V Česku se má dále zvyšovat věk odchodu do starobního důchodu. Například lidé, kteří letos dovrší 34 let, mají jít do důchodu v 67 letech. Dnešní šestnáctiletí mají odcházet do důchodu až v sedmdesáti letech a mladší děti ještě později.
Vyplývá to z novely zákona o důchodovém pojištění, která je už projednávána ve
Sněmovně. Bude-li schválena, už potřetí od roku 1995 zvýší pro některé lidi věkovou hranici pro odchod do důchodu. Co přinese a koho by se měla dotknout?
Věk odchodu do důchodu je dnes velmi diferencovaný podle věku pojištěnce i podle toho, zda jde o muže, či ženu.
Nejvyšší věk pro odchod do důchodu se nyní týká lidí narozených po roce 1968 – u mužů a žen bez dětí nebo s jedním dítětem 65 let a u žen s více dětmi 62 let (aspoň čtyři děti), 63 let (tři děti) a 64 let (dvě děti).
Novela zákona se nijak nedotkne všech lidí do ročníku 1955 a starších lidí. Těm už novela zákona věk odchodu do důchodu nezmění.
Od ročníku 1956 se má věk odchodu do důchodu zvyšovat i nad dnešní 65letou hranici odchodu do důchodu. A to s tím, že nemá být předem jasně dáno, na jakém věku zvyšování skončí.
Prakticky je to v návrhu upraveno tak, že nová tabulka věku odchodu do důchodu sice končí na 67 letech (pro ročník 1977), ale současně se má zavést pravidlo, jak je možné zvýšit věk odchodu do důchodu i u lidí, kteří se narodili v roce 1978 a později.
A to jednoduše tak, že se k věku 67 přičte dvojnásobný počet kalendářních měsíců, který odpovídá rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.
Kdy má kdo jít do důchodu
Ročník
Důchodový věk
Muž
Žena, 2 děti
1959
64
61 8
1965
65
64 8
1971
66
66
1977
67
67
1983
68
68
1989
69
69
1995
70
70
2001
71
71
Zdroj: návrh novely zákona o důchodovém pojištění předložený vládou do Sněmovny
Vláda zmíněné ustanovení vysvětluje tím, že by mělo zůstat na budoucí politické garnituře, ve kterém nejvhodnějším okamžiku stopne další zvyšování důchodového věku.
Příklad: Jitka Nováková se narodila v prosinci roku 1984. Je jí nyní 26 let. Do řádného starobního důchodu, splní-li ostatní podmínky, zejména dobu pojištění, by měla podle návrhu jít v 68 letech a 2 měsících (výpočet:1984 minus 1977 rovná se 7 krát 2, takže důchodový věk je pro ni 77 let plus 14 měsíců).
Změny nejvíc pocítí ženy s dětmi
Z navrhované tabulky plyne, že lidé narození v roce 1977 – muži i ženy – budou odcházet do důchodu jednotně v 67 letech.
V některých případech se však věk odchodu do důchodu nezmění ani některým mladším lidem. Například mužům ročníků narození 1956 až 1965.
Nejrychleji se důchodový věk bude zvyšovat ženám s dětmi, a to od ročníku 1956. To je dáno tím, že se má v roce 2041 sjednotit věk odchodu do důchodu pro muže a ženy, bez ohledu na to, zda ženy vychovávaly děti či nikoli. Vzhledem ke dnešním rozdílům mezi stejně starými muži a ženami s dětmi bude srovnávání věku odchodu do důchodu v některých případech dost kruté.
Příklad: Paní Jitka, která se narodila v roce 1965 a vychovává tři děti, má podle dosavadní úpravy nárok odejít do důchodu v 62 letech. Bude-li schválena nová úprava, půjde do důchodu v 63 letech a 2 měsících.
Předčasné důchody přísnější
Pokud lidé nebudou mít síly, aby vydrželi pracovat do tak vysokého věku, zbude jim jen možnost předčasného důchodu. I jeho podmínky však má novela dále zpřísnit. A to tak, že se sníží procentní výměra předčasného starobního důchodu pro ty, kteří mají do důchodového věku více než jeden rok.
To se má dotknout už těch, kteří do předčasného důchodu půjdou po 31. prosinci 2011, nikoli stávajících předčasných důchodců.
Už nyní je při důchodovém věku vyšším než 63 let možnost jít do předčasného důchodu více než tři roky před důchodem, například při důchodovém věku 65 let o pět let dříve.
Postupně se však rovněž prodlužuje délka potřebné doby pojištění pro nárok na předčasný důchod.
Užijí si lidé důchodu?
Při tak razantním zvyšování věku odchodu do důchodu každého napadne to, zda se lidé vůbec důchodu dožijí, a pokud ano, jak dlouho si ho užijí.
Koaliční vláda tvrdí, že ano, protože se v Česku prý zvyšuje nejen průměrná délka života, ale i doba, po kterou si lidé užívají důchodového věku.
Například podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí mají lidé ročníků 1959 až 2001 i po plánovaném zvýšení důchodového věku více než 80procentní naději, že se důchodu dožijí. A pokud se ho dožijí, pak si i nadále budou užívat penze stejně dlouho jako dnes, tedy v průměru něco málo pod dvacet let.
Některé jiné analýzy ale takový optimismus nesdílejí. Například podle demografické studie pojišťovny Allianz si dnes důchodci západních zemí, například v Německu, užívají důchodu okolo dvaceti let. Důchodci ve
Francii důchod dokonce pobírají průměrně 24 let. V Česku se však podle studie těší v současné době z důchodu v průměru dvacet let jen ženy, ale muži jen okolo patnácti let.
Odcházet později nechce skoro nikdo
O zvýšení důchodového věku a hlavně o tom jaké to bude mít důsledky, zatím veřejnost příliš neví. Každý si totiž může udělat dobrou představu jen tehdy, když si srovná, kdy má odejít do důchodu podle dnešní úpravy a kdy po případném přijetí novely.
V každém případě je zvyšování věku odchodu do důchodu krajně nepopulární záležitostí. Například podle průzkumu společnosti Factum Invenio z roku 2006, tedy před zvýšením důchodového věku na 65 let, hranici 65 let považovalo za nejvyšší únosný věk odchodu do důchodu téměř 89 procent pojištěnců. V roce 2005 souhlasilo se zvyšováním odchodu do důchodu jen 16,8 procenta pojištěnců.
Do penze později?
Podle lékařů to většina lidí nezvládne
Vláda uvažuje o prodloužení věku odchodu do důchodu na 67 a více let. Ale lékaři varují: organismus většiny pracujících lidí na to připraven není. Zároveň připouštějí, že jednoznačnou odpověď, jestli v 67 do penze ano, nebo ne, dát nemohou. Prý je to přísně individuální.
Ti, kteří celý život pracují manuálně a mají fyzicky náročnou práci, rozhodně v 67 letech už nezastanou to co v padesáti
Ubude žen, které se dožijí důchodu, předpovídá ministerstvo
Počet žen, které se v budoucích desetiletích dožijí důchodového věku, se bude snižovat. V roce 2007 se důchodu dožilo 94,7 procenta žen, o deset let později to bude 93,7 procenta. Za dalších 50 let podíl klesne na 92 procent. Plyne to z prognózy ministerstva práce.
Počet mužů, kteří se dožijí důchodu, se nyní zvyšuje, a bude tomu tak i nadále. Přesto zůstane procento mužů v důchodovém věku menší než u žen. A menší bude i za 50 let. V roce 2007 se důchodu dožilo 82,2 procenta mužů, v roce 2017 to bude 83,8 procenta a v roce 2067 84,8 procenta.
S prognózami veřejnost seznámil ve čtvrtek na konferenci nazvané Důchodová reforma - jak dál? Jiří Král z ministerstva práce.
Příčinou, proč se to děje, je především zvyšující se věk odchodu do důchodu. U žen se bude věk prodlužovat výrazněji - o čtyři měsíce ročně, od roku 2019 dokonce o šest měsíců ročně. U mužů by to mělo být o dva měsíce.
V roce 2041 se má odchod do důchodu podle plánu vlády, který je nyní ve Sněmovně, sjednotit u mužů i žen na 66 letech a osmi měsících. Bude se ale zvyšovat dál - pro obě pohlaví stejně.
Lidé tak dlouho pracovat nevydrží
Například děti, které se narodily v roce 1995, by měly do penze jít v sedmdesáti letech. Plyne to alespoň z reformních plánů. Lékaři jsou skeptičtější. Podle mnohých z nich není lidské tělo schopno tak dlouho pracovat na plný výkon. [celá zpráva]
Týká se to především fyzicky náročných profesí. Lidé starší padesáti let mají problém sehnat práci i dnes, široká pro ně není ani nabídka rekvalifikačních kurzů.
Lépe na tom nejsou ani lidé pracující duševně, jsou na ně kladeny vysoké nároky a kvůli stresu se brzy "opotřebují"
„Otázek je hodně,“ říká profesor Michael Aschermann, kardiolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. „Věk odchodu do důchodu se určitě zvyšovat bude, ale pro naši společnost je to dost předčasné. Generace není v takové fyzické formě, aby mohla jít do důchodu později, než je současná hranice odchodu do penze. V některých zemích je kondice populace vyšší, lidé jsou zdravější a věk odchodu do penze se posunout může,“ soudí profesor Aschermann.
Těžká fyzická práce víc opotřebuje
Stejný názor má i přednosta interní kliniky pražské FN Motol profesor Milan Kvapil: „Obecně člověku začínají ubývat síly od 25 let věku. U někoho proces stárnutí je rychlejší, někomu síly ubývají pomaleji. Je mnoho lidí, kteří pracují duševně, a nebude pro ně problém jít do penze v 67, protože stále jsou výkonní. Ale ti, kteří celý život pracují manuálně a mají fyzicky náročnou práci, rozhodně v 67 letech už nezastanou to co v padesáti.“
Profesor Kvapil se domnívá, že v 67 letech už bude hodně lidí, kteří svou běžnou práci v takové výkonnosti, která se od nich očekává, nezastanou. Natož v ještě vyšším věku.
"Mnoho podniků nebere lidi nad padesát let a rekvalifikační kurzy pro ně také nejsou. Navíc řada manuálně pracujících má problémy s tím, aby se ve zdraví vůbec penze dožili, a to se dnes chodí v 62 a něco. Jak by to bylo při odchodu v 67 letech, nedokážu přesně posoudit, ale určitě u fyzicky pracujících by to byl velký problém,“ soudí klinický psycholog doktor Martin Kořán z pražské Nemocnice Na Homolce.
S věkem přibývají choroby
Všichni lékaři se shodují, že s přibývajícím věkem se člověku tzv. sečte životní styl. Dnešní uspěchaná doba dává přednost rychlému stravování, růstu obezity, nedostatku pohybu a z toho plynoucím kardiovaskulárním potížím.
Ruku v ruce s tím ale jde zhoršení zdravotního stavu občanů. Pětina dospělé populace má vysoký krevní tlak a přes milión lidí vysoký cholesterol. Obě tyto choroby nebolí, ale mohou způsobit infarkt nebo mozkovou mrtvici, či dokonce náhlou smrt. A na tyto nemoci se v ČR umírá nejvíc.
Stres podlamuje zdraví
Doktor Kořán tvrdí, že mnozí lidé pracují v neustálém stresu ze zvládnutí úkolů, které nadřízení na ně navalí. A právě stres vede k rychlému opotřebení organismu, k pocitu „vyhoření“. „Vidíme to hlavně u manažerů podniků nebo institucí, ale i u vedoucích pracovníků na nižších stupních řízení. Jsou často vyčerpaní, nervózní, podráždění, dřív se unaví,“ tvrdí Kořán.
„Odpovědět na otázku, zda do penze v 67, je opravdu těžké. Bude to přísně individuální,“ tvrdí doktor Kořán. Profesor Kvapil pak říká, že to bude možné tehdy, když důslednou prevencí chorob, propagací zdravého životního stylu a dostatku pohybu se podaří ozdravět populaci. V mnoha zemích na to právě takto šli a dnes jsou na odchod do důchodu ve vyšším věku připraveni.