KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Nedávno se v Plzni konala již 21. podzimní plynárenská konference, nejvýznamnější tuzemská akce pořádaná Českým plynárenským svazem (ČPS). O čem se na konferenci jednalo?

Program konference, které se zúčastnily zhruba čtyři stovky odborníků z plynárenství a příbuzných oborů, byl zaměřen hlavně na perspektivy plynárenství, věnoval se také bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu a jejich dalšímu zlepšení.

Letošní konference ukázala na řadu problémů, s nimiž se plynárenství musí vyrovnat. S některými si obor dokáže poradit sám, u řady dalších - jako jsou například otázky legislativy - je ale nutné spojení s dalšími subjekty. Proto se ČPS připojil k výzvě Hospodářské komory ČR i Svazu průmyslu a dopravy a vyzval vládu k urychlenému řešení současného legislativního chaosu v souvislosti s novelou energetického zákona. Současně také k dopracování a urychlenému schválení aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) s respektováním investic vynaložených státními i privátními subjekty na rozsáhlou plynofikaci země.

Nejde přitom jen o energie, ale i o životní prostředí...

 

Evropský parlament krátce před letošní konferencí schválil tzv. klimaticko-energetický balíček 2030, kde jediným závazným cílem pro všechny členské země EU je snížení emisí CO2 o čtyřicet procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle vede řada cest, nejjednodušší a také finančně nejméně náročnou cestou je podle našeho názoru podpora užití zemního plynu a navýšení jeho podílu v energetickém mixu členských zemí. Českému plynárenství nechybí ochota investovat do rozvoje nových zdrojů a distribučních sítí, ale chybí mu stabilní legislativa, která pomůže vytvořit prostředí, ve kterém budou minimalizována rizika investování. Pak mohou následovat další kroky - dotace pro plynové kotle cílené na odběratele zejména v emisemi zatížených regionech, podpora malých decentralizovaných zdrojů tepla a kombinovaných zdrojů elektřiny a tepla, příp. i chladu a využití zemního plynu v dopravě (CNG).

Bude vůbec na to vše dostatek plynu?

Na problematiku zásobování Evropy zemním plynem upozornil na konferenci i Andreas Rau, jednatel společnosti NET4GAS, s. r. o. Po roce 2020 lze podle něho očekávat pokles dodávek plynu ze zdrojů v zemích EU, což bude spolu s předpokládaným nárůstem spotřeby zemního plynu vyžadovat nejen nové zdroje plynu, ale také nové přepravní trasy a zlepšení vzájemné propojenosti mezi sítěmi jednotlivých zemí. Dnes je kapacita přepravních tras z Ruska do zemí EU a Turecka cca 260 mld. m³ ročně, vybudováním plynovodu South Stream by se bývala zvýšila cca na 320 mld. m³ ročně. Podle posledních zpráv však Rusko od tohoto záměru ustoupilo. Prezident Putin na tiskové konferenci v Ankaře uvedl, že projekt bez souhlasu Bulharska nemůže pokračovat.

Takže plynu je dost, problémem se stává přeprava. Co kdyby Ukrajina přerušila dodávky z Ruska?

Reálnou možností řešení případné krize v této zimě by bylo plné využití kapacity plynovodu Nord Stream, asi 55 mld. m³, bohužel kapacita je využívána ze 70 procent. Velkou výhodou zemí V4 a Rakouska je velká kapacita zásobníků – cca 20 mld. m³. Přesto je nutné zlepšit infrastrukturu vybudováním vzájemných propojů, protože Slovensko má dostatečnou propojovací kapacitu pouze s ČR a Rakouskem, propojovací plynovod s Maďarskem je v současné době ve zkušebním provozu.

Z výsledků zátěžových testů při přerušení dodávek přes Ukrajinu po dobu jednoho a šesti měsíců v průběhu zimního období vyplývá, že přerušení dodávek přes Ukrajinu významně neovlivní zásobování odběratelů v ČR v případě, že import z přesměrovaných dodávek z Ruské federace na jiné dopravní trasy (zejména Nord Stream) nebo dodávek získaných ze západní Evropy bude v průměru minimálně 20 mil. m³/den a plyn ze zásobníků plynu na území České republiky bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu.

Musíme si uvědomit, že země EU jsou na dovozu energií výrazně závislé. Denně utratí za energie kolem jedné miliardy eur (více než 27 miliard Kč). Například v roce 2012 dovážela EU 88 procent své spotřeby ropy, 66 procent spotřeby plynu, 42 procent spotřeby pevných paliv a 95 procent spotřeby uranu pro jaderné elektrárny.

Vraťme se ještě k legislativním otázkám. Proč na ně kladete takový důraz?

Novela energetického zákona (a také zákona o podporovaných zdrojích energie), připravovaná ministerstvem průmyslu a obchodu, byla jednak vyvolána nutností implementovat některé směrnice EU, jednak dalšími důsledky vyjednávání české energetické legislativy s orgány EU. Podle Českého plynárenského svazu dosavadní způsob projednávání návrhu energetického zákona nedává příliš velkou naději na splnění termínu nabytí platnosti novely 1. července 2015. Šance pro nastavení stabilního a čitelného regulačního prostředí se tak posunuje do období 2016-2017.

Vláda projednala a schválila návrh energetického zákona dne 20. října 2014 a následně byl vládní návrh zařazen na jednání 20. schůze Poslanecké sněmovny. První čtení bylo zahájeno 4. listopadu 2014 a následující jednací den byl návrh vyřazen z programu schůze.

Neexistence strategického rámce pro podnikání v regulovaných energetických odvětvích vytváří prostor pro neuvážená rozhodnutí na straně regulátora i investorů v energetice. ČPS v situaci, kdy není schválena Státní energetická koncepce a projednávání novely energetického zákona bude trvat nejméně deset měsíců (Poslanecká sněmovna, Senát, podpis prezidenta), má velké obavy o stabilitu českého plynárenství v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Jiří NUSSBERGER