KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Od voleb do sněmovny uplynuly čtyři měsíce, zhruba dva měsíce máme koaliční vládu Petra Nečase.

Koaliční strany před volbami ledacos slibovaly, ale za dva měsíce už se ukázalo, že některé sliby zůstanou jen na papíře. Překvapuje vás trochu jiná realita?

V ČR obecně platí, že politické strany se dělí na klasické či historické, a pak - na jedno použití. Žel, lidé, kteří už dostali několik ran a trpí obrovskou deziluzí, se ještě nerozhodli, jak reagovat na neplnění volebních slibů politických stran na jedno použití. Ty tady byly po celých 20 let a i tentokrát se podařilo prostřednictvím některých médií ovlivnit občany České republiky tak, že ve volbách sedli na lep hezkých slov. Přestože mají z minulosti zkušenost s ODA či US, je tu i čerstvá zkušenost, velmi dramatická, se Stranou zelených, přesto populismus, ať už pravicový nebo levicový, nikoli reálné řešení, opět slavil ve volbách úspěch. Ve volbách uspěla TOP 09 s pravicovým populismem a Věci veřejné s levostředovým populismem. Že se populistické sliby ani z jedné strany nebudou plnit, vidíme už nyní.

Markantním příkladem je postup Věcí veřejných. Jejich volební kampaň byla zaměřena proti politickým dinosaurům. S největšími politickými dinosaury se však okamžitě po volbách spojily. Jejich vyhlášení tedy nebylo pravdivé. Ve volebním programu měly výhrady k poplatkům ve zdravotnictví – a poplatky se budou zvyšovat. Brojily také proti korupci – například tím, že budou z veřejných zakázek odstraněny firmy, které mají anonymní majitele. Ale první návrh VV ve sněmovně je změna zákona o zadávání veřejných zakázek, který zhoršuje situaci, které jsme dosáhli v politické rovnováze pravice a levice před květnovými volbami. Dnes existuje alespoň nějaký zákon, který omezuje společnosti s anonymními akciemi v účasti na veřejných zakázkách.

Proč podle vás poslankyně VV přišly se změnou, která může nahrávat neprůhledným státním zakázkám?

Dárci Věcí veřejných, tuzemští či zahraniční, si na tuto stranu vyšlápli a chtějí za peníze, které jim svěřili, protislužbu. Požadují, aby tato strana plnila závazky, které přijala a lidem o nich neřekla. Rozpor mezi slovy a činy je ostatně výsledkem politiky současné vládní koalice. Může se zdát, že KSČM nenechala vládě sto dní, než ji začala kritizovat. Já si však myslím, že kritika nemůže počkat už ani den, protože sociální propast mezi jednotlivými skupinami obyvatel se prohlubuje.

Byla už také ustavena většina orgánů sněmovny, mj. z »úsporných« důvodů došlo ke spojení výborů petičního a kontrolního. Jak to zatím funguje?

Ono vnucené personální spojení petičního a kontrolního výboru je skutečně nešťastné (členové obou výborů jsou titíž – pozn. red.). Úkoly obou výborů jsou velmi rozdílné. Oba vznikají povinně ze zákona, a fakt, že nebyl zvolen předseda petičního výboru, oslabuje možnost jednání. Zastupující místopředsedkyně Hana Orgoníková z ČSSD se snaží petiční výbor svolávat, ale efekt z jeho práce je menší. Kontrolní výbor musel vplout plnou parou do problému, který tu byl ještě před volbami a pokračuje. Jde o neochotu prezidenta NKÚ podrobit se parlamentní kontrole. Parlament není továrna na zákony, jeho první povinností je kontrolovat vládu, tj. výkonnou moc. ČR má v kontrolním mechanismu zařazený Nejvyšší kontrolní úřad, který by nepodléhal žádné kontrole, kdyby neexistovala ta parlamentní. My ji musíme provádět. *+Nepochybuji o tom, že kontrolní výbor v rukou KSČM naplňoval v minulém období práci, kterou má odvést, stejně jako ji naplní nyní. Jde mi spíš o to, zda oním spojením nebude oslabena činnost petičního výboru, zda se neoslabí právo petiční, lidskoprávní či národnostní otázky?

Spojení agend obou výborů omezí projednávání stížností a peticí občanů. Zatížení poslanců, členů obou výborů (ke spojení v jeden výbor může dojít až změnou zákona, což může trvat měsíce), bude omezovat možnosti poslanců věnovat se naplno podáním občanů. V minulém volebním období bylo pod peticemi pro sněmovnu přes milion podpisů. Takže lidé mají názory na situaci v ČR. A jedno ze základních práv, právo petiční, lidé v ČR používají. Souvisí to s výkonnou mocí, která nemá zájem, aby lidé v čase mezi volbami vládní koalici do jejího vládnutí mluvili. Koalice má 118 poslanců, pohodlnou hlasovací většinu, a protesty občanů nechce slyšet. To, jakým způsobem se pohrdavě vyjadřuje k názorům odborů, jakým způsobem přehlíží kritické hlasy občanů ČR, dokládá, že současná vládní koalice je koalicí panskou, nezajímá se o problémy většiny občanů.

Strany rozjely kampaň pro podzimní volby. Jak boj za kandidáty do obecních zastupitelstev, pražského magistrátu a Senátu, vnímáte?

Rok 2010 je supervolebním rokem. Přes všechny útoky, peripetie a složitosti vývoje, postavila KSČM jak 27 kandidátů do třetiny Senátu, tak postavila nejvíc kandidátních listin a kandidátů do měst a obcí ze všech stran. Je to dobrý výsledek, i když bychom mohli mít samostatné kandidátky nebo kandidátní listiny KSČM a nezávislých i v dalších obcích. Fakt, že z politických stran jsme postavili nejvíc kandidátů, ukazuje, že jsme a zůstaneme pevnou součástí politického spektra.

Ani v podzimních volbách nebudeme mít tolik peněz a nebudeme se zadlužovat, jako to dělají jiné strany, ať už ODS, ČSSD nebo další. Využijeme našich peněz, které jsme pro volby plánovali, tak zejména lidských sil, abychom ve volbách uspěli. Povedeme dál vysvětlovací a kontaktní kampaň, budeme lidi seznamovat s naším programem prostřednictvím mluveného a tištěného slova, využijeme i nové metody včetně internetové televize, kterou na stránkách Futury rozjíždíme.

V souvislosti s úsporami se objevil názor, zda by nepomohlo zrušení Senátu. Strany by ušetřily na kampani, stát na platech senátorů a na provozu horní komory parlamentu…

Aby se v tomto směru mohla změnit Ústava, je třeba zvolit senátory, kteří by měli vůli Senát zrušit. Nechť se občané kandidátů ptají, zda by takovou vůli měli, kdyby k úsporám mělo dojít i v této oblasti.

Teď je obrovská šance. Vládní koalice má ve sněmovně 118 hlasů. Pokud by KSČM uspěla v senátních volbách, mohla by pomoci změnit situaci v pravicovém Senátu tím, že by se stal převážně levicovým. Šance, aby strany, které nejsou ve vládní koalici, v případě úspěchu a získání většiny v horní komoře parlamentu sehrály určitou pojistku proti vůli současné vládní koalice, tu rozhodně je.

KSČM předložila kvalifikované kandidáty, kteří mají za sebou zkušenost v komunální politice, v krajských zastupitelstvech, politickou zkušenost ve straně, veřejných funkcích, i v občanských sdruženích. KSČM nabízí velmi kvalitní lidi, kteří by byli schopni začít šetřit tam, kde se šetřit má, nikoli na občanech ČR. Včetně Senátu.

Nyní je možnost zvrátit pravicovost Senátu, řadě pravicových senátorů končí mandát, ČSSD neobhajuje žádné křeslo, KSČM jediné. Je tu taková šance?

Taková šance tu existuje. Vidím obrovskou šanci v severních Čechách, na severní a jižní Moravě, i v jižních Čechách či na Karlovarsku, kde máme silné kandidáty, vynikající kandidáty předkládáme i ve středních Čechách, nebo na Vysočině. KSČM vybírala ze svého středu lidi, schopné zvrátit protilidová opatření současné vlády.

Za KSČM kandidují i bezpartijní či členové jiných levicových stran. Neměla by se do budoucna spolupráce s menšími levicovými stranami, občanskými sdruženími apod. rozšířit?

Už pět let organizujeme Konferenci levicové jednoty. Z toho vychází i široký záběr při výběru kandidátů. Nemyslím si, že prioritním úkolem je jakási organizační jednota větší než míra spolupráce mezi KSČM, jinými politickými subjekty v levé části politického spektra či občanskými sdruženími, která se hlásí k principu solidarity. Akční jednota zatím vyhovuje, jistě by mohla být větší. Bude řada věcí, kdy budou lidé nuceni se bránit sami. A část politického boje přejde na ulici, protože oněch 118 hlasů ve sněmovně je velká většina, která nepřipustí, aby vládní koalice upustila od svých záměrů, zcela odlišných od slibů, které lidem její strany daly. O tom jsme mluvili v začátku rozhovoru.

Ještě bych dodal, že KSČM záměrně dělá otevřené kandidátní listiny, jak pro členy strany, tak pro ty, kteří se dlouhodobě angažují pro myšlenku sociálně spravedlivé společnosti i v jiných stranách či hnutích. To je směr politiky KSČM – otevřenost a široký občanský záběr. Od toho neupustíme a bude-li vůle dalších politických stran, spolupráci s nimi se nebráníme.

Stane se, že i členové KSČM kandidují za jinou stranu či uskupení?

My jsme na celostranické konferenci letos v červnu upravili naše stanovy tak, že pokud je to se souhlasem příslušného stranického orgánu, je to součást politické práce KSČM.

Necítíte po květnových volbách větší tlak proti KSČM v souvislosti s antikomunismem TOP 09? Věci veřejné deklarují, že nesmí být jejich členem nikdo, kdo byl v KSČ. Chtějí dostat do politiky »nové« lidi, mělo by jít o jakési střídání generací.

Tlak proti KSČM, mediální i faktický, existuje. Ukázalo se to při ustavování orgánů sněmovny, v některých prohlášeních členů vládní koalice mě překvapil postup Věcí veřejných, který je stejně nepravdivě populistický jako celá jejich politika. Je možné, že nemají ve straně žádného bývalého člena KSČ nebo KSČM, ale rozhodně jim nevadí, když za ně kandidují. Například na Bruntálsku za ně do Senátu kandiduje bývalý člen KSČ JUDr. Vilém Urbiš, aktuálně jako nezávislý. Radek John tedy lže, jeho trapný mediální výstup je založený jen částečně na pravdivé informaci. Věci veřejné si myslí, že tou lží ovlivní lidi. Myslím si, že samotné vnitřní referendum Věcí veřejných ukázalo, že rozpor mezi vedením strany a registrovanými uživateli jejich webu je velký a že ona prohlášení nevycházejí z jejich členské nebo sympatizující základny.

Do voleb zbývá měsíc. Na co KSČM soustředí svoji pozornost?

Centrum nijak nezasahovalo, pouze bylo informováno, jak se vyvíjí situace v přípravě komunálních voleb. Jde o odpovědnost základních organizací, okresních výborů strany. Centrum organizuje senátní kampaň, prostředky, které do ní můžeme vložit, jsou omezené, samozřejmě se finančně na ní podílejí kraje i jednotlivé okresy. Zároveň spoléháme na aktivitu navržených kandidátů i jim budeme v kampani pomáhat a podporovat je. Ať už to jsou poslanci nebo členové vedení strany, případně krajští funkcionáři strany nebo funkcionáři zvolení do krajských orgánů. Budeme podporovat kandidáty v jednotlivých místech a nejen ve svých krajích, ale tam, kde jejich podpora může být efektivní. Své povinnosti ve sněmovně při schůzi od 21. září pochopitelně budeme plnit.

17. 9. 2010Marie KUDRNOVSKÁ