Natištění nových peněz v eurozóně nepřinese takový efekt jako v USA
Oznámení Evropské centrální banky (ECB) o kvantitativním uvolňování měnové politiky, tedy o nákupu státních a dalších dluhopisů, vyvolalo přirozeně řadu ohlasů jak u nás, tak i v zahraničí. Vedle projevů uspokojení je možno zaznamenat i nemálo skeptických hlasů a otevřené kritiky. Zní varování, že tento krok ECB sníží reálný příjem spotřebitelů, znovu vzroste riziko, že se na finančních trzích vytvoří spekulační bubliny, přičemž rizika zůstanou do velké míry na bedrech národních centrálních bank. Navíc se problémy zadlužení zemí a jejich nízké konkurenceschopnosti, vyplývající z nevyhovujících struktur ekonomik, jen odsouvají do budoucnosti
Celkově oznámený objem peněz určených na podporu evropské ekonomiky byl podle tuzemských analytiků nad očekáváním investorů, a trhy tak bezprostředně zareagovaly pozitivně. »Prozatím se zdá, že ECB alespoň nezklamala, což je velmi důležitý psychologický faktor,« pochválil hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy ovšem tzv. kvantitativní uvolňování nebude mít tak silný efekt, jaký mělo například ve Spojených státech. »Jde o odlišný sklon domácností k zadlužování v USA a kontinentální Evropě a odlišný přístup jednotlivců k investování na kapitálovém trhu v obou regionech. Kapitálový trh také hraje v kontinentální Evropě mnohem menší roli než v USA - pro kapitál si v Evropě firmy chodí spíše do banky než na burzu. A konečně, ECB nemůže v rámci případného kvantitativního uvolňování odkupovat žádný ‚eurodluhopis‘, neboli dluhopis společný pro celou eurozónu,« uvedl.
Podle hlavního analytika Ery Jana Bureše je lehkým zklamáním skutečnost, že velkou část nákupů budou realizovat národní centrální banky a budou nést rizika s tím spojená. »To trochu zpochybňuje víru bankovní rady ECB v trvalost měnové unie. Pro euro je to špatná zpráva. Negativní je jak vysoký objem celého programu, tak skutečnost, že rizika zůstanou do velké míry na bedrech národních centrálních bank,« řekl Bureš.
Problémem může být podle hlavního investičního stratéga ČP Invest Michala Valentíka i samotná lisabonská smlouva. »Jde o první významnější krok ECB. Otázkou je, zdali k tomu má banka mandát. Lisabonská smlouva jasně zakazuje financovat jednotlivé členské státy a nákup státních dluhopisů je jednoznačný krok k jejich financování,« upozornil. Navíc je krok ECB podle Valentíka pouze »vytrhnutí trnu z paty«, tedy neschopnosti vlád učinit reformy a neschopnost splatit své dluhy. »Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, ale riziko je v tom, že v budoucnosti problém bude mít daleko větší rozsah než dnes. Proto je v Evropě z dlouhodobého hlediska kvantitativní uvolňování bez fiskálního stimulu neúčinné,« dodal.
Němci zásadně proti
Vlnu kritiky vyvolalo rozhodnutí ECB v Německu. Prezident ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn řekl: »Na světových trzích se snížily ceny ropy, což pomáhá firmám k většímu rozvoji. ECB nyní přistoupila k politice, kdy prostřednictvím znehodnocení eura opět zvyšuje ceny ropy i dalších dovozů. Tím se snižuje reálný příjem spotřebitelů,« uvedl Sinn. Podle něj je pro hospodářské oživení Evropské unie nutné zvýšit konkurenceschopnost jižních zemí. »To se dalo udělat buď snížením cen na jihu Evropy, nebo vyvoláním inflace v Německu. ECB se rozhodla pro druhou možnost,« uvedl.
»Vzhledem k úrokovým mírám blízko nuly už neměla ECB jinou možnost, než nakupovat státní dluhopisy. Ovlivní tak relativní úrokové míry v jednotlivých zemích a bude mít vliv na fiskální politiku. ECB ale tímto opatřením podkopává snahu o udržitelnou rozpočtovou disciplínu a uměřenou dluhovou politiku,« řekl v televizi n-tv prezident ekonomického institutu IWF Denis Snower.
Zástupci německého průmyslu jsou přesvědčeni, že by opatření ECB nebylo nutné, kdyby sami bankéři dlouho nespekulovali o možnosti zahájit kvantitativní uvolňování. »ECB se stala zajatkyní svých vlastních vyjádření. A tak, i když nebyla v nouzi, vynesla svůj poslední trumf,« prohlásil šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Martin Wansleben. »Dopady nákupu státních dluhopisů na vývoj cen v eurozóně jsou nejisté. Znovu také roste riziko, že se na finančních trzích vytvoří spekulační bubliny,« varoval.
O tom, že opatření ECB nebylo potřebné, je přesvědčen i německý bankovní sektor, který nevidí riziko vytvoření deflační spirály. »Evropská centrální banka svým nákupním programem zbytečně dramatizuje vývoj cen i ekonomiky v eurozóně. Užitek a riziko této politiky přitom nejsou v rovnováze,« sdělil člen představenstva Svazu německých bank Michael Kemmer.
Sídlo Evriopské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem
