Pietní akt k uctění památky Františka Rašky
Z podnětu Městského výboru KSČM byl uskutečněn pietní akt k uctění památky Františka Rašky, který byl před 65 lety dne 19 února umučen v koncentračním táboře Osvětim.
Projev soudruha Oldřicha Šablatury při pietním aktu k uctění památky Františka Rašky na hřbitově dne 19.02.2008.
Vážení občané,
Před půlrokem jsme se tady sešli abychom si připomenuli 65 výročí umučení Rajmunda Rašky v Mauthausenu a dnes jsme tady, abychom si připomenuli 65 výročí umučení jeho bratra Františka v koncentračním táboře v Osvětimi.
František Raška se narodil 19.11.1900 a zemřel 19.2.1943.
Patřil k zakladatelům místní organizace KSČ ve Frenštátě p.R. a za nacistické okupace ve druhé světové válce, byl aktivním členem odbojové organizace, která působila na Frenštátsku. V této odbojové organizaci byl pověřen pracovat, kromě jiného, v informačním systému odboje a pomáhat při získávání prostředků pro rodiny zatčených občanů. Co to v té době znamenalo lze uvést na příkladu, který uvádí Alois Zbavitel ve své publikaci o obětech nacismu na Frenštátsku, kdy byl občan jen za poskytnutí 5 Kč ve sbírce pro rodiny zatčených vyslýchán, mučen a vězněn více než půl roku v Kounicových kolejích v Brně.
V poslední době se hodně mluví o paměti národa. Faktem je že dnešní mladá ale i střední generace ví jen velmi málo o 2. světové válce, německé okupaci, o věznění a popravách těch, kteří proti tomu bojovali. Media nás stále zahlcují informacemi o utrpeních způsobených při odsunech v povalečném období, které nazývají vyhnáním a nějak zapomínají o příčinách, které k tomu vedly. Při této příležitosti je dobré připomenout upozornění prezidenta Eduarda Beneše, který ve svém projevu při setkání protifašistických bojovníků v prosinci roku 1945 uvedl, že je třeba být stále na pozoru proti těm, kteří se budou snažit protifašistický odboj bagatelizovat, snižovat jeho význam a úroveň. Varoval před takovým přístupem hodnocení, protože jsou lživá a jsou zejména od osob, které prováděly otevřenou nebo skrytou kolaborací s fašistickou moci.
Proto je nutné tyto události stále připomínat, abychom byli i dnes schopni stavět se aktivně proti těm, kteří připravují války. Je to zapotřebí proto aby se válečné útrapy neopakovaly, aby zase zbytečně neumírali lide, abychom pro sebe a pro své potomky dokázali uhájit mír.
V tom je naplnění odkazu, který nám zanechali naší padlí a umučení za druhé světové války. Připomeňme ještě některé z nich – k trestu smrti odsouzení a popravení nebo ještě před provedením rozsudku zemřeli: Viktor Cibien, Otakar Preč, Karel Raška, Emil Raška, Richard Weber, Jan Šrubař, MUDr. Jan Vignati. Při výslechu, v káznicích a koncentračních táborech byli usmrcení: Jan Hajný, Jan Gvarda, Alfréd Havlena, JUDr. Božetěch Parma, Roman Přadka, Rajmund Raška, Jan Kubalec a také František Raška, kterého památku jsme tady dnes v den 65 letého výročí od jeho umučení přišli vzpomenout a uctit.
Děkuji Vám za účast při této vzpomínce.
