Energetický zákon - tvrdý ořech
Stovky pozměňovacích návrhů mají poslanci k novele energetického zákona. Svědčí to o tom, že jde o hodně. Tomu napovídá i velký počet výborů, které se vládní novelou zabývají. A také množství lobbistů, kteří v dolní komoře »loví« příznivce.
Rozpočtový výbor doporučil schválit sto ze 140 návrhů na změny. Víc než deset návrhů podpořil zemědělský výbor. Dalších 180 návrhů míří do hospodářského výboru, který se předlohou teprve bude zabývat. Desítky požadavků jsou identicky podávané v různých výborech, což nesvědčí o kvalitní vládní předloze. Jde i o žádosti, které nepodpořili vládní legislativci. Poslanci předlohu dali k posouzení šesti výborům, což je množství dosti neobvyklé. »Snahou poslanců KSČM je, aby novela byla přijata v podobě, která vyjde nejvíc vstříc konečným spotřebitelům, tedy i domácnostem. Aby se nepromítaly další nesmyslné poplatky a náklady do konečné ceny energií,« sdělil Haló novinám filozofii hlasování poslanců KSČM ve výborech René Číp, zpravodaj k vládní novele v rozpočtovém výboru.
Mezi podpořenými návrhy výboru je třeba ustanovení, týkající se povinnosti upozornit odběratele na zdražení. Vláda navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o jejich změnách, jak dosud říká zákon. Roman Kubíček (ANO) navrhl pro případ, že ve smlouvě není stanoveno, jak má dodavatel zákazníka o zvýšení ceny a změně podmínek informovat, aby tak učinil prokazatelným způsobem.
O věcných břemenech nemají mnozí ani tušení
Také sněmovní rozpočtáři debatovali nejvíc o zákonné povinnosti majitelů sítí nechat zapsat historická věcná břemena do katastru nemovitostí, což by mohlo energie zdražit. ERÚ odhaduje, že například plyn by kvůli nutným nákladům mohl podražit o 15 až 20 %. Tato povinnost je v zákoně od roku 2009. Jde o věcná břemena vzniklá v minulých čtyřiceti letech a splnit by ji měli do roku 2017, což je nezvládnutelné. Zápis by se týkal stovek tisíc pozemků. Protože s ním musí souhlasit vlastník parcely, pro majitele sítí by povinnost nemusela být mnohdy splnitelná. Vlastníci pozemků by prý mohli chtít vysoké finanční kompenzace, ač na ně není nárok. Mnohdy ani nemají představu o tom, jaká věcná břemena na jejich pozemcích váznou. Ve sněmovně se už objevil návrh, který povinnost odsouvá do roku 2020. Mezitím by se připravila změna zákonů tak, aby se evidence břemen, kterou vedou majitelé sítí, do katastru »překlopila«.
Další změna: Místo platby podle spotřebované elektřiny se má nově odvozovat podle kapacity hlavního jističe. Nová úprava má rovněž umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 10 kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.
ERÚ varuje: Neznáme dopady!
Předloha zřizuje Radu ERÚ, která bude úřad řídit. »Rada je konstruována nikoli jako řídicí, ale spíš dozorčí orgán, což nedává smysl, a nepřipadá mi to ani logické. Alena Vitásková má plně kompetentní náměstky za jednotlivé oblasti. Toto není krok správným směrem,« sdělil našemu listu Číp.
Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková varovala poslance před dopady novely. »Zásadní důvod je, že nebyla zpracována finanční kvantifikace dopadů zákona na naše hospodářství, na energetický trh a v první a neposlední řadě na ceny pro konečné spotřebitele, ceny energií a plynu, a samozřejmě na státní rozpočet,« řekla. Úřad to podle ní považuje za alarmující a nepřijatelné.
Ústavně-právní výbor doporučil prodloužit lhůtu pro odstoupení od smlouvy na dodávku tepla, elektřiny nebo plynu. Týká se to smluv uzavřených na dálku nebo mimo obvyklé obchodní prostory prodejce, např. u zákazníka domy. Spotřebitelé by mohli od smlouvy odstoupit také pět dní před zahájením dodávky elektřiny, plynu nebo smlouvy o dodávce tepla. Poslanci tak chtějí rozšířit původní vládní návrh, který počítá s tím, že zákazník by mohl odstoupit od takové smlouvy do 14 dní od jejího uzavření. Spotřebitelé by tak měli možnost na odstoupení delší dobu podle toho, kdy dodávka energií začne.
(ku)
