Den 21 - Qeenstown
23.1.2009
Pátek
Den 21.
Noc v Glenorchy byla nádherná. Stejně tak jako východ slunce. Po snídani u jezera jsme přejeli pod Ben Lemond track.
V průvodci ho hodnotí, jako výzvu a čas pochodu uvádí na šest, až osm hodin
Tentokráte nenecháváme nic náhodě a jdeme opravdu pomalu a na jistotu:-). Cesta je tu krásná, po první hodině dojdete nad lesík a odtud už se jenom kocháte vším, co pod sebou uvidíte. Qeenstown, jezera a hory. Když budete hodní, tak jako my, uvidíte i zdejší kamzíky. Je to opravdu nádherný track. Pro jeho úplné vychutnání doporučuji si přivstat. To je ale klíč ke všem trackům tady na Zélandu. Chcete-li být v přírodě sami, musíte si pěkně přivstat. Myslím, že to určitě stojí za to.
Za tři hodinky jsme byli na vrcholu Ben Lemondu v nadmořské výšce 1748m. Cestu nám občas stěžoval silný vítr, ale jinak až na ozývající se bolístky z Mt. Luxomoru se šlo krásně. Obloha vymetená, obzor daleký. Cestu dolů si prodlužujeme a jdeme k horní stanici qeenstownské gondoly. Zde je základna pro některé adrenalinové aktivity. Qeenstown je totiž město adrenalinu. Můžete si tu zkusit opravdu všechno, co vás napadne. Heliskiing, helibiking, seskoky všeho druhu, tryskové čluny, downhill a pochopitelně bungee. Ten tu má velkou tradici. Nedaleko odtud byl totiž uskutečněn první komerční bungee jumping. Tohle všechno přiláká do Qeenstownu ohromné davy lidí. Proto ten, kdo po adrenalinu netouží, si tu může udělat pár pěkných výletů a zmizet jako my. Qeenstown mi k srdci opravdu moc nepřirostl, ale sem si jistý, že jen to je kvůli těm šíleným davům lidí. Jinak je to totiž městečko pěkné a dobře situované. My jsme se s Qeenstownem rozloučili návštěvou zdejšího moderního bazénu a nabrali směr Wanaka.
Spíme u jezera za Cromwelem. Bylo by fajn, kdyby se trochu ochladilo. Fučí vítr, ale je hrozně teplý a tak to v zavřeném autě kvůli sandflyům není úplně ono:-).
Prosím, ať se přes noc ochladí:-)!!!