Mladé lidi především zajímá, co bude
Jaké byly, a také jaké jsou, kolapsy a případné regenerace společensko-ekonomických systémů, rozebrala na celostátním semináři Levicových klubů žen, který se konal na sklonku listopadu v Praze, archeoložka Mgr. Věra Klontza Jaklová, Ph.D. (na snímku). Téma vzala opravdu zeširoka - věrna své profesi a také levicovému přesvědčení.
»Výhodou archeologického přístupu k lidské historii je to, že člověka sledujeme v dlouhé perspektivě, což mimo jiné dovoluje jasně vydělit obecné jevy od specifik. Archeologie není věda o artefaktech, ale především o lidech. Nálezy, jejich hmotné pozůstatky, jsou historickými prameny. Na základě použité speciální metodologie zjišťujeme, jak lidé žili, jak chápali svět, jak se rozhodovali, co a jak na jejich chování a rozhodování působilo,« vysvětlila hned v úvodu poslání vědy, která se stala jejím povoláním a jíž se věnuje na brněnské Masarykově univerzitě.
»Naše doba« začala podle Věry Klontzy na Předním východě a ve starověkém Egyptě, kde se konstituovaly první státy, které nabyly atributy charakterizující i státy současné: vznikla městská centra a jejich hierarchie, daně, jednotkový systém směny, armáda, zákony, státní ideologie... Je stát jako takový dobrý, či špatný? Položila si přednášející řečnickou otázku. »Většina z nás si vzpomene na poučku, že stát je organizované násilí. Ano, tehdy jsme nad tím ve škole mávali rukou, ale nyní shledáváme, že je to pravda. Celý ten státní systém stojí na zásadě, že menšina vytváří velmi sofistikovaný, často velmi komplikovaný systém, na základě kterého většina souhlasí s odevzdáváním podstatné části hodnot, jež vytváří, výše zmíněné malé elitě. Reciprocita může být větší, nebo menší: například stát může zajišťovat obranu území,« poznamenala.
Od 18. století se do čela států postavily generace ekonomů a bankéřů, jinými slovy podnikatelé, pokračovala ve výkladu, a jak spravují země? »Od krize ke krizi, a přitom řešení krizí nemají delšího trvání« (což doložila na příkladu současného Řecka). Proto Klontza Jaklová vidí budoucnost v tom, že jednou bude lidská společnost organizována jinak – »prostě státy nebudou«.
Historička poukázala na zvyšující se rozdíly mezi společenskými vrstvami v kapitalistických státech. Produktivita práce v západním světě jenom v období 1982–2006 narostla o 83 %, reálná mzda však klesla o 25 %. Z toho vyplývá, že navzdory tomu, že se pracuje celospolečensky efektivněji, pracující berou nižší mzdy. »A ten rozdíl někde je, někdo si ho přivlastňuje,« poukázala na základní princip kapitalismu, o němž jsme také před pětadvaceti a více lety slýchávali ve školních lavicích. Na grafech demonstrovala, že do 90. let minulého století zhruba stejnou rychlostí rostla produktivita práce, HDP, reálné mzdy i zisky podnikatelských korporací, ovšem od rozpadu světové socialistické soustavy profity korporací prudce vzrostly. Snižující se příjmy a nároky hlavně podnikatelských korporací tlačí nejenom rodiny, ale také státy do zadlužování. »Například růst dluhu Spojených států je již nekontrolovatelný, takový dluh již nejde zaplatit!« je přesvědčena.
K pilířům kapitalismu patří ohlupování
Vše se ve světě globalizuje a na špici globalizace je kapitál. A stejně tak se musí globalizovat i odpor proti němu. »Vždyť ani my dnes nejsme schopni rozeznat, co je nové a pokrokové a co je určeno na skládku dějin. Většina si nedovede představit o moc více než globalizovaný kapitalismus, ostatně podle Karla Marxe bytí předchází vědomí,« připomněla Klontza Jaklová s tím, že většina lidí prozatím důvěřuje tezi, že kapitalistický volný trh funguje a »nějak« bude fungovat i dál. Věří tomu i řada historiků, kteří již vidí, že současný kapitalismus je ve fázi kolapsu.
Úspěšně působí i státní ideologie, jejímiž pilíři v době kapitalismu jsou ohlupování a lhaní. Hnacím motorem kapitalismu je neustálé zvyšování zisku. Nejprve zintenzivňováním výroby a obchodu, následně expanzí, přivlastňováním si dělníkovy práce (i té, kterou ještě nevykonal = vnucený dluh). Dnes se kapitál snaží získat další území, jež by mohl exploatovat, tedy vykořisťovat – zaznamenali jsme na její poutavé přednášce.
Situace zralá ke změně
Nyní žijeme podle Věry Klontzy Jaklové v přechodném období, kdy je kapitalismus historicky a fakticky mrtev, nikoli však politicky, ideologicky, vojensky, a není mrtev ani v našich myslích, ačkoli je situace objektivně zralá ke změně. K té nedojde automaticky, systém může umírat dlouho, bude dlouho lavírovat, má velkou setrvačnost, vysvětlila posluchačkám. »Právě v této fázi, v rozjitřené době, vzniká prostor pro fašistická a různá xenofobní hnutí. To je ono přehazování viny za problémy na slabé. Je to součást ideologické zbraně kapitalismu, jejímž cílem je zpomalit uvědomění lidu, nedovolit, aby se rozhodli pro změnu systému. Například v Řecku za vše mohou Pákistánci, v Německu Turci, v České republice Romové,« varovala. Sama zná příběhy mnohých slušných (dříve) československých Romů, kteří za socialismu pracovali, a i dnes chtějí pracovat, ale příležitostí je málo. Kapitalistický stát tak sám vytváří problém s jejich začleněním a potom tento problém neumí řešit.
Co je však stále v kapitalismu přítomno, je nebezpečí válek. »Můžeme se octnout rychle ve válce, ale na druhou stranu i v nové společenské kvalitě,« vlila trochu naděje posluchačkám z LKŽ, které tak, jako mnoho občanů naší republiky, těžce prožívají válečné konflikty současnosti.
Komunista studuje
Přednáška vyvolala bohatou diskusi. Například jedna posluchačka připomněla slova německého a amerického psychologa, humanistického filozofa a sociologa Ericha Fromma, jenž objasnil, že kapitalisté nediktují své požadavky, ale dokážou vše tak zaonačit, že lidé se domnívají, že to tak sami chtějí. »Ohlédnu-li se, tak vím, že v lepším systému už jsme žili,« uvedla v diskusi další diskutující. Je pro, aby se lidé nedívali na televizní zpravodajství, které vede k ohlupování, a podtrhuje důležitost Haló novin v alternativním informování.
Klontza Jaklová v návaznosti připomněla, že je třeba využívat i zkušeností z předlistopadového systému, ale současně je nutno být kritickými a klást si otázku, proč tehdejší režim nevydržel. »Nesmíme usnout, komunista se mimo jiné vyznačuje tím, že studuje, že stále poznává nové a nové, neustrne. Potřebujeme systematickou demokratickou vědeckou týmovou práci,« konstatovala.
Install new System? OK
Mladí lidé, s nimiž se Věra denně stýká ve své pedagogické praxi, dávají najevo, že jejich problémem není to, co bylo, nechtějí příliš řešit historii, ale palčivě prožívají, co s nimi bude. »Velké množství studentů pilně a nadšeně studuje, všichni mladí mají sny, ideály, představy, a rozhodně je rozhořčuje fakt, že navzdory vysokoškolskému titulu budou nuceni třeba rozvážet pizzu. A o tom to je - plně využít pro společnost schopnosti svých lidí, nabídnout jim kvalifikovanou a slušně placenou práci,« shrnula své zkušenosti.
Přednášku zakončila vtipná hláška, jež využívá pojmů známých ze světa počítačů: »System Error, Capitalism is crashed. Install new System? OK.«
Monika HOŘENÍ
