KSČM - školství a vzdělání
Proč prosazujete bezplatné školství? Vždyť prý placené vysokoškolské
studium vede k větší odpovědnosti studentů a školné je cestou k
zlepšení nepříznivé finanční situace vysokých škol?
Vzdělání
není privilegiem, ale je základním lidským právem. Člověk se nevzdělává
jen pro sebe, ale pro celou společnost. Proto se jí investice do
vzdělání vrátí. Vzdělání patří mezi největší bohatství společnosti a ta
by měla mít maximální zájem na vzdělání každého občana, na rovnosti
přístupu ke vzdělání. Rozhodující musí být schopnosti a vědomosti
jedince, které pak může využít podle potřeb společnosti. Motivaci
studentů lze zajistit promyšleným systémem stipendií a kontroly
studijních výsledků. Školné – zvláště pokud by bylo nastaveno podle
skutečných finančních potřeb vysokých škol - by znamenalo neúnosné
zatížení rodin studentů a zvětšilo by sociální bariéru pro přístup ke
vzdělání. Odmítáme i návrhy na tzv. symbolickou výši školného, protože
jeho zavedení v jakékoli podobě dává možnost zvýšení, které už nemusí
být symbolické.
2. Nevede bezplatné školství k nižší kvalitě vzdělání?
K
nižší kvalitě nevede bezplatné školství, ale současný způsob
hospodaření státu, kdy slabý národní stát není schopen vymáhat daně od
velkých vlastníků a nadnárodních společností a trpí chronickým
nedostatkem prostředků na obecně prospěšné účely. Vzhledem k této
chudobě státu školy bojují o jednotlivé žáky a studenty, kteří jim
přinášejí navýšení financí od státu. Na základě toho snižují požadavky
na přijetí, snižuje se i úroveň maturit. Peníze jsou na prvním místě,
úroveň vzdělání až na místě dalším.
3. Jak tedy
řešit otázku financování vysokých škol za situace, kdy stát je chudý a
školné by bylo v rozporu s lidskými a občanskými právy?
Cestou
k řešení tohoto problému je vícezdrojové financování, kdy je kromě
významné úlohy státu a dalších veřejných institucí (kraj) zvýšena
motivace různých firem (včetně soukromého kapitálu) podílet se na
spolufinancování nákladů na vzdělání, financovat výzkumné programy
vysokých škol aj. (např. příspěvky do vzdělávacích fondů apod.).
Vynaložené a daňově zvýhodněné náklady si kapitál vynahradí využíváním
kvalifikované pracovní síly.
4. Jak by mělo vypadat moderní školství, které dobře připraví žáky a studenty pro praxi?
Převažujícím
typem školy musí být státní školy financované z veřejných rozpočtů.
Potřebnou vzdělanostní úroveň musí zaručit stát na základě osnov
stanovených ministerstvem školství pro všechny typy škol. Jedině tomto
základě lze řešit i srovnatelnost jednotlivých škol a možnosti přestupu
mezi nimi. Rozvoj školství nemůže být nahodilý - počet žáků v
jednotlivých oborech musí brát v úvahu i potřeby společnosti, jinak
absolventi ve svém oboru nenaleznou žádné uplatnění. Proto považujeme
za nutné rozpracovat národní plán zaměstnanosti do podmínek krajů na
základě analýzy jejich profesních potřeb a podle toho stimulovat
dotacemi a daněmi kraje, aby přizpůsobily skladbu škol a učebních oborů
i účinný systém rekvalifikací realitě. Podporujeme těsné sepětí
učňovského a odborného školství s praxí. Jsme pro zřízení krajského
studijního fondu, který by poskytoval stipendia žákům s mimořádnými
studijními výsledky a studentům a učňům ze sociálně slabších rodin.
Na
tomto základě lze připravit koncepci výchovně vzdělávací politiky
státu, která by vycházela z moderních vědeckých poznatků, odpovídala
nejvyšší úrovni technických znalostí a byla v souladu se světovými
trendy (odbornost a respektování lidských práv). KSČM je proti
jakémukoliv zpochybňování povinné školní docházky. Je třeba zajistit
první zaměstnání absolventů škol.
5. Jak chcete dosáhnout garance prvního zaměstnání pro absolventy škol?
Tuto
otázku je nutné jasně ošetřit i v zákoníku práce, ale především
vytvořit podmínky pro motivaci podnikatelů. S tím počítáme v našem
návrhu daňové reformy, v její části, která se bude týkat daňových
zvýhodnění při tvorbě pracovních míst. Je samozřejmě nutné, aby tyto
daňové úlevy byly skutečně motivující a zároveň aby nešlo jen o
krátkodobou záležitost, kdy podnikatelé za státní dotaci nechají
absolventy u sebe tři měsíce dělat poslíčky a nenamáhají se je
zaučovat, pustit je ke skutečné práci.
6. Jak učinit učitelské povolání přitažlivým pro mladé a schopné lidi?
Za
prvé - platy učitelů musí být zvýšeny na úroveň ostatních vysokoškolsky
vzdělaných odborníků tak, aby mladí lidé ze školství neodcházeli.
Za
druhé - je třeba zvýšit odbornou prestiž tohoto povolání. Například to
znamená nepovolovat experimenty jako je tzv. “homeschooling”, kdy děti
může vzdělávat kdokoli bez pedagogických znalostí.
Za třetí - je
nutné zlepšit pracovní podmínky pedagogů (pracovně právní postavení) a
zohlednit zvyšující se nároky (přibývá dětí se specifickými poruchami
učení a chování, děti jsou negativně ovlivňovány sdělovacími prostředky
i celkovým stavem společnosti). Nesouhlasíme se zaměstnáváním učitelů
na dobu určitou, které má často v rámci šetření připravit učitele o
placené prázdniny.
Za čtvrté - zachovat vysokoškolské vzdělávání
učitelů (mateřské školy - bakalářské, základní a střední školy -
magisterské), vytvářet podmínky pro další vzdělávání učitelů.
Za páté - je třeba zřizovat finančně dostupné byty a ubytovny pro učitele.
Za šesté - podporujeme vznik rad škol a spolupráci rodičů, učitelů, zastupitelů a pracovníků krajských úřadů.
7. Jak se stavíte k soukromým a církevním školám? Z jakých zdrojů by měly být financovány různé druhy škol?
Garantem
vzdělání musí být stát, který nemůže přenášet odpovědnost za bezplatné
vzdělání a výchovu všech stupňů na rodinu. Soukromé školství jako
doplňková forma by mělo být financováno svým zřizovatelem, s výjimkou
těch škol, na jejichž zachování má stát zájem - např. z důvodů
jedinečnosti, zaměstnanosti odborníků v kraji apod.
KSČM
nesouhlasí s tím, že církevní školství (jako jediné ze soukromé sféry)
je od 1.1.2001 úplně financováno státem. Jsme pro odluku státu od
církve včetně financování.
8. Co navrhuje KSČM pro vytvoření základů demokratického a sociálně dostupného školství?
KSČM
podporuje financování škol, které nevychází pouze z počtu žáků, ale z
optimální velikosti tříd, přiměřených úvazků učitelů a zajištění
odborné skladby učitelských sborů. Cílem školy je zabezpečení výchovně
vzdělávacího procesu, případně podmínek pro mimoškolní zájmovou a
sportovní činnost, a ne hledání sponzorů a výdělečná činnost z pronájmu
školních prostor nejrůznějším firmám.
Podporujeme vzdělávání na
základě vědeckých poznatků, výchovu k úctě k životu a člověku, k
demokracii, národním tradicím i k solidaritě mezi národy a míru.
Odmítáme rasismus, fašismus a xenofobii.
Prosazujeme bezplatné
vzdělávání na všech stupních státních škol, od předškolního po vysoké
jako stav, kdy student a jeho rodina, kromě daní, přímo finančně
nepřispívá na výuku, platy učitelů či provoz školy. Jsme proti školnému
na všech stupních a jakýmkoliv dalším formám poplatků (např. poplatkům
za přihlášky, žádosti, promoce apod.).
Prosazujeme předškolní
vzdělávání jako součást výchovně vzdělávací soustavy s optimální sítí
mateřských škol, s finančně dostupným stravováním pro děti. Jsme pro
vytváření podmínek pro stoprocentní povinnou docházku dětí z posledního
předškolního ročníku do přípravných tříd při mateřských školách, s
příslušným personálním a materiálním vybavením. Postupně přecházet na
bakalářské vzdělání učitelek mateřských škol.
Požadujeme
povinnou základní školní docházku prováděnou kvalifikovanými pedagogy.
Stát by měl motivovat kraje k tomu, aby byla zachována optimální síť
veřejných škol. Nesouhlasíme se stavem, kdy pod heslem optimalizace je
redukován počet státních škol s bezplatným vzděláním a rodiče jsou
nuceni posílat děti do soukromých škol se školným. Nezbytné učebnice a
základní učební pomůcky by měly být na základních a středních školách
poskytovány zdarma. Navrhujeme zavedení školních autobusů, levné a
kvalitní stravování ve školních jídelnách, bezplatný pobyt ve školní
družině a školních klubech.
Škola by měla být jednotná, s
uplatněním principu vnitřní diferenciace. Počet dětí ve třídách by se
měl snížit na maximálně 24 a snížit by se měl i počet hodin výuky.
Plně
podporujeme zachování sítě speciálních škol pro děti a mládež s určitým
handicapem, ať už fyzickým či mentálním. Jsme pro optimální míru
integrace těchto dětí a mládeže do běžných škol.
Jsme pro vytvoření státem garantovaného systému celoživotního vzdělávání.
V
mimoškolní výchově podporujeme bezplatné aktivity mládeže a dětí
rozvíjené ve volném čase. V rámci prevence kriminality dětí a mládeže a
jejich ochrany podporujeme fungování finančně dostupných středisek
volného času, navrhujeme vytvářet podmínky pro zájmovou a uměleckou
činnost, pro činnost knihoven, tělovýchovných jednot, občanských
sdružení a organizací dětí a mládeže.
Podporujeme vytváření sítě
poraden pro děti a mládež (obhajoba jejich práv, pomoc mladým
nezaměstnaným, prevence proti kriminalitě).a podmínek pro činnost
školních psychologů.
9. Co navrhuje KSČM pro střední a vysoké školy?
Navrhujeme
vytvoření a stabilizaci sítě středních škol, která by zajišťovala
potřebné obory celostátně i na úrovni regionů. Podporujeme užší sepětí
učňovského a odborného školství s výrobní praxí tak, aby byla zajištěna
kvalitní odborná příprava mládeže pro budoucí povolání, v souladu s
reálným stavem pracovních míst. Je nutno zajistit dostatečné
financování učňovského školství, zvyšovat jeho prestiž, umožnit další
vzdělávání učňů, poskytovat rovné šance pro celoživotní vzdělávání..
Podporujeme státní maturitu.
Pro studenty vysokých škol
prosazujeme prospěchová a sociální stipendia a dostatek finančně
dostupných (státem dotovaných) kolejí a menz. Jsme pro rozvoj
vědeckovýzkumné činnosti vysokých škol ve spolupráci s výrobními
podniky. Pro vysokoškolské učitele prosazujeme zavedení (po určité
době) smlouvy na dobu neurčitou.
10. Co navrhuje KSČM pro vzdělávání příslušníků národnostních menšin?
Navrhujeme vytvářet podmínky pro činnost asistentů z menšinových etnik na školách, včetně jejich náležité přípravy. K tomuto účelu by měly být na vysokých školách zřízeny příslušné studijní obory. Podporujeme vznik přípravných tříd pro romské děti a jazykových kurzů pro děti cizinců, které by u dětí napomáhaly odstranění jazykové bariéry, vytváření základních návyků nezbytných pro pobyt na škole. Výchovu navrhujeme zaměřit k vzájemnému porozumění různých etnik, k přátelství, toleranci, vzájemné poznávání tradic a kulturních specifik.