KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Zdravotnická část koaliční smlouvy je většinou vnímána kladně. Jak se podle vás zatím koalici daří naplňovat sliby, k nimž se zavázala?

Vládní koalice slíbila zrušení téměř všech regulačních poplatků, odstranění stropů na zdravotní odvody či pravidelné zvyšování státního příspěvku na pojištěnce a zlepšení toku peněz ve zdravotnictví. Jedna věc je ale obsah smlouvy a druhá věc je její rychlé naplňování. Není to tak dávno, kdy poslanecký klub KSČM předložil ve sněmovně návrh na zrušení všech zdravotnických poplatků. Bylo zajímavé sledovat, jak jsou pro některé politiky z řad ANO a ČSSD předvolební sliby jen návnadou na voliče. Právě hlasy poslanců těchto dvou klubů se náš návrh nedostal do praxe. Teď, po několika měsících, přišli s obdobným návrhem právě ti, kteří mají za sebou jeho březnové shození pod stůl. Ukazuje se tak, že jedinou skutečnou levicí v ČR je KSČM. Ostatní politické subjekty upřednostňují jen a jen svoje zájmy a prebendy. K tomu přičtěme, že vládní ČSSD je ve vleku hnutí ANO Andreje Babiše. Tedy toho Babiše, který několikrát opakoval, že doposud byl voličem ODS!

A pokud jde o změny, které nastaly v resortu zdravotnictví?

 

Bohužel nevnímám, že by po vzniku nové vlády došlo k zásadní změně toku peněz ve zdravotnictví. Kleptokracie si dále mastí kapsy z veřejných peněz a ještě při tom stihne předstírat, že bojuje proti korupci. Tenhle problém ale přerůstá rámec resortu zdravotnictví. V naší zemi funguje selektivní justice, selektivní státní zastupitelství i soudy. Všichni jen halasně vykřikují hesla o své nezávislosti, ale skutek utek. Prostě s novou vládou nepřišel čas zásadních systémových změn a konec mafiánů v Čechách nenastal. Došlo k výměně figurek, ale hraje se stále podle starých pravidel. »Vykukové« si nadále opečovávají svá konta a nemovitosti, zatímco se nezmenšuje počet nezaměstnaných a roste počet lidí žijících na hranici chudoby. Pokud by v roce 1989 bylo v naší zemi přes 600 tisíc lidí bez práce, a to jsou pouze nezaměstnaní evidováni Úřadem práce, tak by to bylo pro různé tzv. bojovníky za lidská práva důvodem k hlásání - jak ti komunisti nedokážou řídit stát. Ale protože od roku 1990 se náš stát stal »dojnou krávou« pro všemožné ekonomické a politické kouzelníky, tak je nám všem prostřednictvím jejich mediokracie prezentováno, že taková míra nezaměstnanosti je jen malým stínem na jinak úspěšném  kapitalistickém snažení. A pokud jde o změny v resortu zdravotnictví, určitě vítám odstranění stropů na zdravotní odvody či pravidelné zvyšování příspěvku na pojištěnce. Určitě to zlepší ekonomickou situaci ve zdravotnictví, ovšem zůstává otázkou, na jak dlouho, když se nemění nároky těch, kteří peníze ze zdravotnictví dál odsávají.

Co konkrétně podle vás odsává nejvíce peněz ze zdravotnictví?

Musíme se ptát, proč v naší malé zemi musíme mít tolik zdravotních pojišťoven, kde se jen na platy různých jejich manažerů spotřebují miliardy. Například ve Francii mají jednu pojišťovnu a nedá se říci, že by tamní zdravotnictví krachovalo. Prostě to chce méně okázalého přepychu. Změnit se musí léková politika a provázanost lékařů a manažerů zdravotnických zařízení na farmaceutické lobby. Změnit se musí nepružný a drahý systém vzdělávání lékařů a zdravotnického personálů. Máme mnoho vrstev pracovníků v nelékařských oborech a jejich kompetence bývají stanoveny snad jen dílem náhodného zamyšlení toho, kdo je stanovil. Není možné utrácet miliony za outsourcing, což znamená, že se činnosti, které zvládne ministerstvo nebo jiný zřizovatel nemocnic (kraj, město), svěří smluvně jinému subjektu, který si za to nechá zaplatit. V našem zdravotnictví stále něco standardizujeme, auditujeme, normujeme, akreditujeme a přitom je naše zdravotnictví stále více nákladné.

Často kritizujete způsob, jakým se provádějí kontroly zdravotnických zařízení, co vám na tom vadí?

Je zcela nepochopitelné, že se provádí kontrola zdravotnických zařízení prostřednictvím nasmlouvaných firem. Jak ministerstvo, tak kraje mají svůj vlastní kontrolní orgán. Místo toho ale platí firmám, a to dokonce firmám, které kontrolují zdravotnické zařízení a přitom problematice vůbec nerozumí. Absolutní šlendrián je, když zdravotnické zařízení kontroluje auditorská firma, ale nikdo z těch, kteří provádí vlastní kontrolu, nemá zkoušku auditora. Skutečný auditor se potom podepíše pod protokol a přitom zdravotnické zařízení vůbec nezná. Neexistuje efektivní obrana proti takovým novodobým kšeftařům navázaným na politiky a úředníky. Tragické je, že v protokolu od takových rádoby odborníků se dozvíte, že některé věci kontrolují prostým odhadem. Podobně fungují výběrová řízení na techniku nebo stavební práce ve zdravotnických zařízeních. V naší zemi je prostě efektivní kontrola impotentní.

Vláda ve středu schválila návrh na zrušení zdravotnických poplatků v ambulancích a lékárnách. Hrozí podle vás kvůli tomu kolaps zdravotnictví, jak tvrdí pravice?

Kolaps zdravotnictví má úplně jiné důvody. Tím hlavním je fakt, že pravice ze zdravotnictví udělala obchod. Nyní sice pravičáci vykřikují, že se systém zdravotní péče zhroutí, ve skutečnosti ale jsou ohroženy jejich příjmy a jejich životní standard. Sekundárně to má samozřejmě dopad na zdravotnická zařízení, která budou zbavena příjmů z poplatků, dle mého názoru protiústavních poplatků. Jak ale uvedl ministr zdravotnictví, tak se poplatky nahradí z jiných zdrojů. To považuji za správné řešení. Pokud jde o samotné peníze z poplatků, ty jsou příjmem zdravotnických zařízení a není přesně stanoveno, k jakým účelům je mohou nebo nemohou použít. Nedomnívám se, že nákup tenisových raket, rybářských potřeb nebo golfových holí za peníze z poplatků je tou pravou investicí. To jsou pro zdravotnictví věci zcela zbytné.

Resort se potýká nejen s nedostatkem financí, ale také s nedostatkem lékařů. Těm se navíc od nového roku snižuje počet možných přesčasů z 832 na 416 hodin ročně. Co podle vás hrozí?

O konci výjimky na přesčasovou práci se vědělo uplynulých sedm let. Za stav je odpovědná vláda privatizátorů vojenského zpravodajství a přátel cizího knížete. Zároveň zde pravice po roce 1989 zlikvidovala fungující systém vzdělávání lékařů. Hrozí to, že ředitelé zdravotnických zařízení budou nuceni dál podvádět ve výkazech práce. Jinak nebudou schopni zajistit poskytování zdravotní péče, protože nemají tolik atestovaných lékařů k dispozici. Nemálo lékařů odchází do zahraničí, tedy ani mohutná ruka trhu v ČR je neoslovila. Takovou podobu má neschopnost ODS a TOP 09, včetně Starostů a nezávislých. Napravit tento stav je běh na dlouhou trať a rychlé správné řešení neexistuje. Změnit systém vzdělávání lékařů a zajistit odpovídající odměny pracovníků ve zdravotnictví bude totiž možné až v horizontu několika let. Je smutné, že stát nedělá žádný dlouhodobý plán a to jak personální, tak přístrojové politiky ve zdravotnictví. Proto je naše zdravotnictví tak ekonomicky nevyvážené. Zcela schází zdravotnická koncepce státu.

Jak vnímá Stanislav Mackovík opakující se problém, kdy záchranná služba nemá kam předat pacienta, si přečtěte ve čtvrtečním tištěném vydání Haló novin.

Jana DUBNIČKOVÁ