KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Deficit veřejných financí loni klesl podle ČSÚ na 1,44 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 4,2 %.

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát do roka. ČR tak loni poprvé od roku 2008 splnila kritérium deficitu veřejných financí pro přijetí eura.

Výše deficitu veřejných financí za rok 2013 byla podle statistiků ovlivněna meziročním růstem objemu celkových příjmů při meziročním poklesu celkových výdajů. »Příjmovou stranu ovlivnil zejména růst objemu vybraných daní, a to především daní z produktů. Mezi dominantní vlivy na straně výdajové patří pokles investičních výdajů na úrovni centrální i místní vlády,« uvedl ČSÚ.

Podle analytika Unicredit Bank Pavla Sobíška však byl pokles vládního deficitu »nechtěným dítětem«. »Ke snížení výdajů došlo převážně u investic do infrastruktury kvůli nepřipravenosti projektů v důsledku zpřísnění pravidel a extrémní opatrnosti úředníků po několika korupčních kauzách. Výsledkem byla fiskální restrikce, která nepochybně prohloubila recesi v české ekonomice,« uvedl.

Vyšší daně za zboží, nižší investice

»Na první pohled výborný výsledek veřejných financí za rok 2013, ale jen z pohledu samotného finálního čísla. Za jakou cenu se podařilo tohoto výsledku dosáhnout, však už tolik radosti nedělá. Toto zlepšení totiž jde nejen na vrub vyššímu výběru daní za zboží a služby, ale i dalšímu výraznému krácení investic veřejného sektoru,« uvedl pro Haló noviny analytik ČSOB Petr Dufek a připomněl, že loni veřejný sektor proinvestoval o 12,6 % méně než v roce předcházejícím. Ve srovnání s rokem 2010 se podle investuje dokonce o třetinu méně.

»Dá se tak hovořit o tom, že veřejný sektor šetří i nadále spíše v investicích než na běžném provozu, což rozhodně chvályhodné není. Zvláště, když ekonomika procházela v posledních pěti letech dvěma recesemi,« dodal Dufek.

Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle údajů ČSÚ klesl na 46,04 z 46,16 % v roce 2012. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 % HDP. »Pokles relativního zadlužení vládních institucí je výsledkem převážně nedluhového financování deficitu, především ve formě snížení objemu vkladů,« uvedl ČSÚ.