železnice: 1837 – 1839 vybudována 1. parostrojní železnice mezi Vídní a Brnem, r. 1845 spojení s Vídní i Praha, poté další tratě
- telegraf: prosazen na konci 40 let 19. stol.