KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Od 1. ledna 2015 začala platit novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dochází ke změně v rozhodování o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu k financování běžných výdajů v sociálních službách. V souvislosti s touto změnou jsme požádali o rozhovor náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje (MSK) a místopředsedu Komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální věci Svatomíra Recmana (KSČM). Co změna přinese poskytovatelům sociálních služeb a jak je Moravskoslezský kraj na tuto změnu připraven?

Přibližte na úvod historii fungování a financování sociálních služeb.

 

Sociální služby byly do roku 1989 jednotně zajišťovány státem, zejména prostřednictvím okresních ústavů sociálních služeb. Po roce 1989 nastala zásadní změna, když převzaly obce od státu některá zařízení sociálních služeb. V souvislosti s reformou veřejné správy a zánikem okresních úřadů v roce 2002 přišla další významná změna, když některá zařízení sociálních služeb zřizovaná státem přešla na kraje. Moravskoslezský kraj tak v průběhu prvního pololetí roku 2003 převzal zřizovatelskou funkci přibližně jedné třetiny zařízení poskytujících pobytové sociální služby v kraji, resp. se jednalo o necelých 3,5 tisíce lůžek v pobytových formách sociální péče. Vedle již existujících typů sociálních služeb vznikaly nové druhy služeb, které zajišťovaly zejména nestátní neziskové organizace (NNO).

Do konce roku 2006 byly sociální služby financovány odlišně dle jejich zřizovatele. Pro příspěvkové organizace kraje, které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, byla kraji poskytována dotace ze státního rozpočtu na provoz zařízení v rámci tzv. souhrnného dotačního vztahu. Obcím byla ze státního rozpočtu poskytována dotace na místo v zařízení sociální péče. Pro financování služeb poskytovaných NNO vyhlašovalo ministerstvo práce a sociálních věcí dotační programy.

A jak vypadalo financování v »bližší minulosti«, tj. od roku 2007?

V roce 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a došlo k zásadním změnám celého systému sociálních služeb, vč. jejich financování. Zavedení nového systému přineslo formální sjednocení financování sociálních služeb zřizovaných krajem, obcemi a NNO. I nadále však setrvaly velké rozdíly ve financování jednotlivých druhů sociálních služeb v závislosti na zřizovateli. Tyto nerovnosti byly přeneseny do nového dotačního řízení MPSV, které každoročně od roku 2007 do roku 2014 ministerstvo pro poskytovatele sociálních služeb vyhlašovalo.

Kraje, na rozdíl od obcí, při stanovení rozpočtového určení daní nedostaly přiděleny prostředky pro financování sociálních služeb s odůvodněním, že je bude financovat přímo stát z kapitoly MPSV prostřednictvím dotačního řízení. Výše finančních prostředků alokovaná pro kraje, vč. Moravskoslezského, však nepokrývala potřebu k zajištění celé sítě poskytovaných sociálních služeb.

Nerovnosti financování setrvaly i v objemech finančních prostředků z rozpočtů obecních samospráv a v přístupech jednotlivých samospráv k podporování jiných poskytovatelů sociálních služeb než vlastních příspěvkových organizací.

Od roku 1989 se v důsledku vícezdrojového financování potýkáme s nízkou úrovní transparentnosti financování a s vysokou náročností udržet celou síť sociálních služeb v kraji v požadované kvalitě i dostupnosti.

Vstup ČR do Evropské unie umožnil čerpat prostředky z evropských fondů i na aktivity v sociální oblasti. Využil kraj tuto možnost?

Ano, využil. Pomohly realizovat aktivity, které výrazně změnily kvalitu služeb poskytovaných zejména organizacemi kraje. V rámci procesu transformace a humanizace krajských zařízení bylo realizováno nebo je v realizační fázi celkem 33 investičních akcí s kapacitou 790 lůžek ve finančním objemu cca 815 mil. Kč, z nichž necelých 700 mil. Kč byly projekty vázané na Regionální operační program Moravskoslezsko, zbylou část pak na Integrovaný operační program.

V rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost MSK také realizoval řadu měkkých projektů zaměřených mj. na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, plánování sociálních služeb, systémové změny v sociálních službách a v neposlední řadě zcela konkrétní služby sociální prevence (např. azylové domy či sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi). Takto získané prostředky na zajištění vzniklých potřeb na území MSK dosahují téměř jedné miliardy korun.

Můžete uvést konkrétní příklady?

Z investičních projektů je to 1. etapa transformace Mariana v Opavě, 2. etapa transformace zámku Jindřichov ve Slezsku, chráněné bydlení a sociálně terapeutické dílny ve Městě Albrechticích, chráněné bydlení Krajánek, rekonstrukce objektů na chráněná bydlení v Bohumíně, Ostravě, Sedlnici, Budišově nad Budišovkou, Karviné, Kopřivnici, Novém Jičíně, Moravici. Dále novostavba domova pro osoby se zdravotním postižením v Havířově, rekonstrukce domova pro osoby se zdravotním postižením Benjamín v Petřvaldě a Sírius v Opavě.

Z neinvestičních aktivit jsou to realizace projektů Optimalizace sítě služeb sociální prevence v MSK, Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v MSK, Plánování sociálních služeb jako cesta k vytvoření místně a typově dostupných sociálních služeb na území MSK, Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v MSK, Podpora vzdělávání a supervize u pracovníků v oblasti sociálních služeb a pracovníků v sociální oblasti zařazených do úřadů v MSK atd.

Co tedy čeká poskytovatele sociálních služeb od tohoto roku? Budou mít na sociální služby tolik prostředků, kolik potřebují?

Podle platného zákona o sociálních službách budou kraje od 1. ledna 2015 rozhodovat o poskytnutí finančních prostředků z dotace, která bude na základě žádosti kraje poskytnuta kraji ze státního rozpočtu k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb. Účinnost uvedené právní úpravy byla původně navrhována pravicovou vládou Petra Nečase již roku 2009, ale byla několikrát odkládána.

O poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé sociální služby a jejich výši bude v letošním roce rozhodovat zastupitelstvo kraje. Zastupitelstvo MSK v září loňského roku schválilo a vyhlásilo podmínky dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb pro rok 2015. Výše dotací poskytnutých na jednotlivé sociální služby se bude odvíjet od výše tzv. směrného čísla, tj. podílu určeného každému kraji na celkovém objemu prostředků státního rozpočtu určeného pro financování sociálních služeb, které je stanoveno zákonem. Potřeby sítě sociálních služeb, stejně tak jako požadavky poskytovatelů, každoročně však o stovky milionů korun převyšují rozpočtové možnosti. S politováním musím konstatovat, že tento stav se ani po přechodu na kraje zásadním způsobem nezmění. Pozitivem zatím je, že celková dotace ze státního rozpočtu se v letech 2014 a 2015 pohybuje na úrovni osmi miliard korun. Požadavky všech poskytovatelů sociálních služeb jen v MSK bez ohledu na zřizovatele se pohybují v řádu 1,2 mld. korun.

Můžete čtenářům vyhlášený dotační program představit?

Zmíněný dotační program je určen k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb pro registrované poskytovatele sociálních služeb, které tvoří síť sociálních služeb uvedenou ve strategickém dokumentu kraje s názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na léta 2015–2020.

Základními principy při vyhodnocování žádostí o dotace v předkládaném dotačním programu budou zejména vyloučení střetu zájmu, rovný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu, výpočet finanční podpory jednotným nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb a rovnoměrné zabezpečení sociálních služeb na území MSK.

Podmínky dotačního programu kraje musí být v souladu s celostátní metodikou vydanou MPSV. Náš krajský dotační program toto splňuje, což MPSV potvrdilo písemně. Pro jednoduché shrnutí – co se nezměnilo, je, že finanční prostředky na provoz sociálních služeb bude nadále poskytovat stát prostřednictvím státního rozpočtu z kapitoly MPSV, existuje jednotný informační systém pro podávání žádostí jednotlivými poskytovateli sociálních služeb, a je MPSV vydána jednotná metodika, kterou musí krajské dotační programy respektovat. Základní podmínkou pro čerpání státní dotace je existence schváleného střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území kraje, což rovněž vyplývá ze zákona. Nově nebude o rozdělení státní dotace rozhodovat ministryně práce a sociálních věcí, ale zastupitelstvo kraje.

Znamená to tedy, že do uvedeného programu se může přihlásit každý, kdo poskytuje sociální služby?

Ano, každý registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Chtěl bych zdůraznit přídavné jméno registrovaný, protože i když zákon o sociálních službách jasně definuje podmínky pro poskytování sociálních služeb, přesto se množí případy poskytování sociálních služeb bez příslušného oprávnění. Krajský úřad podniká kroky, aby těmto případům zabránil. V poslední době se o tuto oblast zajímá i úřad ombudsmana.

O jak velké množství financí se ve zmíněném dotačním řízení jedná?

V rámci ČR se jedná o cca 8 mld. Kč, které jsou vyčleněny na financování provozních nákladů v sociálních službách.

Poskytovatelé sociálních služeb v MSK hospodaří s ročním rozpočtem přesahujícím částku 3,8 mld. Kč. Což je, řečeno ostravsky, už pořádná fabrika. K financování těchto nákladů je využíváno více zdrojů. Základními zdroji jsou úhrady uživatelů ve výši cca 1,5 mld. Kč, dále zmiňovaná dotace MPSV ve výši cca 0,9 mld. Kč, dotace obcí ve výši cca 0,6 mld. Kč, dotace kraje ve výši cca 0,04 mld. Kč a jiné.

V rámci dotačního řízení v našem kraji bylo pro rok 2015 podáno 205 žádostí o dotaci pro 668 sociálních služeb v objemu dosahujícím 1,2 mld. Kč. Předpokládáme, že MPSV k těmto potřebám vyhoví částkou ve výši cca 0,9 mld. Kč. Aktuálně však známe pouze hrubá čísla vyplývající ze státního rozpočtu a netrpělivě očekáváme na vnitřní členění těchto prostředků, které mohou ještě významně ovlivnit průběh financování sociálních služeb v roce 2015. Vláda totiž v létě minulého roku rozhodla o zvýšení částky na dotace pro sociální služby o 750 mil. Kč na zlepšení odměňování sociálních pracovníků a zaměstnanců v přímé péči, od ledna tohoto roku se pak těmto zaměstnancům zvýšily tarifní platy o 4%.

Co si mohou čtenáři představit pod pojmem dotační řízení?

Pro příklad uvedu některé činnosti, které s administrací dotačního programu souvisí od vyhlášení dotačního programu až po kontrolu vyúčtování poskytnutých dotací. Pracovníci krajského úřadu musí všechny předložené žádosti zhodnotit z hlediska dodržení podmínek vyhlášeného dotačního programu. Hodnocení jednotlivých žádostí bude zahrnovat vyjádření potřebnosti sociální služby, kontrolu přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu sociální služby, požadavku na dotaci a vymezení neuznatelných nákladů zahrnutých v požadavku na dotaci, a rovněž i kontrolu zajištění dalších zdrojů financování sociální služby. Jsou posuzovány příjmy od uživatelů sociálních služeb, úhrady z veřejného zdravotního pojištění a výše podílu obecních samospráv na financování jednotlivých sociálních služeb.

Na základě provedeného hodnocení je pak stanoven tzv. optimální návrh dotace jako požadovaná dotace snížená o neuznatelné a nadhodnocené náklady a o případné další částky dle podmínek navrženého dotačního programu. Poté musí návrhy projednat a schválit orgány kraje a pak je nutno uzavřít s každým poskytovatelem smlouvu o poskytnutí dotace. Následuje výplata splátek dotací, evidence změn na základě žádostí poskytovatelů během roku a na závěr nejen kontrola vyúčtování dotací ze strany žadatelů vůči kraji, ale i zpracování vyúčtování dotace ze strany kraje vůči ministerstvu.

Vzrostla role krajské samosprávy při stanovení sítě sociálních služeb v kraji a rozdělení státní dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb na zabezpečení jejich provozu. Jak se na tom podílejí obce?

Síť kvalitních, potřebných a dostupných sociálních služeb není možné nastavit bez intenzivní spolupráce zadavatelů, tedy kraje a obcí. Tato spolupráce v našem kraji probíhá dlouhodobě v rámci procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Obce nejen identifikují potřeby svých občanů, ale v nemalé míře se i finančně podílejí na pokrytí provozních nákladů spojených s poskytování sociálních služeb na území obce. Konkrétním příkladem spolupráce je fakt, že zástupci řady obcí jsou v rámci procesu plánování sociálních služeb členy krajských pracovních skupin, kdy se výrazně podílí na tvorbě a naplňování krajského střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Samozřejmostí při tvorbě zásadních a strategických dokumentů a rozhodnutí na úrovni kraje je zapojení široké veřejnosti, např. při tvorbě střednědobého krajského plánu rozvoje sociálních služeb na období do roku 2020 se zapojila více než stovka odborníků, pracovníků i uživatelů z úseku sociálních služeb.

Aktuálním, velmi konkrétním příkladem faktické spolupráce mezi krajem a obcemi je spolupráce při čerpání prostředků Evropského sociálního fondu na zajištění vybraných služeb sociální prevence, kdy podmínkou MPSV pro uvolnění cca 200 mil. Kč pro MSK pro léta 2013 a 2014 bylo zajištění udržitelnosti takto vzniklé sítě minimálně pro léta 2015 a 2016. Kraj s obcemi vyjednal nejprve rozsah poskytovaných služeb a následně se smluvně dohodl, že v případě nedofinancování těchto služeb ze státního rozpočtu jejich udržitelnost zajistí půl napůl kraj a obce. Zrovna rok 2015 je pilotním rokem, kdy začneme udržitelnost fakticky řešit a plánování sociálních služeb tak posouvat od vizí a plánování na papíře i do roviny faktických čísel. Krajský rozpočet je za tímto účelem připraven vydat až 40 mil. Kč, a to převážně pro subjekty nestátního charakteru.

Zaznívají také názory, že sociální služby jsou v ohrožení, když o rozdělení miliard na sociální služby budou nově místo státu rozhodovat kraje. Co vy na to?

Musím říci, že v tomto souhlasím s postojem MPSV, že »dojde k přenosu rozhodování co nejblíže potřebným, což v důsledku přinese pozitivní změnu především pro klienty sociálních služeb a jejich blízké«. Změnu kritizovali především představitelé Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Národní rady zdravotně postižených a některých nestátních neziskových organizací. Naopak, odbory v závěrečném jednání převod podpořily.

Nejostřeji, dle mých poznatků, se proti převodu vyjádřil ředitel olomoucké Arcidiecézní charity. Podle Lidových novin »hřímal, že změna je krok špatným směrem. Neřeší totiž problémy celého systému a jen je přesouvá na kraje. Tím naopak vznikají další«. Přitom se nerozděluje 20 mld. zmíněných v článku, ale výše zmíněných osm miliard. Proti tomuto názoru musím postavit skutečnost, že právě církev, jako zřizovatel řady zařízení působících v sociálních službách, dostaly od státu více než královský dar ve formě restitucí církevního majetku, včetně ročně vyplácených mnohamiliardových částek získaných především z daní občanů této republiky.

Je potřebné uvést, že stát, potažmo MPSV, má řadu nástrojů, jak může zasáhnout do procesu rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu krajům, popř. konkrétním poskytovatelům sociálních služeb. Ministerstvo má nově v přímé gesci inspekci sociálních služeb, neboť z Úřadu práce převzalo pravomoci a vyčleněné pracovníky. Existuje MPSV vydaná jednotná metodika jak mají kraje postupovat při zpracování žádostí a praktickém rozdělování prostředků poskytovatelům sociálních služeb na území kraje. Existuje jednotný elektronický systém sběru dat a žádostí o dotaci pro poskytovatelé sociálních služeb, který garantuje a obhospodařuje ministerstvo. Konečně každý příjemce dotace, včetně krajů, musí počátkem následujícího roku vůči MPSV vyúčtovat a doložit použití státní dotace zda je v souladu s metodikou ministerstva.

Závěrem by jistě všechny uživatele i poskytovatele sociálních služeb zajímalo, zda mají mít z této změny obavu, či nikoli.

Rád bych na tomto místě všechny ubezpečil, že MSK se na tuto změnu intenzivně připravoval již od roku 2013. Pro připomenutí – faktický převod financování do správy krajů a hl. m. Prahy schválila bývalá vláda ODS a původně měl platit už od roku 2012. Změny se ale odložily o tři roky.

Zástupci krajského úřadu byli členy tzv. Společné expertní komise MPSV a Sociální komise Rady Asociace krajů ČR, která přechod připravovala téměř dva roky. Vedla se četná jednání na půdě Asociace krajů ČR a ministerstva, jednalo se s odbory, představiteli poskytovatelů sociálních služeb, krajských úřadů apod. Oslovil jsem představitele všech 300 obcí v MSK s návrhem společného postupu při řešení zmíněného přechodu financování sociálních služeb na kraj. Já osobně jsem se velkého počtu těchto jednání účastnil a mohu říct, že tato - ač mnohdy nebyla lehká, rozhodně přinesla užitek. Na krajském úřadě proběhly pro všechny poskytovatele sociálních služeb informativní semináře, kde byli poskytovatelé upozorněni na všechny zásadní změny týkající se přechodu financování. Dnes můžeme konstatovat, že kraj je na tuto skutečnost připraven a financování stávajících sociálních služeb v kraji v letošním roce není ohroženo.

Monika HOŘENÍ