ROZHOVOR - KRAJSKÉ LISTY: Ivan Mařák je kandidátem KSČM na hejtmana Zlínského kraje. Vystudovaný lesník a expert na šlechtění dřevin si kariéru v komunální politice vyšlapal z nižších pozic na kandidátkách, ale již získal zkušenosti jako náměstek hejtmana. Hlavním cílem kraje je pro něj ´spokojený občan´ a chce se zasadit také o to, aby se regionální ekonomika přeorientovala z montoven na podniky s přidanou hodnotou.
Pracoval jste původně jako lesník. Otázky životního prostředí jsou v poslední době dost diskutované. Co bychom tedy měli dělat, abychom si uchovali naše lesy?
Především bych chtěl říct, že v lesnické praxi jsem nikdy nepracoval. Po škole jsem pracoval ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a následně jako ekolog na Povodí Moravy. Přesto jsem se určitou formou sebevzdělávání věnoval i lesnímu hospodářství. No a co bychom měli dělat, abychom si uchovali naše lesy? Odpověď není vůbec jednoduchá. Roky prověřené způsoby hospodaření, za pomoci kterých se dařilo držet lesy ve velmi dobré kondici, vzaly za své se změnou klimatu.
Teplé a suché roky způsobily usýchání porostu, ale především ideální podmínky pro masivní šíření kůrovce. Tím se úplně mění struktura našich lesů. Jedno z možných opatření, která by měla pozitivně zapůsobit, je novela lesního zákona, díky níž se prodloužil termín k zalesnění a následnému zajištění porostů. Rovněž změna druhové skladby ve prospěch listnatých stromů (především v nižších a středních polohách) může zapůsobit pozitivně. Avšak zásadní podmínkou pro zlepšení současného stavu je to, co nedokážeme ovlivnit – klimatické podmínky. Pokud nebude následovat řada roků alespoň s takovým počasím jako v letošním roce, bude náprava velmi složitá a komplikovaná.
Jak se díváte na způsob, jakým chtějí za životní prostředí bojovat mladí aktivisté jako Greta Thunbergová a hnutí Fridays for Future?
Otázky změny klimatu se řeší na akademické půdě po celém světě. Chceme dosáhnout uhlíkové neutrality a třeba zrovna Švédsko, tedy země Grety Thunbergové, se k tomuto kroku zavázalo do roku 2045. Jí se to však zdá příliš dlouhá doba a v rámci svých klimatických stávek požaduje zkrácení o polovinu. To rozhodně není prakticky možné a ten termín ze strany Švédska není ´výstřelem do tmy´, je takto stanoven na základě vědeckých podkladů a konkrétních možností země.
Z tohoto pohledu se činnost Grety a současně i hnutí Fridays for Future jeví jako běžná a emotivní protestní akce. Svým rozsahem je však jedinečná a zapojení mladých lidí (středoškoláků a vysokoškoláků) je naprosto v pořádku. Nezkoumám, kdo stojí v pozadí, důležité je, že díky této činnosti se do povědomí mnoha lidí na celém světě dostalo, že máme skutečné a velké problémy se změnou klimatu.
Jak se jako člověk z oboru stavíte ke dlouhodobé debatě o kůrovci? Má spíše smysl „nechat to přírodě“, nebo stromy poškozené tímto parazitem odstraňovat?
V tomto případě bych chtěl především použít alarmující údaje. V roce 2005 byl podíl kůrovcové dřevní hmoty z veškerých nahodilých těžeb cca 22 %, v roce 2016 tento podíl už činil 74 %. Poslední dva roky z veškeré vytěžené hmoty je 95 % hmoty kůrovcové. V současné době jsou postiženy kůrovcem lesy takřka ve všech okresech České republiky. K nejpostiženějším patří střední Morava, Zlínský a Jihomoravský kraj a Vysočina.
Rychlejšímu šíření kůrovce vyhovuje teplé a suché počasí, díky kterému se už staly takřka běžnými dvě generace za rok, a dokonce se v některých letech hovořilo i o třech generacích. Následky budeme pociťovat ještě dlouho, nemáme dostatek sadebního materiálu na zalesnění obrovských ploch po těžbě, kde hrozí eroze, chybějí také lidé, kteří by zalesňovali. Pozitivní dílčí zprávou je, že z pohledu druhové skladby při zalesňování jsme se dostali s listnatými dřevinami nad 50 %.
Hlavním způsobem obrany proti kůrovci je těžba a asanace napadených (ne už suchých) stromů a nejlépe na místě samém, tak jako se provádělo dříve. V současné době však už tento způsob boje možný není. A zda si pomůže příroda sama a dojde k samoregulaci kůrovce? Odpověď je možné najít zhruba před třiceti lety na Šumavě – ne!
O Zlínsku se říká, že je stále ovlivňováno Baťovým podnikatelským duchem. Myslíte si, že tamní podnikatelé jsou připraveni zvládnout ekonomickou krizi, která přichází?
Můj názor je konzistentní už delší dobu. Podnikatelské prostředí ve Zlínském kraji je zdravé a zcela určitě je ovlivňováno Baťovým podnikatelským duchem. Nemám obavu, že by nedokázali zvládnout nastupující ekonomickou krizi, zvláště poté, co se podařilo vcelku bez zásadních problémů zvládnout i tu předcházející. Jen je potřeba si uvědomit – a to už je jakási výzva pro nové zastupitelstvo –, že v našem kraji je celá řada živnostníků a drobných podnikatelů, pro něž se může stát problémem zvládnutí krize a ti možná budou potřebovat pomoc, tak aby kraj maximálně využil možností k případnému poskytnutí této pomoci.
Poměrně diskutovaným tématem v oblasti ekonomiky jsou ´montovny´ neboli podniky vyrábějící výrobky pro zahraniční investory, kteří si zisky odčerpávají do svých domovin. Má podle vás smysl se nadále zaměřovat na tento druh výroby, nebo bychom se jej měli snažit spíše překonávat? A jak je to u vás, ve Zlínském kraji, kde je takových průmyslových zón docela dost?
Montovny, kterých máme u nás už přebytek, především nezajistí dlouhodobou prosperitu. Jedná se o podniky, které nemají vlastní produkt ani značku a koncový zákazník často o nich ani neví. Výroba je v určitém slova smyslu „outsourcingem“ pro nadnárodní společnosti. Zisk nezůstává v republice, ale končí v zahraničí. Rovněž ohodnocení práce v takových podnicích není na odpovídající úrovni, proto často zaměstnávají dělníky z ´levných zemí´. Jejich přínos pro naše hospodářství je diskutabilní.
Proto nesouhlasím s tím, aby další takové montovny u nás vznikaly. Pochopitelně existují i ve Zlínském kraji, byť ne v nějakém zásadním rozsahu, přesto musíme zamezit šíření takové výroby a podporovat především podniky s přidanou hodnotou.
Zlínský kraj na sebe v minulém volebním období přitáhl pozornost zejména událostmi kolem schvalování nové krajské nemocnice v Malenovicích, vysněném projektu hejtmana Jiřího Čunka. Zejména první hlasování bylo velmi překvapivé, hejtman jej nečekaně zařadil v průběhu jednání. Jak na to vzpomínáte? A co si myslíte o projektu nemocnice celkově?
Způsob zařazení investičního záměru do programu zastupitelstva byl podle stanoviska Ministerstva vnitra v souladu se zákonem o krajích, současně byl mírně řečeno netradiční. Na začátku jednání o tomto kroku nepadlo ani slovo a čekalo se pouze na poslední dva hlasy. Opozice a ani zastupitelé koaličního hnutí ANO netušili, že k něčemu podobnému může dojít.
Toto hlasování však nebylo první, první pokus o ´protlačení´ byl učiněn na červnovém zastupitelstvu v roce 2019. Záměr schválen nebyl a druhý pokus, který už vyšel, byl pojištěn hlasy dvou zastupitelů. Ti během půl roku změnili názor, a z jakých to bylo pohnutek, můžeme jenom spekulovat.
Rozhodně tento krok neměl nic společného s čistou politikou a politickou kulturou. Já osobně tento projekt nepodporuji především z důvodu velkého ekonomického hazardu Zlínského kraje. Predikovaná částka 8 mld. Kč určitě není definitivní a v součtu dalších plánovaných a ne malých výdajů v jiných oblastech může tento projekt být příčinou velkých ekonomických problémů kraje do budoucna.
Jak celkově hodnotíte působení Jiřího Čunka na krajském úřadě?
Nechci se přímo vyjadřovat k panu hejtmanovi takovým způsobem, nemám to ve zvyku, byť pan hejtman takto činí v průběhu volebního období vcelku běžně a často až urážlivě. Jsem pro dialog a určitě se k této možnosti ještě dostaneme. V každém případě se podle mého názoru jedná o nejkontroverznější volební období v historii kraje.
Celý rozhovor na Krajských listech - https://www.krajskelisty.cz/zlinsky-kraj/24464-montovny-kterych-mame-u-n...
