KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Údaje o vývoji ekonomiky za 1. čtvrtletí jsou negativní, struktura vývoje ovšem podle řady analytiků naznačuje postupné oživování ekonomiky. Připomeňme, že aktuální HDP je o 2,9 % nižší než ve 3. čtvrtletí 2011, kdy dosáhl posledního maxima. Jaký je váš názor na tento údaj?

 

Odpovídá to skutečnosti i politice současné vlády. Ta podle toho, jak připravovala státní rozpočty poslední dva roky, musela takový propad očekávat. Dokonce, když došlo ke zvýšení DPH o jeden procentní bod jak na potraviny a základní prostředky, tak i na vše ostatní, zákonitě muselo dojít jakoby ke skrytému zvýšení spotřeby. Ale s tím, jak se mnozí analytici a ekonomové vyjadřují optimisticky - že je to pozitivní obrat - nesouhlasím. Daleko horší je, a o tom se nemluví, tzv. chudoba pracujících.

Můžete tento pojem podrobněji vysvětlit?

O chudobě pracujících se hovoří v případě, že člověk pracuje a dostává mzdu, která je nižší než dvě třetiny mediánu mzdy v daném státě. Zpravidla jde o méně peněz, než je průměrná mzda. V ČR je medián nižší asi o 18 %, průměrná mzda je přes 24 tisíc, a zhruba 20 % lidí má nižší mzdu než jsou dvě třetiny mediánu, což je asi 14,5 tisíce čistého. Tomu se říká chudoba pracujících.

V ČR na rozdíl od ostatních států, které jsou na tom obdobně, počet pracujících, kteří se dostávají do chudoby, rok od roku roste. Tím, jak se zhoršuje ekonomika a zvyšuje se počet pracujících se zkrácenou pracovní dobou, zvyšuje se počet pracujících, kteří se ocitají v chudobě. To je problém české ekonomiky. Pokud někteří analytici říkají, že jde o pozitivní obrat, protože došlo k určitému nárůstu spotřeby, je to jen díky tomu, že se zvýšila DPH. Konečný spotřebitel musí pochopitelně růst svých základních potřeb zaplatit. To je ten nárůst spotřeby.

Takže jste pesimista, pokud jde o vývoj české ekonomiky?

Samozřejmě, že druhé čtvrtletí bude proti prvnímu lepší. Paradoxně tomu napomohou i současné povodně, stát bude muset dát do likvidace následků nějaké peníze a tím se částečně rozhýbá ekonomika. Rozhýbání ekonomiky však půjde na úkor podpory malých podnikatelů a středních firem. Na podpory nebudou prostředky. Všechno souvisí se vším. Pravicové vlády donutily mnohé podnikatele, aby hodně lidí propustili. Nezaměstnaným nezbývalo mnohdy nic jiného, než se dát do podnikání.

A to v ČR, kde se v poslední době stále snižuje spotřeba, protože lidi nemají peníze, znamená pro malé živnostníky živoření na hranici bídy. Pokud by nepodváděli a neodírali stát o daně, nepřežili by. To je problém, který vyrobily pravicové vlády, a zatím není cesty ven. Kdyby vláda nastartovala projekty nejen pro malé, ale i pro střední podnikatele, zvýšila by se zaměstnanost, také obce by měly větší příjmy, a mohly by dát práci některým nezaměstnaným. To by rozhýbalo ekonomiku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu sice konečně začalo s agresivnější politikou v možnostech exportu, zejména do zemí bývalého SSSR a východních zemí, kde jsme měli tradiční trhy, ale nyní už je asi příliš pozdě. Budeme se dobývat na trhy už obsazené Němci, Francouzi, Angličany, Italy, Španěly… To je velký problém. Proto je také česká ekonomika na rozdíl od okolních - třeba slovenské, polské, rakouské a německé - v daleko větším propadu. My se blížíme k propadu Italů, Španělů, Řeků, Kypřanů.

Tento problém hned tak nezvládneme. Už i proto, že jsme ekonomicky velmi závislí na Německu, na západní Evropě. Pokud mají tyto země byť i jen malé problémy, okamžitě to přenášejí na státy, se kterými obchodují, a to jsou státy bývalé východní zóny. První na řadě, na kterých se šetří, jsme my.

Nakousl jste, že současné povodně mohou paradoxně něčemu pomoci…

Pomoci mohou zejména stavbařům, kteří jsou na tom nejhůř. Nedávno jsem se např. dozvěděl, že na dálnici D3, kde se soutěží o výstavbu, šla vítězná firma dokonce až na tzv. podnákladové ceny. Malé firmy se dostávají do krize a končí, velké firmy se dostávají do tzv. podnákladových cen, aby alespoň udržely trh s tím, že snad za rok bude lépe a budou moci získat zakázky, protože prakticky nebudou mít na trhu konkurenci.

Takže situace je vážná. Po povodních bude třeba obnovit dopravní infrastrukturu, sanovat zaplavené domy, postavit silnice… to paradoxně ekonomiku částečně rozhýbá.

Co povodně udělají se státní kasou? Rozpočet je už léta napjatý, schodky dané, jede se na doraz. Co stát může udělat? Ministr dopravy Zbyněk Stanjura už řekl, že ze SFDI dá asi 1,3 mld. Kč na nápravu škod na silnicích a železnicích, další dvě miliardy uvolní vláda.

Víte, co je paradoxní? Tento státní fond, a předtím ministerstvo dopravy, prakticky od roku 1993 podfinancovává údržbu dopravní infrastruktury. Každý rok narůstá zanedbanost dopravní infrastruktury. Silnic (zejména mostů a mostních konstrukcí), železnic a vodní dopravy. Nehovořím o nové výstavbě, kam se dle možností investovalo maximálně. Nyní, protože nejsou jiné možnosti, vezmeme částečně prostředky z běžné údržby na sanaci škod, a navíc budeme muset některé životně důležité projekty, zejména pro obce i pro výstavbu důležitých dopravních tepen, pozdržet.

Evropská komise schválila dopravní závazné a přednostní evropské tahy, na které by se měly použít evropské peníze. Patří mezi ně R35, R11, hovoří se o železničním dopravním uzlu v Brně, o železničním a rychlostním propojení mezi Prahou a Mnichovem. Je otázka, kdy a za jakých podmínek peníze přijdou, a kolik bude ČR schopna spolufinancovat, zejména zajistit urychlenou přípravu uvedených staveb.

Takže se to třeba kvůli povodním zpozdí?

Kvůli povodním se zpozdí výstavba některých důležitých tepen jako např. pro Karlovarský kraj nesmírně důležitá R6. Nyní se asi budou muset přislíbené peníze přesměrovat jinam. Samozřejmě jde také o dostavbu některých důležitých úseků na D3. Tam to bude velmi problematické.

Pokud jde o železnici, je důležité vyřešit rychlostní tahy mezi velkými městy, jako jsou Praha - Brno, Praha - Plzeň, Praha - Ostrava a Praha - Hradec Králové. Aby to byly rychlostní železnice, nikoli jen železnice. To by částečně vyřešilo i problematiku na silnicích, jezdit dnes po D1 prakticky znamená ztrátu času.

Pokud vás dále zajímá, co si Pavel Hojda myslí o zanedbání prevence povodní, čtěte páteční tištěné Haló noviny (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Marie KUDRNOVSKÁ