Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osmý březen – den boje proti diskriminaci

Oslavy Mezinárodního dne žen na Litoměřicku jsou v plném proudu, návštěvnost setkání je vysoká a zájem žen (a samozřejmě i mužů) nijak neupadá. Na některé dny připadá takových posezení hned několik, má se poslanec Josef Šenfeld co otáčet. Na snímku přeje Josef Šenfeld ženám ve Štětí.
 

MDŽ je příležitostí připomenout si, s jakými vážnými problémy se ženy v České republice stále potýkají. V předvečer ženského svátku tak učinily organizace sdružené v České ženské lobby (ČŽL), ale i politicky či veřejně angažované ženy. Tradičně se konala četná setkání žen hlásících se k levici. Není výjimkou, že na některých pracovištích ženy dostaly květiny.

Účastnice včerejší pražské diskuse ČŽL, jež je přesvědčena, že »pryč je doba karafiátů a bonboniér, a zlehčování situace«, poukázaly na některá bolavá místa dopadající na ženy - násilí na ženách, nesvoboda volby místa a způsobu porodu, nedostatek zařízení péče o děti či nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Jedná se také o témata z rezolucí prvního Kongresu žen, který se konal loni a vyzval činitele a činitelky státu ke zlepšení situace. Do dnešního dne se z nich nepodařilo téměř nic prosadit, konstatuje ČŽL.

Jedním z přetrvávajících problémů je násilí na ženách. Jedná se o porušení základních práv žen na důstojnost a rovnost. Z aktuálního výzkumu Evropské agentury pro lidská práva vyplynulo, že 33 % žen v Evropě se stalo obětí fyzického a sexuálního násilí. »K řešení případů násilí na ženách může sloužit Úmluva Rady Evropy o předcházení a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, kterou ČR stále nepodepsala. Vyzýváme stát k podpisu a následné ratifikaci Úmluvy, která reflektuje potřeby a podporu obětí násilí na ženách,« okomentovala situaci Jitka Poláková z organizace proFem.

»Ženy v ČR stále nemají svobodnou volbu, pokud jde o výběr poskytovatele, místa a způsobu poskytování péče v průběhu těhotenství, porodu a v době po porodu,« uvedla Ivana Königsmarková z Unie porodních asistentek, podle níž jsou nevyžádané invazivní zásahy při porodu »legálním násilím na ženách«.

Dalším problémem, na který se sluší upozornit v předvečer Dne žen, je slaďování pracovního a rodinného života žen. V ČR je největší rozdíl v EU mezi mírou zaměstnanosti žen s dětmi a bezdětných žen. Příčinou tohoto stavu je nedostatečná infrastruktura péče o děti, relativně dlouhá rodičovská dovolená, nízká míra flexibility ze strany zaměstnavatelů atd. »V neposlední řadě na situaci negativně působí i stále silné genderové stereotypy, které vidí ženu jako výhradní pečovatelku zodpovědnou za starost o potomky,« řekla Nina Bosničová z Gender Studies, o. p. s.

Prohlášení Komise žen

V předvečer MDŽ vydaly prohlášení také členky Komise žen ÚV KSČM. V něm poukázaly na to, že MDŽ je třeba chápat jako den boje proti diskriminaci, za skutečnou rovnoprávnost žen a mužů a nezadatelné právo všech lidí žít v míru a spravedlnosti. »Za posledních více než sto let od doby, kdy byl poprvé slaven 8. březen jako mezinárodní svátek, došlo ve společenském postavení žen k významnému pokroku. Ženy získaly právo volit, přístup na univerzity a trh práce, účastní se politického života a mají větší kontrolu nad rozhodnutími, která se dotýkají jich samotných,« píše se v prohlášení podepsaném předsedkyní komise, poslankyní Soňou Markovou. Přesto se ženy stále potýkají se spoustou problémů, předsudků a stereotypů, které brání jejich osobnímu, profesnímu a tvořivému rozvoji.

Komise žen proto vyzvala k vytvoření »příznivého prostředí a podmínek pro profesní uplatnění žen, k zajištění dostatečných kapacit jeslí a školek pro děti, k podpoře flexibilních forem práce a k zajištění rovného odměňování, k důslednému boji proti násilí na ženách, ke zlepšení postavení samoživitelek i k řešení tíživého postavení seniorek«. Důstojnému postavení člověka neodpovídají podmínky, ve kterých i v ČR musejí žít ženy bez domova, ženy velmi chudé a ženy nezaměstnané, všímá si komise. Proto je třeba dle ní přednostně a co nejdříve řešit životní podmínky právě těchto žen, případně jejich rodin, »neboť jsou nejkřiklavější ostudou stávajících společenských poměrů, jež propadnutí člověka na samé dno umožňují«.

Nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, jak konstatuje i ČŽL, vidí jako problém i Komise žen. Průzkumy veřejného mínění i praxe jednoznačně prokazují, že nejlépe fungují smíšené kolektivy, což platí i o politické scéně. Země s vyšším zastoupením žen v politice mají nižší míru korupce, což je také ověřeno praxí.

ČŽL je síť organizací, které hájí práva žen v ČR. Patří sem např. Aliance žen s rakovinou prsu, Český helsinský výbor, Česká konfederace porodních asistentek, ČSŽ, Fórum 50 %, Gender Studies, Národní kontaktní centrum - ženy a věda, Nesehnutí Brno, proFem, ROSA aj.