Na hlídání u rodičů
Včera pro mě zase nastala dočasná změna. Přijeli za námi paničky rodiče. To bylo radosti... Když pak rodiče odjížděli, celkem ochotně jsem se nahrnula do jejich autíčka. Panička byla smutná a já moc nechápala proč, přece pojede s námi, ne? Ale ono ne. Bylo mi vysvětleno, že panička musí po prodělané operaci na měsíc do lázní, doléčovat újmy a já, abych byla s někým, koho dobře znám, tak jsem jela na hlídání do Prahy k rodičům. Sice ještě nevím, kdo přesně koho bude hlídat, ale to nevadí. Bude se mi po paničce stýskat a po Mírovi, na kterého jsem si za tu dobu, co bydlíme společně už docela zvykla, taky. Ale zas si aspoň trochu užiju rodiče, které mám moc ráda a se kterými se zase poslední dobou moc často nevídám. Každopádně se nechte překvapit, jestli vymyslím zas nějakou lotrovinu...poslední dobou mi to celkem šlo. U paničky a Míry doma jsem schovávala suché rohlíky pod květináč a za televizi, zkoušela jsem, jestli bych se nedostala do špajzu a když se mi to povedlo, tak jsem zblajzla na co jsem dosáhla a když se mi pak udělalo zle, tak jsem nechala paničce na koberci v obýváku pěkný velký voňavý dáreček... No prostě jsem holka šikovná a to vše zvládám i ve velmi krátkém čase, protože moc často doma sama nejsem, ale když už, tak to stojí za to. Někdy mám i dny, kdy jsem opravdu hodná, ale někdy mě to prostě popadne a nemůžu si odpustit něco neprovést...aspoň si mají pak všichni okolo o čem vyprávět, vždyť beze mně by si neužili žádnou srandu...