KSČM Frenštát pod Radhoštěm

V souboj často ostře protichůdných názorů na pojetí českého zdravotnictví se proměnila diskuse ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) a prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka v nedělních Otázkách Václava Moravce v ČT.

Ludvík deklaroval, že současný systém financování zdravotní péče stát udrží tak dlouho, dokud bude souběh všeobecného zdravotního pojištění, příspěvku státního rozpočtu a 13procentní spoluúčasti pacientů, kterou dle něho, vzhledem k průměrným a podprůměrným příjmům většiny české populace, nelze zvyšovat. Pokud by k tomu došlo, hrozí dvojrychlostní medicína. Kubek je názoru, že při objemu sedm procent českého HDP, který plyne do zdravotnictví, když například v Německu je to částka procentuálně vyšší (11,5 %) z »německého HDP«, nelze dlouhodobě zdravotní péči na vysoké úrovni udržet. Souhlasí proto s tezí prezidenta republiky Miloše Zemana, že by měly být zavedeny stokorunové hospitalizační poplatky. Sto korun denně nikoho nezabije, ani seniory, vyjádřil se před časem prezident Zeman na setkání s občany.

»Oba prezidenti – prezident republiky i prezident komory – jsou odtrženi od reality, neboť nevědí, jak mnozí občané těžko vyžijí ze svých platů či důchodů. Je u nás řada seniorů, kteří nedosahují ani průměrného důchodu 11 000 korun. Když si odečteme z této částky náklady na bydlení, jídlo, léky atd., tak mnoho nezbývá. Zkrátka – oba prezidenti nevědí, o čem mluví,« reagovala na tyto výroky stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková (KSČM).

Zavedení poplatků odmítl i ředitel Karlovarské nemocnice Josef März, třetí diskutující ve včerejších Otázkách, který v pořadu neměl tolik příležitostí se vyslovit. Podle něho tzv. regulační poplatky nejsou »alfa a omega«, která by zachránila české zdravotnictví.

Zapojit výnos z cigaret a alkoholu

Zato částečným zdrojem financování by mohl být výnos ze spotřební daně z tabáku a alkoholu, jak uvedl ministr Ludvík. Zhruba pět miliard korun ročně by mohlo jít na investice v nemocnicích, na rekonstrukce nemocničních budov; s penězi by hospodařil zvláštní fond podobný fondu dopravy. Podle Kubka, který návrh přivítal, by tyto peníze neměly být určeny jen pro nemocnice a měly by být příjmem veřejného zdravotního pojištění. Prý ho s podobnými návrhy v uplynulých deseti letech »vyhodila celá plejáda ministrů zdravotnictví«. Vzhledem k počtu cigaret, které se v ČR ročně vykouří, by podle prezidenta ČLK pět miliard korun ročně dal dvacetníkový odvod z jedné cigarety.

Koncepční materiál, jenž by počítal s přesměrováním části výnosu spotřební daně do zdravotnictví, chce Ludvík předložit do vlády v květnu nebo červnu, řešit věc na úrovni zákona však může až příští vláda a parlament. Poslankyně Marková souhlasí, že tuto změnu musí řešit novela zákona. »A ta prozatím není,« zdůraznila pro Haló noviny.Obecně tento návrh vnímá jako líbivý, protože financování zdravotnictví musí být nastaveno systémově, uvedený zamýšlený zdroj je dle ní pouze okrajový. A nelze spoléhat na to, že výnos daně nastane za podmínky, když lidé budou kouřit a pít alkohol, tedy škodit svému zdraví, podotkla.

Obě medicíny se doplňují

Mezi dalšími probíranými tématy Kubek, jako již mnohokrát, kritizoval Kliniku tradiční čínské medicíny, jež pracuje v Hradci Králové. Považuje tento obor za šamanství. Marková je přesvědčena, že je třeba hledat mezi západní medicínou a tradiční čínskou spolupráci, vždyť se obě mohou ideálně doplňovat. »Jestli v určitých chvílích selhává západní medicína, například v léčbě bolesti, proč nevyzkoušet tradiční čínskou medicínu?« komentovala toto téma s tím, že akupunkturu se učí i naši medici.

Kubek také obvinil ministra Ludvíka, že stanovením data 1. ledna 2018 pro zavedení elektronických receptů budou staří lékaři vyhnáni z lékařské praxe, což odmítli ministr i stínová ministryně. »Je to nesmysl. Už tak je špatně, že v důsledku tlaku ČLK se zavedení elektronických receptů stále odkládalo. V tuto chvíli již nelze argumentovat tím, že někteří lékaři nemají počítač nebo internet,« poznamenala. Elektronická preskripce léků ušetří další prostředky a je logickým dalším krokem rozvoje zdravotnictví v moderní době, vysvětlila našemu listu.

(mh)