Zájmy zaměstnavatelů a rodičů žáků stojí často proti sobě
Nakolik je současná struktura krajského školství v souladu s požadavky zaměstnavatelů na kvalifikovanou pracovní sílu?
Současná síť středních škol, tedy školy zřizované Královéhradeckým krajem, i školy ostatních zřizovatelů, tedy školy soukromé a církevní, z mého pohledu naprosto neodpovídá jak současné, tak budoucí potřebě zaměstnanosti tak, jak je avizována zaměstnavateli, úřadem práce a dalšími institucemi. Síť je vytvářena dlouhodobě a bohužel v předchozím období došlo k tomu, že bylo více podporováno zřizování škol se všeobecně vzdělávacími obory často humanitních směrů. Proto v současné době máme přemíru nabídky v oborech ekonomických a podnikatelských, máme mnoho lyceí a gymnázií a naopak nám chybí obory technické a přírodovědně zaměřené či zemědělské. Stav se nijak nelepší, spíše naopak, přestože se kraj snaží podporovat technické a učební obory už řadu let. Tuto situaci mi potvrzují zástupci hospodářské i agrární komory a zástupci zaměstnavatelů, s nimiž často jednám.
Co by bylo potřeba udělat, aby se síť dostala do souladu s potřebami zaměstnavatelů?
Bylo by potřeba především narovnat strukturu škol a oborů tak, aby odpovídala více možnostem jejich absolventů získat zaměstnání. Ukazuje se však, že potřeba zaměstnavatelů a zájem rodičů a absolventů základních škol stojí velmi často proti sobě. A místní samosprávy jsou pochopitelně vždy na straně rodičů. Tady narážím i na předsudky, kdy například gymnázia jsou automaticky považována za školy poskytující elitní vzdělání, ačkoli výsledky státních maturit tento předsudek krutě vyvracejí. Je potřeba zájmy zaměstnavatelů, škol a hlavně rodičů sladit, jinak budeme vychovávat na našich středních školách budoucí nezaměstnané.
Jakým způsobem kraj podporuje technické a učňovské obory, jejichž absolventů je v kraji málo a jsou potřeba nejvíce?
Hledají se různé formy podpory. V první fázi šlo hlavně o nabídku stipendijní podpory žáků učebních oborů s technickým zaměřením, zvláště těch, o něž byl mezi zaměstnavateli zájem. Byla a jsou to i řemesla, která se začínají vytrácet a která potřebujeme zachovat. Přibývají obory zemědělské. Začínali jsme kdysi na osmi oborech, dnes už se pohybujeme v druhé desítce oborů tak, jak se objevují další potřeby ze strany zaměstnavatelů. Kraj v současné době uvolňuje z rozpočtu na stipendia už zhruba 5,5 milionu korun ročně. Samozřejmě je stipendijní podpora vázána na splnění určitých podmínek jednotlivými uchazeči, kam patří zejména docházka, chování a prospěch. Na stipendium není automaticky nárok.
Další cestou podpory jsou dotační programy krajské, ministerské i programy Evropské unie, které kraj spolufinancuje.
V neposlední řadě je to prohloubení spolupráce s hospodářskou komorou. Existuje smlouva mezi krajem a krajskou hospodářskou komorou, která byla nedávno rozšířena o další oblast, jakou je pořádání propagačních výstav škol. V letošním roce budou mít tyto výstavy novou formu. Nebude to jen nabídka škol, ale i propagace firem, pro které škola vychovává odborníky. Snažíme se tedy ještě víc prohlubovat vazbu mezi školami a zaměstnavateli. Výstavy škol jsou připraveny tak, aby oslovily především veřejnost, tedy rodiče, kteří v rozhodování dítěte hrají nejdůležitější roli.
V této souvislosti - jakou roli hrají sektorové dohody (SD) ve snaze kraje přizpůsobit nabídku vzdělání potřebám zaměstnavatelů?
Je to další forma navazování užší spolupráce mezi zaměstnavateli, komorou, úřadem práce, školami, zřizovateli škol, MŠMT, zkrátka všemi účastníky SD. Školami a krajem byla poprvé uzavírána pro oblast strojírenství. Původně byla iniciátorem automobilka Škoda Auto, a. s., která předpokládala uzavření dohody jen pro automobilový průmysl. Ale z iniciativy kraje a komory byla rozšířena na všechny strojírenské a elektrotechnické obory. Nakonec tuto dohodu podepsala spousta škol a zaměstnavatelů v kraji a dnes se hodnotí její dopady a přínos.
Jako další byla uzavřena sektorová dohoda pro oblast textilního průmyslu. Důvod byl prostý – náš kraj má nejen velkou tradici textilního průmyslu, ale zároveň nemá naplněny potřebné obory na středních a učňovských školách, které by vychovaly nové pracovníky. Potřebují je nejen dva největší zaměstnavatelé – královédvorská Juta a broumovská Veba, ale ozvala se i spousta drobných textilních výrobců, jimž stejně jako oněm dvěma největším chybějí kvalifikovaní pracovníci. Díky této sektorové dohodě se snad podaří postavit na nohy textilní obory ve školách a pomoci tak zaměstnavatelům.
Jsou sektorové dohody pro oblast strojírenství a textilního průmyslu jediné, nebo bude kraj pracovat na dalších?
Uvidíme, záleží na iniciativě zaměstnavatelů. V současné době se chystám jednat se zástupci stavebních firem. Protože i u nich se objevuje nedostatek mladých odborníků a stavební obory jak středoškolské, tak učební mají málo nových zájemců. Prohlubuje se nezájem o obory jak maturitní, tak hlavně o učební. Bohužel i přes stipendijní podporu. Tím jsou ohroženy i školy.
Jedná se také s agrární komorou o reformě struktury zemědělských škol, protože i zemědělské podniky v našem kraji mají nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků. Byla a je snaha soustředit v kraji zemědělské školství do jedné nebo několika málo oblastí. Zatím ale rozhodnutí nepadlo. Agrární komora ČR přišla s představou sedmi zemědělských center pro celou ČR, že by v našem kraji nakonec zůstala jen Česká lesnická akademie a ostatní obory by se vzdělávaly v jiných krajích, což se nám nezdá zrovna přínosné a šťastné. Vše je tedy ve stadiu diskusí a plánů.
Jak do podpory ozdravění sítě škol zapadají akce Škola firmě a Firma škole?
Také tato forma je pokusem dostat do povědomí veřejnosti spolupráci mezi školami a firmami v kraji a jejich spolupráci dále prohlubovat. Je to akce, která oceňuje na jedné straně firmy za výraznou pomoc a podporu našim školám.
S touto akcí jsme začali loni a letos jsme přišli ještě s opakem, kdy firmy ocení školy, které pro ně vychovávají kvalitní pracovníky. Firma škole proběhne už jako druhý ročník a Škola firmě bude letos poprvé. Loni byl zájem poměrně velký, sešlo se přes dvacet nominovaných firem. Přičemž každá škola mohla nominovat jen jednu firmu. Z nominovaných vybrala porota složená ze zástupců komory, úřadu práce, zaměstnavatelů a kraje deset firem, které byly odměněny plastikou v podobě podaných rukou, které tradičně symbolizují oboustrannou spolupráci. Plastiku pro nás vytvořili studenti naší hořické kamenické školy. Firmy, které nebyly vybrány mezi oceněné, dostaly dopis s poděkováním za dobrou spolupráci.
Letos budou firmy poprvé nominovat ty školy, které jim vychovávají kvalitní odborníky. Přičemž i tady platí, že firma může nominovat jen jednu školu, i když pro ni pracovníky vychovává škol více.
Předpokládáme, že letos budeme oceňovat méně firem než v loňském roce. Plastika pro oceněné bude stejná, bude se lišit pouze textem ocenění. Závěrečné hodnocení a oceňování jak škol, tak firem, by mělo proběhnout na poslední ze série výstav škol, která bude probíhat v krajském městě v polovině listopadu. Chtěli bychom, aby se tato akce stala součástí cyklu výstav škol a alespoň malým dílkem do mozaiky aktivit kraje také přispěla ke vzdělávání budoucích zaměstnanců, ne nezaměstnaných.
Taťána LANKAŠOVÁ
