Marihuana
3. 3. 2008
Maria Johanna, marjánka, maruška, tráva, zelí, Marijuana, buddha,
blunt, Mary Jane, grass, weed, smoke, ganja, pot, dope, boo, gage,
ju-ju, indian hay, reefer, joint, kif, doobie, spliff, number,
giggle-smoke, Acapulco gold, Sensimilla, Skunk, Purple Sensi, Thai.
OBECNĚ
Marihuana je název drogy získané z rostliny konopí (Cannabis Sativa). Tvrdí se, že účinné látky obsahují pouze samičí rostliny, ale není to pravda. Samčí rostliny obsahují THC též, ovšem v menším množství. Nejstarší zprávy o konopných vláknech pocházejí z Číny z období 4000 let př. n. l. V Turkestánu byl nalezen konopný provaz starý téměř 5000 let. Bohatým zdrojem informací o psychotropních vlastnostech této rostliny jsou indické kultury. Konopí bylo nezaměnitelnou součástí posvátných nektarů védské Indie používaných při náboženských obřadech. První zprávy o užití konopí pro změnu vědomí pocházejí z období 700 až 500 let před Kristem. V dávných dobách bylo využití konopí velmi rozmanité. Konopí je součástí těch nejstabilnějších a nejdéle existujících kultur. Psychofarmakologické studie z poslední doby ukazují, že aktivní složka konopí - tetrahydrocannabinol - má v lidském mozku vlastní receptor, což naznačuje, že člověk a marihuana k sobě mají dávný předkulturní vztah (čínským znakem pro konopí je velký "člověk"). Drogy z konopí často hrály důležitou roli při rituálním spojení s božstvy, i když jejich použití jako lék či mast pro duchovní, meditační, euforické a relaxační účely bylo většinou tabu. V letech 1430/31 byla i Johanka z Arku nařčena z užívání nejrůznějších "čarodějnických" bylin včetně konopí. V mnoha starých budhistických legendách je zase psáno, že "Siddhárta" (Buddha) sám užíval a nejedl nic jiného než konopí a jeho semena, a to oněch 6 let předcházejících jeho osvícení a zjevení čtyř velkých pravd budhismu. Představivost ovlivněná zkušeností s houbami a konopím vytvořila ve fantazii Lewise Carrolla "Alenku v říši divů." V 19. století se řada evropských umělců obracela k marihuaně jako k prostředku rozšíření mysli. Mezi ty nejznámější patří Charles Baudelaire. Nejnovější výzkum, který byl proveden americkými odborníky prokázal přítomnost látek, vznikajících při spalování marihuany a kokainu a to prosím v některých hliněných dýmkách, které byly nalezeny v okolí domu, ve kterém bydlel William Shakespeare. Pravděpodobně ji kouřilo několik amerických prezidentů a zkoušel ji každý pátý američan. Sociologické výzkumy ukazují, že maximální zájem o marihuanu se objevuje v ranné pubertě, později se ustaluje na stabilním množství a ještě později se spotřeba snižuje. Konopí od počátku našeho století užívaly téměř čtyři generace Američanů. Prakticky každý v téhle zemi býval od svého dětství v povznesené náladě díky jeho užívání. Tehdy to ještě doktoři nepovažovali za zlozvyk, který plodí protispolečenské nálady nebo násilí a předepisovali extrakty jako lék i dětem. Náruživí kuřáci konopí byli i Mexikánci, jak vidno i z originálního textu písně "La Cucaracha" ve které voják odmítá pokračovat v pochodu, dokud nedostane svůj příděl marihuany.
Konopná semínka byla zdrojem aminokyselin, z vláken obsažených v rostlině se vyráběla lana, tkaly látky. Do roku 1937 bylo v USA Cannabis Sativa součástí farmakologie. Předepisováno na různé nemoci a popisováno jako mírné sedativum. Marihuana byla v USA zakázána v roce 1937, rok poté, co byl sestrojen stroj (kombajn) na sklizeň a zpracování konopí. Objevují se úvahy, že v tom mohou mít prsty textilní lobby (Hearst, DuPont). Konopí bylo dlouhou dobu jediným zdrojem vláken na výrobu lodních plachet. Jedině konopné plachty a konopná lana nehnily ve styku se slanou mořskou vodou. Z konopí lze vyrábět papír nechemickou cestou (menší znečištění životního prostředí). Tento papír je trvanlivější, než běžný papír ze dřeva. Používá se na archivaci dokumentů. Z konopí lze vyrábět umělé hmoty a palivo pro automobily. Semena konopí obsahují aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny v množství porovnatelném se sójou. Oproti sóje má ovšem nižší citlivost na UV záření. Sója je velmi citlivá na UV a s rozšiřující se ozónovou dírou bude její pěstování stále těžší. Sníží-li se obsah ozónu o 16 %, klesnou výnosy sóji na 25 až 30 %. Jedna hrst konopných semen kryje potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Konopí nevyžaduje tolik hnojení, jako jiné plodiny. Roste téměř všude. Bylo pěstováno dvacet let na jednom místě bez známek vyčerpání půdy.
Byla provedena řada výzkumů konopí setého. Hlavní psychoaktivní složkou je tetrahydrocannabinol (THC). Klinické studie ukázaly, že THC má příznivý vliv při léčení astmatu (rozšiřuje průdušky), epilepsie (snižuje počet záchvatů), anorexie (podporuje chuť k jídlu), zeleného zákalu (snižuje nitrooční tlak), nevolnosti vyvolané chemoterapií u rakoviny. Léčebné užití konopí, výroba a aplikace jeho syntetických analogů je však dosud předmětem diskusí a dalších výzkumů. Ve dvou státech USA (Arizona a Kalifornie) již byl povolen prodej marihuany na lékařský předpis nemocným tou nemocí, u níž je příznivý účinek THC prokázaný. Tento počin je dosud ve světě ojedinělý. Nejznámějším lékařským užitím v současnosti je potlačení nevolnosti a zvracení u pacientů léčených ozařováním, nebo nakažených nemocí AIDS, kteří jsou léčeni chemicky. Po odstranění nevolnosti, může pacient normálně jíst a získat tak další síly na boj s nemocí. Díky snižování nitroočního tlaku pomáhá marihuana zastavit vývoj zeleného očního zákalu, druhé nejčastější příčiny slepoty na světě. Roztroušená skleróza je nemoc při níž imunitní systém napadne vlastní nervové buňky. I zde marihuana pomáhá zpomalit, nebo zastavit průběh nemoci.
Nejproslulejším místem, co se týče marihuany, je dnes Amsterdam. Již od r. 1975 není v Nizozemsku vlastnictví, výroba a prodej do 28 g marihuany trestným činem a je úřady prakticky tolerováno (snaží se oddělit trh tvrdých a měkkých drog, kontrolovat je a závislým na tvrdých drogách pomoci, což se jim daří). I když to úplně legální zase není, existuje podle odhadů v Amsterdamu 200 až 600 "cofee-shops", kde se u pultu, v oddělené kukani jako ve směnárně, nebo u nenápadného člověka v rohu vyskytuje "menu" různých druhů silné trávy, kterou je možno zakoupit v cenách pod 20 guldenů za gram.
DÁVKOVÁNÍ
Jelikož množství účinných látek v rostlině závisí na mnoha faktorech, nelze přesně stanovit množství marihuany nutné k vyvolání efektu. Na předávkování marihuanou dosud nikdo nezemřel. Bylo by potřeba vykouřit, nebo sníst několik kilogramů drogy. Na zabití myši je třeba 40000 krát větší dávka než je běžná dávka pro člověka.
DOBA PŮSOBENÍ
Při kouření se účinky dostavují ihned nebo po několika minutách, trvají 1 až 3 hodiny. Při ústním požívání marihuany (5 až 20 g) se efekty dostavují za 30 až 90 minut, neustále narůstají a trvají 4 až 8 hodin. Při předávkování mohou vyústit v několikahodinové bezvědomí či hluboký spánek. Nikdo kuřáka nenutí, aby vykouřil celý joint, naopak - nepříjemné stavy po předávkování jej rychle naučí "test the waters" - poznat, jak silná požívaná marihuana je.
APLIKACE
Nejčastěji kouření vlastnoručně vyrobené cigarety (joint) nebo z dýmky (čilum, šlukovka) nebo vodní dýmky.
Konopí se používá v různých formách - ganja (samičí květenství čili palice pokryté lepkavou pryskyřicí), bhang (horní listy samičí rostliny), charas (pryskyřice setřená rukama ze samičích květenství) a hašiš (pryskyřice extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná). Termíny bhang a hašiš jsou v některých místech používány pro nápoje připravené z konopí. "Bhang" je slabší než jiné produkty z konopí a říká se o něm, že zklidňuje krev. I proto, že se často konzumuje jako tekutina, bývá v horkém počasí považován za zdravější než normální kouření.
ÚČINKY
Psychoaktivní efekty závisí na způsobu přípravy, kvalitě rostliny, velikosti dávky, způsobu aplikace, apod. Dávno zapomenuté příběhy se vybavují, vynořují se myšlenky bez zjevných souvislostí. Uživatel nedokáže určit jak se dostal od předchozí myšlenky k té další, změněno vnímání času a někdy i vnímání prostoru. Při velkých dávkách se mohou objevit zrakové i sluchové halucinace. Euforie, nabuzenost, pocit štěstí, veselost, smavost jsou téměř pravidlem. Občas se může objevit v závěrečných stádiích deprese. Impulsivní chování, útlum násilí a agresivity.
Po aplikaci se projevují poruchy vnímání, emocí, myšlení. Uklidňování nebo stimulace nejsou tak výrazné. Pokud nejde o těžkou otravu (too stoned), nedochází k poruchám vědomí. Cannabis vyvolává opojení, které je sice nesmírné, rozhodně ne však zdrcující. Na rozdíl od skutečných halucinogenů totiž nenarušuje sebekontrolu, umožňuje intenzivní soustředění, které je možné nasměrovat k rozvíjení představivosti (což tvrdí četní hudebníci a jiní umělci, ať už západní, nebo orientální), nebo i směrem k duchovním praktikám. Dlouhodobé užívání konopí jakoby (díky zkušenostem sahajícím až kamsi do dob našeho sibiřského neolitu) nevyvolávalo žádné vedlejší účinky. Změny na chromozomech sice u jeho poživačů zpozorovány byly, ne však ve větší míře, než při užívání kávy či aspirinu. Jakékoli poškozování paměti a mozku je dnes již vědecky vyvráceno metodou, která dokázala rozpoznat i efekty učení na mozkových buňkách. Byly však zaznamenány pozitivní lékařské vlivy, a to jak tradičními čínskými lékaři, tak i moderními specialisty a terapeuty.
Somatický doprovod
Psychický doprovod
"Typologie" dvou nejčastějších scénářů průběhu intoxikace
Při skupinovém užití: bujará nálada, hlučné bavení se, zpočátku povzbudivý účinek - později mírný útlum (zejména u vyšší dávky), nutkavý a neutišitelný smích (podněcovaný téměř čímkoli a kýmkoli), častější kombinace s jinou drogou (zejména u mladších uživatelů a v klubovém, pohostinském či koncertním prostředí), setting charakteristický skupinovým kouřením či požitím například pečiva s obsahem THC apod.
Při individuálním užití či v uzavřené společnosti: časté spojení s určitými hodnotami a životním stylem i oblečením ap., propojení s určitými hudebními styly a filozofií, obvykle bez kombinace s jinou drogou, mírnější zábava, častější meditativní ponor, hloubavost nebo prostě jen rekreační styl užívání v uzavřené společnosti.
Základní charakteristiky intoxikace
Délka: obvykle mezi 3-5 hodinami, výjimečně více (výše dávky, individuální predispozice).
Nástup účinku: dle individuální citlivosti a zkušenosti s látkou, velmi závislý je na způsobu požití - při kouření od několika desítek sekund až několik minut, při požití ústy 20-30 minut (vliv má také kvalita a množství drogy).
Vrchol intoxikace: při kouření cca mezi 40-80 minutami, při požití ústy obvykle mezi 2-4 hodinou (intoxikace má však kolísající průběh - účinek nastupuje a ustupuje ve vlnách, které mohou mít individuálně velmi odlišný charakter).
Tzv. "dojezd" (ústup účinků) je individuálně velmi odlišný svým průběhem i tím, jak je uživatelem vnímán.
Kouření marihuany účinně potlačuje astma (ale neléčí).
Studie ukazují, že díky uvolnění dýchacích cest může kouření marihuany napomoci k pročištění dýchacích cest. V některých oblastech se kuřáci marihuany dožívají o dva roky vyššího věku, než nekuřáci. Silní kuřáci tabáku se dožívají o sedm až deset let vyššího věku, než ostatní kuřáci, pokud také kouří marihuanu.
Celkem lze říci, že požívač marihuany prochází dvěma stadii: stadiem sevřenosti a úzkosti a stadiem euforie a vnitřní blaženosti. V tomto druhém stadiu si někteří počínají velmi dětinsky, dělají nesmyslné věci a upadají občas do neztišitelného smíchu. Tato dobrá nálada někdy přejde v pláč a tělesnou i duševní kocovinu. Rozkoš nemá ráz ukojení, spíše čisté spokojenosti jako po dobré zprávě nebo po úspěchu. Smysly jsou někdy zostřeny, zejména sluch a chuť. Jídlo třeba nabývá nevšední chutnosti, šramot zní jako rány z děla. Zrakem vnímané je někdy zkresleno, charakteristické je špatné odhadování času a prostoru.
Subjektivní účinky
Účinky THC na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Většinou ale platí, že při prvních intoxikacích se nemusí dostavit žádný pozitivní efekt. Ovšem po několika intoxikacích lze už téměř jistě očekávat žádoucí "zhulenost". Ta při kouření nastoupí do několika minut po aplikaci. Prvním projevem "zhulenosti" je subjektivní zpomalení všeho dění (zejména vlastních pohybů a myšlenek). Člověku připadá, že vzduch jakoby zhoustl a on v něm jen zvolna proplouvá místo toho, aby prováděl všechny ty běžné nervózní cukavé pohyby. Vznik jakési kontinuity se netýká jen tělesných pochodů, ale i myšlenek. Ty vznikají daleko větší rychlostí než obyčejně. Někdy je člověk schopen držet nečekaně dlouho linii určité myšlenky a dojít tak v daném myšlenkovém pochodu mnohem dál než v "reálu". Jindy je naopak pocitů a dojmů tolik, že je nemožné se kterémukoliv z nich věnovat hlouběji. Ostatní lidé působí divným dojmem, připadá vám, že stále někam nesmyslně spěchají a většinou nemá cenu se s nimi o něčem bavit, protože vás stejně nepochopí a vy je také ne.
Člověk pod vlivem THC je schopen zaměřit svou pozornost na část prožívaného (ať už se jedná o myšlenku nebo nějaký vizuální či jiný vjem). Tato tendence vnímat část subjektivní reality hlouběji a důkladněji než to ostatní se u člověka, který je právě "zhulený", projevuje prostě tím, že je totálně "mimo". Jeho schopnost vést například rozhovor není snížená - pokud chce, může se chovat naprosto "normálně", ale pokud nebude muset, nebude to dělat, protože se jedná o nesmyslnou křeč. Raději se potopí do svých myšlenek a okolí téměř nevnímá. Jindy se ovšem nemusí tahle meditativní nálada vůbec dostavit - může přijít jednoduchá sdílná vysmátost, pro kterou trávu užívá většina jejich konzumentů.
Dalším z obvyklých efektů THC je mnohonásobné zvýšení představivosti. Při zavřených očích přicházejí bez jakékoliv vědomé snahy propracované obrazy. Ty většinou nebývají statické, ale dost pohyblivé. Sekvence bývají natolik zajímavé a strhující, že člověk může klidně vydržet se zavřenýma očima i několik hodin.
Často se též dostavuje jakási hypercitlivost. Člověk pak vše vnímá daleko intenzivněji a s větší hloubkou. Informace dodávané smysly získávají novou kvalitu a vyšší intenzitu. Potom může například působit neuvěřitelné potěšení přejíždět rukou po rozmanitých površích, poslouchat svůj dech nebo kroky.
Objektivní účinky
Kromě účinků na psychiku THC pochopitelně způsobuje i některé dočasné fyziologické změny. Nejčastěji to jsou:
NÁVYK
Může na ni vzniknout psychická závislost. Procento mládeže (a nejen jí), které přišlo do styku s marihuanou a okusilo ji, je značné. Mnoho z nich s ní anebo u ní skončí. Není příliš těch, pro které kromě trávy přestane vše ostatní existovat (známka psychické závislosti). Nelze také tvrdit, že kuřáci marihuany automaticky přecházejí na jiné drogy. Je to stejně naivní jako bojovat za legalizaci konopí a ohánět se otázkami práv a osobních svobod. Nelze však opomenout skutečnost, že v marihuanovém opojení často člověk udělá něco, co by za normálních okolností neudělal, např. si vezme jinou nabízenou drogu.
TOLERANCE
Marihuna má tzv. opačnou toleranci. Čím déle je užívána, tím méně stačí na vyvolání stejného efektu. Není tedy nutno zvyšovat dávky.
NEBEZPEČÍ
Nejčastější způsobem aplikace je kouření. Jakékoliv kouření je karcinogenní. Obtěžuje okolí, snižuje množství kyslíku v těle apod.
Existuje řada studií, které zjišťují, že škodlivost kouře z marihuany je mnohem nižší, než u kouře z tabáku. Uvědomte si prosím, že kouř je jenom méně škodlivý, rozhodně není zdravý. Poškození organismu je pouze menší.
Některé výzkumy ukazují, že karcinogenní složkou cigaretového kouře není dehet, ale radioaktivní prvky z půdy a z hnojiv. V televizním vystoupení v roce 1990 uvedl hlavní lékař spojených států pan C. Everette Koop, ze nikoliv dehet, ale radioaktivita je zodpovědná za 90 procent všech kuřáckých rakovin plic. Hnojiva používaná pro hnojení tabáku obsahují radium 226. Často je i vysoké zastoupení tohoto izotopu v půdě. Radium se rozpadá na dva jiné izotopy s dlouhou životností. Je to olovo 210 a polonium 210. Tyto dvě látky se v tabáku dobře zachytávají. Studie ukazují, že kuřáci mají vyšší obsah těchto radioaktivních látek v těle. Navíc tabákový kouř způsobuje podráždění v dýchacích cestách, což usnadňuje udržení izotopů v těle. Marihuana naopak snižuje podráždění a neosahuje tyto izotopy. Je možné, že z tohoto hlediska je kouření marihuany bezpečnější než tabáku.
Kouř z marihuany obsahuje více dehtu než z tabáku. Množství dehtu v kouři se mění pole toho kterou část rostliny kouříte.
Dodnes se nepodařilo přesvědčivě spojit jedinou rakovinu plic s kouřením marihuany.
Studie prokazující poškození mozku, nebo genetická poškození vlivem THC, se nepotvrdily.
THC není rozpustné ve vodě, takže vodou projde. Ve vodě je naopak rozpustná spousta látek, které mohou být zdraví škodlivé. Průchodem vodou se kouř pročistí (čistý kouř, to je ale nesmysl) a ochladí, takže je méně dráždivý.
Marihuana zvyšuje proudění krve v mozku. Konkrétně v levém i pravém frontálním laloku a v levém spánkovém laloku. Nevím jestli je to dobře, nebo špatně. Snížení proudění krve v mozku bývá uváděno jako argument proti užívání kokainu. Behaviorální studie ukazují na souvislost mezi náladami, chováním a průtokem krve v mozku.
Kouření pravděpodobně způsobuje bronchitidu.
Nebyly nalezeny žádné důkazy nasvědčující tomu, že by dlouhodobé užívání marihuany způsobovalo trvalé změny nervové soustavy, funkcí mozku, nebo lidského chování.
Kouření marihuany v době těhotenství může způsobit trvalé změny plodu.
V době kdy působí, snižuje reakční čas.
CHEMIE
Hlavní účinnou látkou v konopí je delta-9-tetrahydrocannabinol.
Konopí obsahuje asi 60 látek ze skupiny tzv. cannabionidů.
V organismu se aktivní delta-9-THC rozkládá na dva hlavní metabolity.
11-hydroxy-tetrahydrocannabinol
1-nor-9-carboxy-delta-9-tetrahydrocannabinol
kromě tuků se také rozpouštějí v polárních rozpouštědlech.
Cigareta marihuany (1 g) obsahuje obvykle 5 až 10 mg THC (delta-9-tetrahydrocannabinolu), který je hlavní účinnou látkou. V jednom gramu rostlinného materiálu, vypěstovaného u nás, se našlo od 0.2 do 69.4 mg THC (běžně ve světě je v marihuaně 0.3 - 14 % THC, ve šlechtěných druzích z Nizozemska 9 - 27 %), přičemž droga s obsahem nad 3,3 mg vyvolá typické účinky. Množství drogy k tomu potřebné je však značně individuální, tzv. automatické dávkování. Metabolity cannabinoidů se kumulují v organismu - po týdnu zůstává až 70% tetrahydrocannabinolů, střední doba exkrece je 27 dnů (někdy až 77 dnů). Jedná se však hlavně o 11-hydroxy-tetrahydrocannabinol (11-OH-THC) a 11-nor-9-carboxy-delta-9-tetrahydrocannabinol (11-nor), hromadící se v tukových buňkách. Jistým zmatením pojmů je, že i tyto látky jsou označovány THC, stejně jako delta-9-tetrahydrocannabinol, nemají ovšem jeho účinky. V dorostlém konopí je vždy část cannabinolů (někdy vše) v podobě kyseliny THC, za normálního stavu bez euforizačních účinků. Tato kyselina se mění v THC zahřátím.
OBECNĚ
Marihuana je název drogy získané z rostliny konopí (Cannabis Sativa). Tvrdí se, že účinné látky obsahují pouze samičí rostliny, ale není to pravda. Samčí rostliny obsahují THC též, ovšem v menším množství. Nejstarší zprávy o konopných vláknech pocházejí z Číny z období 4000 let př. n. l. V Turkestánu byl nalezen konopný provaz starý téměř 5000 let. Bohatým zdrojem informací o psychotropních vlastnostech této rostliny jsou indické kultury. Konopí bylo nezaměnitelnou součástí posvátných nektarů védské Indie používaných při náboženských obřadech. První zprávy o užití konopí pro změnu vědomí pocházejí z období 700 až 500 let před Kristem. V dávných dobách bylo využití konopí velmi rozmanité. Konopí je součástí těch nejstabilnějších a nejdéle existujících kultur. Psychofarmakologické studie z poslední doby ukazují, že aktivní složka konopí - tetrahydrocannabinol - má v lidském mozku vlastní receptor, což naznačuje, že člověk a marihuana k sobě mají dávný předkulturní vztah (čínským znakem pro konopí je velký "člověk"). Drogy z konopí často hrály důležitou roli při rituálním spojení s božstvy, i když jejich použití jako lék či mast pro duchovní, meditační, euforické a relaxační účely bylo většinou tabu. V letech 1430/31 byla i Johanka z Arku nařčena z užívání nejrůznějších "čarodějnických" bylin včetně konopí. V mnoha starých budhistických legendách je zase psáno, že "Siddhárta" (Buddha) sám užíval a nejedl nic jiného než konopí a jeho semena, a to oněch 6 let předcházejících jeho osvícení a zjevení čtyř velkých pravd budhismu. Představivost ovlivněná zkušeností s houbami a konopím vytvořila ve fantazii Lewise Carrolla "Alenku v říši divů." V 19. století se řada evropských umělců obracela k marihuaně jako k prostředku rozšíření mysli. Mezi ty nejznámější patří Charles Baudelaire. Nejnovější výzkum, který byl proveden americkými odborníky prokázal přítomnost látek, vznikajících při spalování marihuany a kokainu a to prosím v některých hliněných dýmkách, které byly nalezeny v okolí domu, ve kterém bydlel William Shakespeare. Pravděpodobně ji kouřilo několik amerických prezidentů a zkoušel ji každý pátý američan. Sociologické výzkumy ukazují, že maximální zájem o marihuanu se objevuje v ranné pubertě, později se ustaluje na stabilním množství a ještě později se spotřeba snižuje. Konopí od počátku našeho století užívaly téměř čtyři generace Američanů. Prakticky každý v téhle zemi býval od svého dětství v povznesené náladě díky jeho užívání. Tehdy to ještě doktoři nepovažovali za zlozvyk, který plodí protispolečenské nálady nebo násilí a předepisovali extrakty jako lék i dětem. Náruživí kuřáci konopí byli i Mexikánci, jak vidno i z originálního textu písně "La Cucaracha" ve které voják odmítá pokračovat v pochodu, dokud nedostane svůj příděl marihuany.
Konopná semínka byla zdrojem aminokyselin, z vláken obsažených v rostlině se vyráběla lana, tkaly látky. Do roku 1937 bylo v USA Cannabis Sativa součástí farmakologie. Předepisováno na různé nemoci a popisováno jako mírné sedativum. Marihuana byla v USA zakázána v roce 1937, rok poté, co byl sestrojen stroj (kombajn) na sklizeň a zpracování konopí. Objevují se úvahy, že v tom mohou mít prsty textilní lobby (Hearst, DuPont). Konopí bylo dlouhou dobu jediným zdrojem vláken na výrobu lodních plachet. Jedině konopné plachty a konopná lana nehnily ve styku se slanou mořskou vodou. Z konopí lze vyrábět papír nechemickou cestou (menší znečištění životního prostředí). Tento papír je trvanlivější, než běžný papír ze dřeva. Používá se na archivaci dokumentů. Z konopí lze vyrábět umělé hmoty a palivo pro automobily. Semena konopí obsahují aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny v množství porovnatelném se sójou. Oproti sóje má ovšem nižší citlivost na UV záření. Sója je velmi citlivá na UV a s rozšiřující se ozónovou dírou bude její pěstování stále těžší. Sníží-li se obsah ozónu o 16 %, klesnou výnosy sóji na 25 až 30 %. Jedna hrst konopných semen kryje potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Konopí nevyžaduje tolik hnojení, jako jiné plodiny. Roste téměř všude. Bylo pěstováno dvacet let na jednom místě bez známek vyčerpání půdy.
Byla provedena řada výzkumů konopí setého. Hlavní psychoaktivní složkou je tetrahydrocannabinol (THC). Klinické studie ukázaly, že THC má příznivý vliv při léčení astmatu (rozšiřuje průdušky), epilepsie (snižuje počet záchvatů), anorexie (podporuje chuť k jídlu), zeleného zákalu (snižuje nitrooční tlak), nevolnosti vyvolané chemoterapií u rakoviny. Léčebné užití konopí, výroba a aplikace jeho syntetických analogů je však dosud předmětem diskusí a dalších výzkumů. Ve dvou státech USA (Arizona a Kalifornie) již byl povolen prodej marihuany na lékařský předpis nemocným tou nemocí, u níž je příznivý účinek THC prokázaný. Tento počin je dosud ve světě ojedinělý. Nejznámějším lékařským užitím v současnosti je potlačení nevolnosti a zvracení u pacientů léčených ozařováním, nebo nakažených nemocí AIDS, kteří jsou léčeni chemicky. Po odstranění nevolnosti, může pacient normálně jíst a získat tak další síly na boj s nemocí. Díky snižování nitroočního tlaku pomáhá marihuana zastavit vývoj zeleného očního zákalu, druhé nejčastější příčiny slepoty na světě. Roztroušená skleróza je nemoc při níž imunitní systém napadne vlastní nervové buňky. I zde marihuana pomáhá zpomalit, nebo zastavit průběh nemoci.
Nejproslulejším místem, co se týče marihuany, je dnes Amsterdam. Již od r. 1975 není v Nizozemsku vlastnictví, výroba a prodej do 28 g marihuany trestným činem a je úřady prakticky tolerováno (snaží se oddělit trh tvrdých a měkkých drog, kontrolovat je a závislým na tvrdých drogách pomoci, což se jim daří). I když to úplně legální zase není, existuje podle odhadů v Amsterdamu 200 až 600 "cofee-shops", kde se u pultu, v oddělené kukani jako ve směnárně, nebo u nenápadného člověka v rohu vyskytuje "menu" různých druhů silné trávy, kterou je možno zakoupit v cenách pod 20 guldenů za gram.
DÁVKOVÁNÍ
Jelikož množství účinných látek v rostlině závisí na mnoha faktorech, nelze přesně stanovit množství marihuany nutné k vyvolání efektu. Na předávkování marihuanou dosud nikdo nezemřel. Bylo by potřeba vykouřit, nebo sníst několik kilogramů drogy. Na zabití myši je třeba 40000 krát větší dávka než je běžná dávka pro člověka.
DOBA PŮSOBENÍ
Při kouření se účinky dostavují ihned nebo po několika minutách, trvají 1 až 3 hodiny. Při ústním požívání marihuany (5 až 20 g) se efekty dostavují za 30 až 90 minut, neustále narůstají a trvají 4 až 8 hodin. Při předávkování mohou vyústit v několikahodinové bezvědomí či hluboký spánek. Nikdo kuřáka nenutí, aby vykouřil celý joint, naopak - nepříjemné stavy po předávkování jej rychle naučí "test the waters" - poznat, jak silná požívaná marihuana je.
APLIKACE
Nejčastěji kouření vlastnoručně vyrobené cigarety (joint) nebo z dýmky (čilum, šlukovka) nebo vodní dýmky.
Konopí se používá v různých formách - ganja (samičí květenství čili palice pokryté lepkavou pryskyřicí), bhang (horní listy samičí rostliny), charas (pryskyřice setřená rukama ze samičích květenství) a hašiš (pryskyřice extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná). Termíny bhang a hašiš jsou v některých místech používány pro nápoje připravené z konopí. "Bhang" je slabší než jiné produkty z konopí a říká se o něm, že zklidňuje krev. I proto, že se často konzumuje jako tekutina, bývá v horkém počasí považován za zdravější než normální kouření.
ÚČINKY
Psychoaktivní efekty závisí na způsobu přípravy, kvalitě rostliny, velikosti dávky, způsobu aplikace, apod. Dávno zapomenuté příběhy se vybavují, vynořují se myšlenky bez zjevných souvislostí. Uživatel nedokáže určit jak se dostal od předchozí myšlenky k té další, změněno vnímání času a někdy i vnímání prostoru. Při velkých dávkách se mohou objevit zrakové i sluchové halucinace. Euforie, nabuzenost, pocit štěstí, veselost, smavost jsou téměř pravidlem. Občas se může objevit v závěrečných stádiích deprese. Impulsivní chování, útlum násilí a agresivity.
Po aplikaci se projevují poruchy vnímání, emocí, myšlení. Uklidňování nebo stimulace nejsou tak výrazné. Pokud nejde o těžkou otravu (too stoned), nedochází k poruchám vědomí. Cannabis vyvolává opojení, které je sice nesmírné, rozhodně ne však zdrcující. Na rozdíl od skutečných halucinogenů totiž nenarušuje sebekontrolu, umožňuje intenzivní soustředění, které je možné nasměrovat k rozvíjení představivosti (což tvrdí četní hudebníci a jiní umělci, ať už západní, nebo orientální), nebo i směrem k duchovním praktikám. Dlouhodobé užívání konopí jakoby (díky zkušenostem sahajícím až kamsi do dob našeho sibiřského neolitu) nevyvolávalo žádné vedlejší účinky. Změny na chromozomech sice u jeho poživačů zpozorovány byly, ne však ve větší míře, než při užívání kávy či aspirinu. Jakékoli poškozování paměti a mozku je dnes již vědecky vyvráceno metodou, která dokázala rozpoznat i efekty učení na mozkových buňkách. Byly však zaznamenány pozitivní lékařské vlivy, a to jak tradičními čínskými lékaři, tak i moderními specialisty a terapeuty.
Somatický doprovod
- zvýšení tělesné teploty
- zvýšení tepu
- zvýšení tlaku krve
- mírné zarudnutí bělma
- zhoršení koordinace pohybů
- zpočátku ojediněle mírná nevolnost
Psychický doprovod
- pocit zpomalení času
- pocit sucha v ústech
- pocit hladu (intenzivní)
- někdy pocit chladu
- excitovaná nálada a hlučné bavení se, někdy naopak hloubavost, zádumčivost a meditace
"Typologie" dvou nejčastějších scénářů průběhu intoxikace
Při skupinovém užití: bujará nálada, hlučné bavení se, zpočátku povzbudivý účinek - později mírný útlum (zejména u vyšší dávky), nutkavý a neutišitelný smích (podněcovaný téměř čímkoli a kýmkoli), častější kombinace s jinou drogou (zejména u mladších uživatelů a v klubovém, pohostinském či koncertním prostředí), setting charakteristický skupinovým kouřením či požitím například pečiva s obsahem THC apod.
Při individuálním užití či v uzavřené společnosti: časté spojení s určitými hodnotami a životním stylem i oblečením ap., propojení s určitými hudebními styly a filozofií, obvykle bez kombinace s jinou drogou, mírnější zábava, častější meditativní ponor, hloubavost nebo prostě jen rekreační styl užívání v uzavřené společnosti.
Základní charakteristiky intoxikace
Délka: obvykle mezi 3-5 hodinami, výjimečně více (výše dávky, individuální predispozice).
Nástup účinku: dle individuální citlivosti a zkušenosti s látkou, velmi závislý je na způsobu požití - při kouření od několika desítek sekund až několik minut, při požití ústy 20-30 minut (vliv má také kvalita a množství drogy).
Vrchol intoxikace: při kouření cca mezi 40-80 minutami, při požití ústy obvykle mezi 2-4 hodinou (intoxikace má však kolísající průběh - účinek nastupuje a ustupuje ve vlnách, které mohou mít individuálně velmi odlišný charakter).
Tzv. "dojezd" (ústup účinků) je individuálně velmi odlišný svým průběhem i tím, jak je uživatelem vnímán.
Kouření marihuany účinně potlačuje astma (ale neléčí).
Studie ukazují, že díky uvolnění dýchacích cest může kouření marihuany napomoci k pročištění dýchacích cest. V některých oblastech se kuřáci marihuany dožívají o dva roky vyššího věku, než nekuřáci. Silní kuřáci tabáku se dožívají o sedm až deset let vyššího věku, než ostatní kuřáci, pokud také kouří marihuanu.
Celkem lze říci, že požívač marihuany prochází dvěma stadii: stadiem sevřenosti a úzkosti a stadiem euforie a vnitřní blaženosti. V tomto druhém stadiu si někteří počínají velmi dětinsky, dělají nesmyslné věci a upadají občas do neztišitelného smíchu. Tato dobrá nálada někdy přejde v pláč a tělesnou i duševní kocovinu. Rozkoš nemá ráz ukojení, spíše čisté spokojenosti jako po dobré zprávě nebo po úspěchu. Smysly jsou někdy zostřeny, zejména sluch a chuť. Jídlo třeba nabývá nevšední chutnosti, šramot zní jako rány z děla. Zrakem vnímané je někdy zkresleno, charakteristické je špatné odhadování času a prostoru.
Subjektivní účinky
Účinky THC na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Většinou ale platí, že při prvních intoxikacích se nemusí dostavit žádný pozitivní efekt. Ovšem po několika intoxikacích lze už téměř jistě očekávat žádoucí "zhulenost". Ta při kouření nastoupí do několika minut po aplikaci. Prvním projevem "zhulenosti" je subjektivní zpomalení všeho dění (zejména vlastních pohybů a myšlenek). Člověku připadá, že vzduch jakoby zhoustl a on v něm jen zvolna proplouvá místo toho, aby prováděl všechny ty běžné nervózní cukavé pohyby. Vznik jakési kontinuity se netýká jen tělesných pochodů, ale i myšlenek. Ty vznikají daleko větší rychlostí než obyčejně. Někdy je člověk schopen držet nečekaně dlouho linii určité myšlenky a dojít tak v daném myšlenkovém pochodu mnohem dál než v "reálu". Jindy je naopak pocitů a dojmů tolik, že je nemožné se kterémukoliv z nich věnovat hlouběji. Ostatní lidé působí divným dojmem, připadá vám, že stále někam nesmyslně spěchají a většinou nemá cenu se s nimi o něčem bavit, protože vás stejně nepochopí a vy je také ne.
Člověk pod vlivem THC je schopen zaměřit svou pozornost na část prožívaného (ať už se jedná o myšlenku nebo nějaký vizuální či jiný vjem). Tato tendence vnímat část subjektivní reality hlouběji a důkladněji než to ostatní se u člověka, který je právě "zhulený", projevuje prostě tím, že je totálně "mimo". Jeho schopnost vést například rozhovor není snížená - pokud chce, může se chovat naprosto "normálně", ale pokud nebude muset, nebude to dělat, protože se jedná o nesmyslnou křeč. Raději se potopí do svých myšlenek a okolí téměř nevnímá. Jindy se ovšem nemusí tahle meditativní nálada vůbec dostavit - může přijít jednoduchá sdílná vysmátost, pro kterou trávu užívá většina jejich konzumentů.
Dalším z obvyklých efektů THC je mnohonásobné zvýšení představivosti. Při zavřených očích přicházejí bez jakékoliv vědomé snahy propracované obrazy. Ty většinou nebývají statické, ale dost pohyblivé. Sekvence bývají natolik zajímavé a strhující, že člověk může klidně vydržet se zavřenýma očima i několik hodin.
Často se též dostavuje jakási hypercitlivost. Člověk pak vše vnímá daleko intenzivněji a s větší hloubkou. Informace dodávané smysly získávají novou kvalitu a vyšší intenzitu. Potom může například působit neuvěřitelné potěšení přejíždět rukou po rozmanitých površích, poslouchat svůj dech nebo kroky.
Objektivní účinky
Kromě účinků na psychiku THC pochopitelně způsobuje i některé dočasné fyziologické změny. Nejčastěji to jsou:
- rozšířené zornice
- zarudlé oči
- zrychlený puls
- zvýšená chuť k jídlu, zejména na sladké
- sucho v ústech a v krku
- pot páchnoucí po spálené trávě či listí
NÁVYK
Může na ni vzniknout psychická závislost. Procento mládeže (a nejen jí), které přišlo do styku s marihuanou a okusilo ji, je značné. Mnoho z nich s ní anebo u ní skončí. Není příliš těch, pro které kromě trávy přestane vše ostatní existovat (známka psychické závislosti). Nelze také tvrdit, že kuřáci marihuany automaticky přecházejí na jiné drogy. Je to stejně naivní jako bojovat za legalizaci konopí a ohánět se otázkami práv a osobních svobod. Nelze však opomenout skutečnost, že v marihuanovém opojení často člověk udělá něco, co by za normálních okolností neudělal, např. si vezme jinou nabízenou drogu.
TOLERANCE
Marihuna má tzv. opačnou toleranci. Čím déle je užívána, tím méně stačí na vyvolání stejného efektu. Není tedy nutno zvyšovat dávky.
NEBEZPEČÍ
Nejčastější způsobem aplikace je kouření. Jakékoliv kouření je karcinogenní. Obtěžuje okolí, snižuje množství kyslíku v těle apod.
Existuje řada studií, které zjišťují, že škodlivost kouře z marihuany je mnohem nižší, než u kouře z tabáku. Uvědomte si prosím, že kouř je jenom méně škodlivý, rozhodně není zdravý. Poškození organismu je pouze menší.
Některé výzkumy ukazují, že karcinogenní složkou cigaretového kouře není dehet, ale radioaktivní prvky z půdy a z hnojiv. V televizním vystoupení v roce 1990 uvedl hlavní lékař spojených států pan C. Everette Koop, ze nikoliv dehet, ale radioaktivita je zodpovědná za 90 procent všech kuřáckých rakovin plic. Hnojiva používaná pro hnojení tabáku obsahují radium 226. Často je i vysoké zastoupení tohoto izotopu v půdě. Radium se rozpadá na dva jiné izotopy s dlouhou životností. Je to olovo 210 a polonium 210. Tyto dvě látky se v tabáku dobře zachytávají. Studie ukazují, že kuřáci mají vyšší obsah těchto radioaktivních látek v těle. Navíc tabákový kouř způsobuje podráždění v dýchacích cestách, což usnadňuje udržení izotopů v těle. Marihuana naopak snižuje podráždění a neosahuje tyto izotopy. Je možné, že z tohoto hlediska je kouření marihuany bezpečnější než tabáku.
Kouř z marihuany obsahuje více dehtu než z tabáku. Množství dehtu v kouři se mění pole toho kterou část rostliny kouříte.
Dodnes se nepodařilo přesvědčivě spojit jedinou rakovinu plic s kouřením marihuany.
Studie prokazující poškození mozku, nebo genetická poškození vlivem THC, se nepotvrdily.
THC není rozpustné ve vodě, takže vodou projde. Ve vodě je naopak rozpustná spousta látek, které mohou být zdraví škodlivé. Průchodem vodou se kouř pročistí (čistý kouř, to je ale nesmysl) a ochladí, takže je méně dráždivý.
Marihuana zvyšuje proudění krve v mozku. Konkrétně v levém i pravém frontálním laloku a v levém spánkovém laloku. Nevím jestli je to dobře, nebo špatně. Snížení proudění krve v mozku bývá uváděno jako argument proti užívání kokainu. Behaviorální studie ukazují na souvislost mezi náladami, chováním a průtokem krve v mozku.
Kouření pravděpodobně způsobuje bronchitidu.
Nebyly nalezeny žádné důkazy nasvědčující tomu, že by dlouhodobé užívání marihuany způsobovalo trvalé změny nervové soustavy, funkcí mozku, nebo lidského chování.
Kouření marihuany v době těhotenství může způsobit trvalé změny plodu.
V době kdy působí, snižuje reakční čas.
CHEMIE
Hlavní účinnou látkou v konopí je delta-9-tetrahydrocannabinol.
Konopí obsahuje asi 60 látek ze skupiny tzv. cannabionidů.
V organismu se aktivní delta-9-THC rozkládá na dva hlavní metabolity.
11-hydroxy-tetrahydrocannabinol
1-nor-9-carboxy-delta-9-tetrahydrocannabinol
kromě tuků se také rozpouštějí v polárních rozpouštědlech.
Cigareta marihuany (1 g) obsahuje obvykle 5 až 10 mg THC (delta-9-tetrahydrocannabinolu), který je hlavní účinnou látkou. V jednom gramu rostlinného materiálu, vypěstovaného u nás, se našlo od 0.2 do 69.4 mg THC (běžně ve světě je v marihuaně 0.3 - 14 % THC, ve šlechtěných druzích z Nizozemska 9 - 27 %), přičemž droga s obsahem nad 3,3 mg vyvolá typické účinky. Množství drogy k tomu potřebné je však značně individuální, tzv. automatické dávkování. Metabolity cannabinoidů se kumulují v organismu - po týdnu zůstává až 70% tetrahydrocannabinolů, střední doba exkrece je 27 dnů (někdy až 77 dnů). Jedná se však hlavně o 11-hydroxy-tetrahydrocannabinol (11-OH-THC) a 11-nor-9-carboxy-delta-9-tetrahydrocannabinol (11-nor), hromadící se v tukových buňkách. Jistým zmatením pojmů je, že i tyto látky jsou označovány THC, stejně jako delta-9-tetrahydrocannabinol, nemají ovšem jeho účinky. V dorostlém konopí je vždy část cannabinolů (někdy vše) v podobě kyseliny THC, za normálního stavu bez euforizačních účinků. Tato kyselina se mění v THC zahřátím.
Komentáře
Přehled komentářů
Čím věčí kuřák čím častěj a čím věčí dávky se kouří tím více je potřeba k dosažení stavu ...
Re: Z tou tolerancí zásadně nesouhlasím
(leehaney23@gmail.com, 14. 3. 2013 17:14)Ano je to tak
Sofistikovane , prehledne a narovinu.
(Michael, 23. 5. 2008 1:51)Sofistikovane , prehledne a narovinu. GOOD
Z tou tolerancí zásadně nesouhlasím
(Werym, 12. 7. 2011 17:24)