NATO stále agresivnější
Ve stínu ukrajinské občanské války se USA prostřednictvím NATO snaží o získání strategické vojenské převahy kolem hranic s Ruskou federací.
Dřívější plán NATO »být na Krymu« je v současné době evidentně neproveditelný. Nepomohla k tomu ani barevná revoluce, ani fašisty režírovaný Majdan, podporovaný »demokraty« made in USA. Když selhal pouliční komparz, nastupují smrtící zbraně a doktrína plánovačů z Pentagonu.
Během krátké doby se mají Síly rychlé reakce NATO rozrůst ze stávajících třinácti tisíc až na třiceti tisíc osob. Zároveň NATO počítá, že v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku vybuduje síť kontrolně velitelských středisek. Jejich úkolem bude koordinace činnosti národních armád zmíněných států v rámci NATO. Vojska NATO v Pobaltí už byla posílena o 150 amerických tanků M1 Abrams, bojových vozidel pěchoty Bradley, Stryker a M113. V Litvě bylo umístěno sedmdesát kusů obrněné techniky a 140 příslušníků armád Dánska a Maďarska.
Belgie, Německo a Portugalsko jsou připraveny nasadit v Litvě motostřelecké roty. Od prosince 2014 jsou na litevské letecké základně Šjauljaj dislokovány čtyři portugalské stíhací letouny F-16, čtyři kanadské CF-18. Opakovaně je základna využívána letouny včasné výstrahy E-3 AWACS. Letouny AWACS pravidelně využívají k operační činnosti základny v Norsku, Řecku a Turecku. Estonskou leteckou základnu Emari využívají letouny Eurofighter Typhoon německé Luftwaffe. V polském Malborku jsou nasazeny čtyři letouny F-16 z Holandska. Na základně Lask rotuje každé tři měsíce osmnáct letounů F-16 amerických vzdušných sil ze základny Aviáno v Itálii. Nejedná se sice o velký počet letounů, nicméně je nutné zohlednit fakt, že tyto stroje mohou nosit volně padající atomovou pumu B-61. Právě B-61 jsou deponovány na základnách USA v Německu. Podle různých zdrojů má NATO v Evropě k dispozici od 150 do 400 kusů pum B-61.
Ke stabilizaci bezpečnosti v Evropě určitě nelze počítat nárůst cvičení armád NATO v blízkosti hranic s Ruskem. V Polsku během září a října loňského roku proběhlo cvičení Anakonda 2014, v jehož rámci bylo nasazeno dvanáct tisíc vojáků, 123 kusů obrněné techniky, třicet salvových raketometů, sedmnáct lodí, 25 letadel a jedna ponorka. Další cvičení s názvem Iron Sword 2014 v Litvě bylo za účasti 2,5 tisíce vojáků, 300 kusů techniky z deseti států Aliance. Během cvičení Iron Sword došlo k certifikování a následnému zapojení pozemních sil Litvy do Sil rychlé reakce NATO. Ukrajina, kde žije 24 procent populace na hranici chudoby a její ekonomika je na pokraji bankrotu, tak tato země vede prostřednictvím ozbrojených fašistických formací občanskou válku a ostentativně se spoléhá na podporu NATO. Její ekonomika je sice v troskách, to jí ale nebránilo spolupodílet se v září 2014 na organizování cvičení Rapid Trident. Faktickým důvodem této akce bylo přiblížení ukrajinských ozbrojených sil do standardů NATO a založení společné brigády s názvem LitPolUkrBrig, která je složena z Litevců, Poláků a Ukrajinců.
Je evidentní, že v poslední době dochází k nárůstu vojenských aktivit NATO kolem hranic s Ruskou federací. Z vojenského hlediska se tím mění i doba reakčního času, který mají ozbrojené síly Ruska na případné zastavení útoku ze strany Severoatlantické aliance. Protože Rusko prakticky nemá v zahraničí žádné vojenské základny, na rozdíl od hlavního aliančního vojevůdce - tedy USA, tak se soustředilo na výraznou obměnu své vojenské techniky a technologií. V nastávajícím roce má RF modernizovat 32 procent techniky pozemních vojsk, 33 procent letadel, 51 procent techniky námořnictva, 57 procent prostředků Raketových vojsk strategického určení, 54 procent techniky vojsk protivzdušné a kosmické obrany a 40 procent prostředků vzdušně-výsadkových vojsk. Kompletní přezbrojení armády Ruské federace má být ukončeno do roku 2020.
Stanislav MACKOVÍK, poslanec (KSČM)
