je spojit všechny vlastenecké síly

Rozhovor Haló novin s Alenou Nohavovou, vedoucí kandidátkou KSČM Jihočeského kraje do sněmovních voleb

V úterý 22. června jste se zúčastnila shromáždění občanů na táborském náměstí T. G. Masaryka k 80. výročí napadení Sovětského svazu nacistickým Německem a zahájení Velké vlastenecké války, která byla předělem ve vývoji druhé světové války. Jak toto shromáždění probíhalo a jaká byla atmosféra?

Shromáždění se účastnily vlastenecké spolky a hnutí, největší zastoupení měla KSČM. Cílem shromáždění bylo vzdání pocty hrdinům Rudé armády, kteří za cenu ohromných lidských obětí nakonec porazili nacistické Německo a dobyli Berlín. Zachránili český národ před vyhubením.

V současné době jsme svědky doslova mrzačení naší historie. To nelze nechat bez povšimnutí. A to také jednotliví řečníci ve svých projevech zdůraznili. Vyzvali občany, aby v podzimních volbách nevolili ty, kteří chtějí rozpoutat válku s Ruskem.

Jaké byly názory občanů na skutečnost, že tak významné výročí není až tak akcentováno ve veřejném mediálním prostředí u nás – tedy s výjimkou našeho listu a některých alternativních médií?

Občané v diskusích projevovali sympatie k našim osvoboditelům. Nelíbí se jim, jak většina médií útočí a vlastně i zpochybňuje výsledky druhé světové války, které byly potvrzeny Postupimskou dohodou. Cílem médií je postupně v občanech vyvolávat pocit, že válku vlastně začal Sovětský svaz. Postupnou manipulací pak ze lži učiní pravdu. Rozhořčení v účastnících vyvolává i výuka našich dějin na školách.

Organizátory akce byly vlastenecké organizace jako Klub českého pohraničí, ale také politické strany, které však patří na opačné póly politického spektra – KSČM nalevo a SPD napravo. Co vás spojilo právě na této akci?

Vlastenectví. Ano, to bylo i cílem shromáždění, spojit všechny vlastenecké síly. Dnes slovo vlastenectví je téměř neznámé, na školách výuka k vlastenectví neprobíhá. A proto se do osnov musí vrátit vlastenecká a obranná osvěta. Naši předci dokázali v nejobtížnějších podmínkách najít morální sílu a bojovat o přežití národa. A tak i my musíme ctít tradici našich předků a vychovávat mladou generaci v našem národním duchu, aby se nevydala cestou destrukce dědictví svých předků a dokázala bránit národní stát.

I vy jste členkou Klubu českého pohraničí, z. s. Mohu se zeptat, co vás ke členství vedlo?

Jsou mi velmi blízké postoje k vlastenectví, obrana českého národa, které KČP prosazuje. Samotné motto »Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast« se nemusí více komentovat.

Informovali jsme čtenáře a čtenářky, že se 19. června konal v Praze celostátní sněm KČP, který měl slavnostní ráz. Jaké byly jeho závěry a jak úspěšná to byla akce?

Klub českého pohraničí spolu s dalšími sekcemi obránců státních hranic uspořádal setkání k 70. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic, kdy si jeho členové a členky připomněli zákonné normy stanovené pro zabezpečení ochrany státních hranic. Pohraniční stráž byla pověřena úkolem chránit státní zřízení, majetek a práva občanů naší republiky a byla pověřena postavit se proti všem, kdo se je pokusil narušit. Účastníci také vzpomněli na období, kdy Pohraniční stráž vznikala.

Opět musíme připomenout mladé generaci, co tomu předcházelo, jaká byla mezinárodní situace – nastupovalo období studené války, kterou v březnu 1946 vyhlásil Winston Churchill. Účastníci vzpomněli s úctou těch, kteří v zodpovědné službě položili své životy.

Stojíte též v čele Rady seniorů Jihočeského kraje. Jaké novinky se objevily v činnosti seniorské organizace za období, co polevila pandemie? Nyní se diskutuje zvýšení důchodů, to jste také jako Rada seniorů konzultovali?

Ptáte se na novinky. Především proběhl 4. sjezd Rady seniorů. Kvůli pandemii musel být on-line. Ve vedení došlo ke změně, kdy Zdeněk Pernes byl vystřídán Lenkou Desatovou.

Ke druhé části vaší otázky: Rada seniorů oceňuje zvyšování důchodů. Stále jsou mezi důchodci ti, jejichž důchod se pohybuje mírně nad deseti tisíci korunami. To je živoření a senioři si za svůj produktivní život zaslouží důstojné stáří.

Jihočeská rada seniorů po pandemických omezeních opět připravuje, na září, seniorské hry, které jsou v kraji velmi populární a s vysokou účastí. A další akcí je 5. kolo Senior foto, které má pět kategorií. V loňském roce bylo zasláno do soutěže 482 soutěžních snímků. Výhodou této soutěže je, že probíhá on-line, takže případná další vlna pandemie ji neohrozí. Z vyhodnocených snímků pak vydáme kalendář na rok 2022.

Co se bude konat v souvislosti s výročím upálení mistra Jana Husa, jehož působení je také spojeno s jižními Čechami? Opět se koná tradiční Pintovka?

Ano, tradiční vzpomínková akce k výročí upálení mistra Jana Husa se bude konat v úterý 6. července v Táboře v lesoparku Pintovka od 14 hodin. Dílo Jana Husa je nesmrtelné, ale i on bývá některými současnými politiky znevažován. On ve své době poukázal na nešvary tehdejší společnosti, které jsou podobné i těm dnešním. Co by asi řekl na navrácení majetku církvi? Při této příležitosti, tedy setkání v lesoparku Pintovka, jihočeští komunisté odstartují předvolební kampaň.

Žijete v Třeboni, jak se v tomto lázeňském městě rozeběhla lázeňská sezona? Jsou v ní nějaké novinky?

Lázeňská a turistická sezona se po více jak půl roce mohla plně rozjet. Bylo načase, protože tato oblast jižních Čech je na turismu a lázeňství závislá.

Jste vedoucí kandidátkou KSČM do sněmovních voleb v jižních Čechách. Jako někdejší poslankyně víte, co vás čeká ve volební kampani, která bude jistě drsná a nelítostná. Jak silná je komunistická kandidátka na jihu Čech?

Jak jsem nastínila, kampaň zahájíme na Pintovce v úterý 6. července. A máte pravdu, že kampaň bude ještě drsnější, než bývá zvykem. Cílem je dostat KSČM ze Sněmovny, protože nikdo nepočítal s tím, že budeme i po třiceti letech parlamentní stranou. Musíme proto udělat maximum a opravdu všichni kandidáti se musí aktivně zapojit, ať už na sociálních sítích, či v kontaktní kampani. Na kandidátní listině máme zkušené politiky jak z celostátní úrovně, tak i krajské. Zastoupeni jsou také mladší lidé i bezpartijní. Dle mého soudu mohlo být více žen, ale to je letitý problém u všech politických stran.

Autor: 
Mediální úsek ÚV KSČM
Zdroj: 
Haló noviny / Monika Hoření