Naším programem je zodpovědnost a obhajoba zájmů neprivilegovaných spoluobčanů.
Tiskové prohlášení Miroslava Opálky, místopředsedy Výboru pro sociální politiku PS PČR a místopředsedy odborných mluvčích KSČM pro sociální strategii, k druhé etapě vládní důchodové reformy.
Pravicovou Vládu České republiky nezastaví v plnění její asociální politiky protesty občanů, výstražné stávky ani nespokojenost voličů signalizována průzkumy veřejného mínění. Hlas většiny národa do vládních křesel nějak nedoléhá, a nebo je arogantně přehlížen. Silné znepokojení pak nutně přinášejí např. takové informace, jako o vyšetřování stávkujících pod psychickým nátlakem ze strany hospodářského vedení a hledání organizátorů masové stávky ve vozovně Střešovice Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Koalice, za podpory přeběhlíků z ČSSD, schválila v PS PČR dne 25. června 2008 návrh novely zákona o důchodovém pojištění - tzv. prvou etapu důchodové reformy. Jde zatím o úpravy parametrů na výdajové straně, neboť dle vlády je důchodový systém pro stát drahý a činí nyní 8,1 % HDP a do r. 2050 se v důsledku přijatých změn zvýší jen na 10,5 %. (Pro srovnání v r. 2004 činily tyto výdaje k HDP v zemích EU např.: Maďarsko 10,4 %; Švédsko 10,6 %; Portugalsko 11,1 %; SRN 11,4 %; Francie 12,8 %; Rakousko 13,4 %; Polsko 13,9 %; Itálie 14,2 %.)
Základním úkolem přijatých vládních změn je snížení nákladů státu a tím spolu s druhou etapou důchodové reformy příprava důchodového systému na systémovou změnu (schválení třetí etapy), která má umožnit vyvedení části odvodů z kolektivního státního pilíře do individuálních privátních fondů (viz např. prohlášení předsedy vlády na tiskové konferenci dne 27. června 2008, kde veřejně prohlásil, že právě kvůli opt-outu se všechny tyto kroky dělají).
Zatím bylo vždy tvrzeno, že tato vláda vše činí kvůli finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění. Hledala však pouze restrikce na straně výdajů a vůbec se nezabývá zvýšením příjmů. Ba naopak. Avizované snížení odvodů na sociální zabezpečení o 1,5 % (nepřesně uváděno jako sociální pojištění) na úkor státní politiky zaměstnanosti a nemocenského pojištění je nezodpovědné. My jsme s těmito prostředky počítali na posílení důchodového pojištění k vytváření dostatečné rezervy, která se měla kumulovat, zhodnocovat a použít k udržení důchodových příjmů v době krize. Vláda však těmito prostředky navýší část mzdy pracujícím a tím ušetří část financí zaměstnavatelů potřebných k valorizaci. Zlevní pro r. 2009 pracovní sílu zaměstnavateli, ale také sníží příjmy státního rozpočtu do dalších let.
Vládní návrh zákona k tzv. druhé etapě důchodové reformy má do Poslanecké sněmovny doputovat až v prvém čtvrtletí r. 2009 a zákon vstoupit v platnost (spolu se zákonem prvé etapy) k 1. 1. 2010. Zdánlivě jde o nekonfliktní uvažované změny. Už se, žel, neuvažuje o platbách státu, jako u zdravotního pojištění, za některé náhradní doby pojištění a vytvoření fondu pro důchodovou rezervu již bylo schváleno. Zbývá tedy především transformace penzijních fondů.
Jestli tedy v prvé etapě důchodové reformy šlo o snížení výdajů státu na základní solidární státní pilíř, najednou bude stát štědrý. Chce ještě zvýšit finanční motivaci zvýšením státního příspěvku, který není v EU standardem (od r. 1995 do r. 2007 bylo vyplaceno na státních příspěvcích cca 34 mld. Kč), aby občané více svých peněz svěřili privátní sféře. Jestliže se hovoří, že jsou u nás odvody do sociálních systému za zaměstnance jedny z nejvyšších, a proto je nutné je snižovat, pak v druhé etapě půjde o to, jak přimět zaměstnavatele, aby více přispívali zaměstnancům na soukromé penzijní připojištění (až 3.000 Kč měsíčně!) a k tomu dostali další, vyšší daňové úlevy.
Tak kde hledat logiku? Napřed je vše špatně, proto vláda dělá restriktivní změny a zlevňuje státní pilíř. Ale záhy výrazně zdražuje pro stát i zaměstnavatele dobrovolný, nesolidární, privátní pilíř! A otevře se i prostor pro vyšší míru rizika u nových produktů transformovaných penzijních fondů – správcovských společností. Přitom se vůbec nepočítá se zaměstnaneckými penzijními fondy, což zakládá pro budoucnost nemalé problémy.
Je znepokojivé, že na přípravě druhé etapy důchodové reformy se podílí vedle MF, MPSV a ČNB i Asociace penzijních fondů. Ten, komu záleží na tom, jaké výhody a jaký zisk urve, je účastníkem přípravy zákonů, a odbory jako zástupci těch, kterých se to týká nejvíce, stojí zcela mimo! Ani zástupci opozice nejsou členy této komise na ministerstvu financí.
KSČM není proti transformaci penzijních fondů či posílení úlohy důchodových rent, ani proti oddělení majetku akcionářů a klientů. Nechceme však přenášet náklady za tuto transakci na klienty a na stát (náklady vzniklé jako úhrada zprostředkovatelům pojištění – viz aktiva PF), nechceme, aby se stát nadstandardně interesoval do budování soukromých pilířů, a to ještě na úkor státního základního pilíře, který má nenahraditelné solidární poslání.
Zdálo se, že se koaliční strany poučily z negativních dopadů důchodových reforem v zahraničí, zejména k nám nejbližších zemí jako je Slovensko, Polsko a Maďarsko, kde došlo neuváženou podporou soukromých finančních pojišťoven ke zhroucení průběžných státních pilířů, veřejných i státních financí! Zdálo se, že Vláda ČR bude lépe studovat i jiné modely (např. švédský) a naslouchat též hlasům politické opozice, odborových a seniorských organizaci. Ale byznys je byznys, a proto pro vládu je hlavní oslabit solidaritu a posílit ekvivalenci (privilegovat vícepříjmové skupiny), oslabit kolektivní sdílení rizik a posílit individuální zodpovědnost, snížit úlohu státu a zvýšit podíl privátních firem na správě obrovských finančních prostředků.
S takovýmito hazardérskými přístupy se KSČM nemůže ztotožnit. Naším politickým programem je mj. také zodpovědnost a obhajoba zájmů neprivilegovaných spoluobčanů, těch, kteří stojí na pokraji při rozhodování dnešních politických a hospodářských elit. Proto budeme stále a důsledně upozorňovat na všechna rizika, která jsou s kroky vlády spojena.
