Potřebuje naše ekonomika slabší korunu?
Nedávné zasedání bankovní rady České národní banky došlo k závěru, že ČNB bude proti koruně bojovat zřejmě dále a možná i více. Jak vidět, notebooky a chytré telefony hned tak levnější nebudou. Zkrátka zboží z dovozu bude dražší. Jako obvykle kritizoval postup ČNB prezident Zeman, jenž prohlásil: »Intervence ČNB je cosi jako drogy.« Autor těchto řádků s ním souhlasí.
Přetahovaná mezi ČNB a Hradem zřejmě bude pokračovat. Už to zaznamenala některá média v cizině. Důležitý zůstává makroekonomický pohled na intervence ČNB, který není a ani nemůže být černobílý. Ve svém komentáři z konce minulého týdne prohlásil pravicový ekonom, jehož názory je však užitečné sledovat, Pavel Kohout: »Tato hypotéza nebyla ani jednou empiricky potvrzena, ovšem mnohokrát empiricky vyvrácena: při cenové akci v supermarketu se zajisté prodá více zboží než před akcí.«
Slovní intervence
Faktem je, že od spuštění intervencí ČNB se česká ekonomika poněkud postavila znovu na nohy. V roce 2014 vyrostl hrubý domácí produkt (HDP) o dvě procenta. Pro odpůrce intervencí to však nikdy nebude přesvědčivý údaj. V současnosti nepanuje shoda, jak zaznamenal Die Welt, ani v tom, zda na tomto zvýšení HDP měla česká centrální banka nějaký podíl, i když ona sama (jak jinak) je o tom přesvědčena. Tedy minimálně většina členů bankovní rady, i když někteří se soukromě vyjadřují poněkud jinak, alespoň v mlhavých náznacích.
Co se doopravdy stalo na jednání bankovní rady? Guvernér Miroslav Singer: »ČNB je v souladu s kurzovým závazkem připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časové i objemově neomezené intervence. Krocení kurzu koruny bude pokračovat do druhé poloviny roku 2016.«
Ve skutečnosti nešlo o nic jiného, než o takzvanou slovní intervenci. A v této snaze byla, jak známo, ČNB relativně úspěšná. Hned po jejím prohlášení se kurz koruny vůči euru propadl o 10 haléřů a nyní se drží okolo 27,50 Kč za euro a 25,20 Kč za americkým dolarem.
Analytici, včetně mně, zatím nepředpokládají, že by ČNB skutečně potřebovala výrazněji slabší kurz, pokud ho vůbec potřebuje. Mnozí ekonomové, pokud se vyjadřují, jsou toho názoru, že intervence budou pokračovat ještě déle, totiž do roku 2017. Na trhu údajně panuje názor, že víc už ČNB korunu klesnout nenechá. Jedním z důvodů je také nesouhlasný postoj informované části české veřejnosti a pochopitelně také prezidenta.
A co spotřebitelé…
Je třeba znovu zopakovat, proč k intervencím vůbec došlo a proč nadále trvají. Důvodem je stále nízká inflace. V únoru rostly ceny meziročně jen o 0,1 %, přičemž dlouhodobým cílem ČNB je inflace blížící se ke 2 %. V tom celkem panuje mezi kapitalistickými ekonomy shoda. Dvouprocentní růst je obvykle pro hospodářství za kapitalismu jen zdravý a stabilní. Jiná věc je, co tomu říkají mnozí spotřebitelé. Hrozící deflace, tedy pokles cen, by podle ČNB a nejen podle ní, ale podle učebnic buržoazní politické ekonomie, mohla znamenat nebezpečí. Jde o takzvanou deflační spirálu, při níž lidé odkládají spotřebu, pokud ovšem tuto možnost mají, protože jíst se musí každý den, podobně platit nájem aj.
Rozpory budí dění v eurozóně, kde je deflace také, což je jeden z důvodů, proč v tuzemské ekonomice navzdory mírnému oživení, rostou ceny tak pomalu. Jenže ECB zahájila masivní monetární operaci v podobě takzvaného kvantitativního uvolňování, která má deflaci zabránit. Napustí do ekonomiky kolem jedné miliardy eur. Někteří ekonomové jsou toho názoru, že devalvace koruny je proto zbytečná.
Nikdy se doopravdy nedozvíme, zda současné kroky ČNB budou mít reálný dopad na odvrácení rizika devalvace. Nikdo také nemá zcela jednoznačnou odpověď.
Jaromír SEDLÁK
