Nová opatření v CHOVU CHP
Dne 30. 7. 2023 jsme se zúčastnili výroční schůze CHP ve Zděřině s ambicí zahájit diskuzi o zavedení (dle našeho názoru) nutných změn v chovu CHP. Toto byly naše návrhy. Něco se podařilo prosadit, něco ne. Asi je úspěchem už jen to, že se nastartovala nutná diskuze o změnách v chovu CHP. Určitě budeme dále pokračovat v naší snaze tyto důležitě návrhy prosadit...
Těmito argumenty jsme naše návrhy uvedly:
VÝZVA PRO ZDRAVÍ…
V návaznosti na smutné příběhy, příspěvky, tady na FB a souvisejících diskusí ohledně výskytů epilepsie a jiných zdravotních neduhů, kdy tolik majitelů CHP přiznalo svou špatnou osobní zkušenost se zdravím svých choďáčků a také častější povzdechnutí majitelů chovných psů, že nedostanou v chovu žádnou šanci, jsme si dovolili, ve spolupráci s dalšími chovateli a majiteli chovných psů, zpracovat návrh nových opatření v chovu.
Nejedná se o velké či převratné změny, ale jsou to ověřená a fungující opatření v chovu, která mají za cíl minimalizovat výskyt zdravotních problémů (zejména epilepsie) a zachování genetické variability (dát šanci co největšímu počtu chovných psů). Inspirovali jsme se nejen u jiných málopočetných plemen, ale také v odborné literatuře (Ing. Jaromír Dostál: Genetika a šlechtění plemen psů).
Prvním problémem je to, že málo majitelů posílá každý rok vyplněné zdravotní dotazníky - bylo by dobré vytvořit z toho povinnost vázanou nejen na členství v klubu, ale i na vystavení krycího listu. Poradce chovu by měl mít zdravotní informace o feně a psech na krycí list napsaných, aby nevědomky nepodporoval nějaké zdravotní problémy jejich potomků. Každý rok klub i členové na tuto důležitou součást chovu upozorňují, ale stále se vrací dotazníků málo. Je důležité psát nejen o nemocech a úrazech, ale i o tom, že pes je zdravý a bez problémů. Případně, pokud chovatel nebo majitel chovného psa ví o problémech u potomstva, je velice důležité, aby se to dostalo do zdravotních záznamů. Rozhodně to neznamená vyřazení z chovu, pokud se nejedná o opakované a závažné problémy, ale jde o výběr vhodnějšího partnera, kde je projevení těchto problémů méně pravděpodobné. Příkladem je kryptorchizmus. Pokud pes i fena s vybraným nebo jiným partnerem tuto vadu už dali, je velká pravděpodobnost, že se to bude opakovat. Je potřeba vybrat partnera, který tuto vadu sám nedal a pokud možno ji nemají ani jeho sourozenci. A v neposlední řadě členové klubu při žádosti o vystavení KL chtějí mít možnost přístupu k těmto zdravotním informacím, pro zodpovědný výběr krycího psa.
Počet krytí chovných psů. Je jen minimum chovných psů, kteří kryjí víc než třikrát za rok, ale ti, kteří mají za rok více vrhů, mají příliš velký podíl na počtu potomků. Fena může mít za rok vrh jen jeden, pes neomezeně a pokud bude polovina potomstva po několika málo psech, připravujeme se do budoucna o možnost výběru partnerů pro chovné feny, protože prostě budou všichni moc příbuzní (viz. excel. tabulka od p. RNDr. Ivy Stránské). Opatření, které stanovuje pro psa maximálně tři vrhy za rok a nemožnost opakovat krytí stejné feny, by dalo šanci málo nebo vůbec nevyužívaným psům a přispělo by k větší genetické variabilitě plemene. Protiváhou k tomuto opatření by mohlo být zrušení horní věkové hranice pro psa, protože pes, který má potomky i ve vyšším věku než je současných 9 let, je zárukou zdraví a plodnosti. Maximální počet vrhů pro fenu za dobu chovnosti doporučujeme stanovit na pět. V kynologii to je celosvětový trend nezatěžovat fenu stálými porody a tímto také podpořit genetickou variabilitu plemene. Například u plemene Českého strakatého psa platí, že fena může mít maximálně čtyři vrhy za dobu její chovnosti.
Většina závažných nemocí se často projeví až v dospělosti psa. Příkladem je epilepsie, onemocnění slinivky, srdeční vady, aj. Pro chov by bylo určitě velkým přínosem, kdyby bylo zavedeno pravidlo, že alespoň jeden z chovného páru musí být starší čtyř let. To je hranice, u které výzkumy ukazují, že se zpravidla do tohoto věku projeví například dědičná epilepsie. Podobný přístup funguje například u Českého strakatého psa, který byl pro výzkum epilepsie v minulosti vyšlechtěn a i když nese tuto zátěž, daří se jim to velice dobře zvládnout a výskyt epilepsie eliminovat.
Dalším velice rozumným krokem je snížení příbuzenské plemenitby. Ta sice přispívá k upevňování znaků zejména v počátcích - při regeneraci plemene, ale na druhou stranu podporuje právě rozvoj dědičně podmíněných nemocí a vad.
Genetické testování přispělo k omezení výskytu dědičné degenerativní myelopatie. Jednoduchým testem jsme dokázali zcela zabránit této závažné nemoci, ale protože se chovatelé často brání využívání „DM nečistých“ psů, ztrácíme tím pro chov cenné geny. I když původně se o povinném testování neuvažovalo, dnes, kdy se objevují jiné problémy, by bylo velice rozumné zavést povinné testování a negativní chovné feny krýt nejen negativními psy, ale i psy s výsledkem: přenašeč, pozitivní nebo netestován. Fena se stejným výsledem jinou možnost nemá a populace chodských psů/genetická variabilita se využíváním pouze negativních jedinců velice zužuje. Opět by dostalo šanci mnohem více psů a skončily by spekulace s tím, že fena po čistých rodičích se netestuje, a musí být kryta pouze čistým psem.
Už zhruba 3 roky platí opatření v chovu pro chovné páry s testy na DM a více jak 7 let s testy na Locus D. Tyhle podstatné informace by určitě měly být součástí normativ KPCHP a ne pouze uvedeny na webu KPCHP. (Proto jsme si je dovolili vložit do stávajících normativ.) Totéž platí pro zálomek na ocase a pro vylomení zubu.
Doporučení pro poradce chovu: nedoporučovat krycí psy s delším uchem H1 pro fenu s H1 nebo s H3 a naopak. Tímto se nám značně vytrácí hlavní a podstatný znak CHP, krátké a korektně nesené ucho.
Zveřejnění bydliště: u chovného psa zveřejnit na webu KPCHP pouze okres bydliště (pokud nemá již uvedeno) aby se zbytečně nezatěžovali poradci dotazy, v které části ČR daný pes žije. Chceme také odstranit již neplatné info o dostávání zpravodajů.
Pozměňovací návrhy - STANOVY KPCHP
Kurzívou a zeleně - jsou již platná opatření…
Tučně - jsou navrhované změny…
Bod 3.2.
Vypouští se:
Členství ve spolku vzniká schválením výborem spolku podané a řádně vyplněné písemné žádosti uchazeče o členství a zaplacením členského příspěvku. Typy členství: řádný člen rodinný příslušník (stejná práva a povinnosti jako řádný člen, platí nižší členský poplatek, nedostává zpravodaj) čestný člen (udělení čestného členství schvaluje výbor, neplatí členský poplatek, dostává zpravodaj)
Bod 3.3.
Členství ve spolku je podmíněno zaplacením ročního členského příspěvku ve výši schválené členskou základnou v termínu stanoveném výborem spolku, zasláním dotazníku zdraví svého psa/psů nebo vyplněním dotazníku na webu KPCHP v termínu stanoveném výborem spolku a přijetím výborem spolku podané žádosti o členství uchazeče v KPCHP.
Bod 3.4.
- nezaplacením členských příspěvků vždy do 31. 1. běžného kalendářního roku, spolu s nezasláním dotazníku zdraví svého psa/psů nebo nevyplněním dotazníku na webu KPCHP za předešlý kalendářní rok,
Bod 3.6.
f) při žádosti o vystavení krycího listu, požadovat informace o zdraví chovných psů jejich sourozenců a potomků a spolek je povinen do 14 dní od podání žádosti tyto informace poskytnout,
Bod 3.7.
b) platit včas roční účelový příspěvek ve výši stanovené členskou schůzí spolku a každoročně odeslat na adresu jednatele spolku kopii dokladu o platbě a současně zaslat vyplněný dotazník zdraví u svého psa/psů (vyplnit na webu KPCHP),
Pozměňovací návrhy - Zápisní řád
Bod 7
Doplňuje se:
Chov je veden jako registrační. V případě mezinárodního uznání plemene pak chov řízený. Oba druhy chovu jsou základní formou řízení čistokrevného chovu. Využívají se v něm jedinci, kteří splňují kvalitativní chovatelské podmínky. Chovatel si navrhuje krycí psy sám nebo o navržení požádá svého poradce chovu. Poradce chovu zamítne návrh chovatele v tom případě, že spojení navržené chovatelem ohrožuje základní chovatelský cíl (např. oba jedinci jsou na horní hranici výšky, mají delší nebo dlouhé ucho, nesou stejné nedostatky, vady apod.).
Bod 8
Mění se:
Příbuzenská plemenitba je povolena maximálně do 3,13% Wrightova vzorce.
Bod 20
c) vyhodnocený test na DM, platí od 1. ledna 2024, vyhodnocený RTG na dysplazii kyčelních kloubů maximálně II. stupně,
Mění se:
f) Dodržení stanovené věkové hranice – minimálně 18 měsíců pro první krytí a maximálně 8 let u feny (počínaje dovršením data narození) pro krytí poslední. Pro psa není horní hranice stanovena.
Bod 36
Krycí list je oficiálním dokladem pro možnost uskutečnění krytí obou vybraných partnerů. Bez krycího listu nelze krytí feny uskutečnit. Vystavení krycího listu (KL) se provádí výhradně na základě písemné žádosti majitele chovné feny – chovatele, který musí k této žádosti doložit doklad potvrzující zaplacení poplatku za vystavení KL. Pro majitele chovné feny narozené po 1. lednu 2019 platí povinnost současně předložit vyhodnocený test na DM, pokud ho nemá již doložen. Žádost o vystavení KL zasílá chovatel příslušnému OPCH nejpozději 3 týdny před předpokládaným háráním (tzn. v dostatečném předstihu, než začne fena hárat).
Bod 40
Krycí list obsahuje základní údaje o chovných jedincích, kde alespoň jeden z nich musí být v den vystavení krycího listu starší 4let. Všichni chovní jedinci uvedeni na krycím listu, musí mít na daný kalendářní rok vyplněn dotazník zdraví. Krycí list obsahuje podpis obou majitelů a datum krytí.
Bod 45
Doplňuje se:
Chovná fena smí mít vrh pouze jednou v kalendářním roce a nejvíce pět vrhů za dobu její chovnosti. Při spojení dvou chovných jedinců, musí být nejméně jeden z nich vyšetřen na DM s výsledkem testu negativní (N/N nebo G/G). Chovná fena s výsledkem testu na DM negativní (N/N nebo G/G) smí mít vrh s chovným psem, jenž má výsledek testu na DM negativní (N/N nebo G/G) nejvýše jednou za dva vrhy.
Mění se:
Chovný pes smí mít maximálně tři vrhy v kalendářním roce, za dodržování toho opatření odpovídají oba majitelé chovných jedinců. Za případné další vrhy nad toto nařízení, budou mít oba chovní jedinci do konce následujícího kalendářního roku pozastavenou chovnost – označí se na kartě psa. Opakované krytí feny stejným psem není povoleno.
Nový bod 60
Doplňuje se:
Chovný jedinec, který je vyšetřen na Locus D s výsledkem D/d (přenašeč), musí být vždy spojován pouze s jedincem vyšetřeným na Locus D s výsledkem D/D (čistý). Výbor KPCHP doporučuje chovatelům, aby štěňata z takových spojení otestovali na Locus D, ještě před jejich prodejem a také doporučuje majitelům těchto odchovů, využívat pro další chov jen jedince vyšetřené na Locus D s výsledkem D/D (čistý). Při narození nestandardně zbarveného štěněte, mají jejich rodiče do vyhodnocení testu na Locus D pozastavenou chovnost. Sourozence nestandardně zbarveného štěněte, musí chovatel po načipování vrhu (ještě před jejich prodejem), otestovat na Lokus D, s veterinárním potvrzením o identifikaci jedince a certifikáty předložit svému poradci chovu při kontrole vrhu.
VRH
Žádná změna: pouze dojde k přečíslování bodů: např. bod č. 60 na bod č. 61, atd.
BONITAČNÍ ŘÁD
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Bod 3
Doplňuje se:
Úspěšné absolvování bonitace je základní podmínkou pro zařazení bonitovaného jedince do chovu. Bonitace platí pro celý život jedince. V souladu s chovatelským řádem lze z chovu vyloučit jedince, z něhož prokazatelně pocházejí potomci s hrubými dědičnými vadami. V případě, že je na bonitaci hlášen jedinec, který má chybějící zub (vylomení nebo vyražení), musí majitel doložit zprávu od specialisty stomatologa, která dokládá, že došlo ke ztrátě trvalého „druhého“ zubu. V případě, že je na bonitaci hlášen jedinec s deformací ocasu, je nutné doložit veterinární zprávu, která potvrdí, že se nejedná o zálomek (dědičně podmíněnou vadu), ale o frakturu.
Závěr
Doplňuje se:
Ve svých zpravodajích a webových stránkách (výsledky z akcí) klub zveřejní výsledky psů a fen z bonitací pro potřeby chovatelů a majitelů krycích psů. U chovných psů, jejichž majitelé nezveřejní své kontaktní údaje na webových stránkách KPCHP, klub zveřejní na svém webu nejvýše okres bydliště majitele.
