Posádka týmu:
Víťa Otípka - řidič (carnac@carnac.cz)
Markéta Otípková - spolujezdec, částečně na mateřské...
Honza Vysušil - spolujezdec a administrátor www stránek (jan.vysusil@scroll.cz)
A jak to začalo?
Jsme sice "mladý" tým (myslíme datem založení - jaro 2007, datem narození již méně ... až na spolujezdkyni Markétu samozřejmě!), ale historie se začala psát mnohem dříve!
Z pohledu jezdce (Víťa) zřejmě už ve školních lavicích a minimělně ve "výzkumáku" JAWA VVZ v Praze Strašnicích, kde pracoval jako technik a začal (v JAWĚ to byla téměř "povinnost") jezdit po vojně motocyklové soutěže ("jezdit" je trochu nadnesené ...) a prěvé již tehdy všem tvrdil, že jezdí na motorce jenom proto, že nemá na auto ... a vidíte - po téměř 20-ti letech konečně na auto našetřil (no dobře - jezdec přiznává, že již před deseti lety si se svým společníkem koupili nové Imprezy Turbo a "hráli" si na závodníky). Posledních několik let Víťa jezdí s "upravenou" Octávií 1.8T 4x4 a občas s ní jel "sranda" závod do vrchu apod.
Mezníkem se stala zima 06/07, kdy jsme byli pořadateli konečně pozváni na rally "Ve stopě Valašské zimy" (kam jsme se již několikrát bez úspěchu hlásili - dokonce ještě "kdysi" se Subaru). "Ve stopě" je na samostatné povídání (protože naší "jedinou" úpravou bylo vyndání dětské sedačky z auta ... blíže viz. denčíky ze závodů), pro další vývoj týmu bylo podstatné toto: po závodě Markéta (jako spolujezdec) prohlásila, že to bylo rozhodně mnohem zajímavější než "někde stát na mezi a koukat" (to jak "byla nucena" občas sledovat "Bohemku", "Barumku" apod.) a že konečně "zapomněla na práci" (no, ani se jí nedivíme ... i když v jejím případě "workoholika" to není snadné!).
A protože i u nás platí že: "ženská má vždycky pravdu" (a nebo taky: "chlapi jsou stále dětmi a musí si s něčím hrát"), tak po zvažování "co a s čím jezdit" jsme zvolili "zajímavost": SEAT LEON 1.8T s předním! náhonem a výkonem cca 200PS (blže v sekci: TECHNIKA), které postavil jeden "sympatický moravák" a poslední roky "zahálel" u něj v garáži. My jsme jej "chudáčka" probudili ze spánku a začali jezdit (blže: "deníčky ze závodů") Volný Pohár v rallye, kde se nám již na prvním závodu podařilo prokázat nejen "že to půjde", ale zažít si i výlet do pole a přes dojetí do cíle raději již druhý den nepokračovat. A to jsme ještě dodatečně zjistili, že jsme tuto rally jeli ve třech (ten třetí byl veliký asi 1cm a schovaný u Markéty v bříšku ...) a tak jsme museli "shánět" spolujezdce na další rally (a to Markéta kupodivu prohlásila že to docela šlo a chtěla jet zase!). A "zachránila" nás "stará dobrá JAWA" - přesněji kamarád z té doby, který k jezdcově úžasu prohlásil (při běžném hovoru) že chtěl vždycky něco takového zkusit a pokud mu to doma projde ("táta od dvou dětí") tak pojede! A tak jsme vyrazili ....