KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Prezident Miloš Zeman je se skupinou podnikatelů až do pondělka v Čínské lidové republice. Během této návštěvy se plánuje podpis zhruba desítky dohod. Využití zlepšujících se vztahů mezi oběma zeměmi ku prospěchu naší ekonomiky je navýsost potřebné. Dostatek argumentů pro to najdeme jak v historii vzájemných hospodářských vztahů, tak v jejich současné bilanci.

Dobrý základ pro spolupráci může tvořit tradice datující se až do 60. let, kdy bylo Československo jedním z důležitých dodavatelů strojírenských technologií a dopravních prostředků do Číny a podílelo se na rozvoji čínské energetiky i průmyslu.

Největšího rozmachu dosáhl vzájemný obchod v 80. letech. Koncem této dekády zaujímala Čína v československém zahraničním obchodě asi desáté místo a byla před Francií, Itálií i Británií. Přechod z clearingového zúčtování na platby ve volně směnitelné měně v devadesátých letech a především pak uplatňování zahraničně-politické linie, založené na bigotních předsudcích, znamenaly výrazný pokles českého vývozu.

Dnes hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi upravuje Dohoda o hospodářské spolupráci podepsaná v dubnu 2004 během návštěvy prezidenta Václava Klause v Pekingu. Nahradila obchodně ekonomickou dohodu z roku 1993. V roce 2009 byla uzavřena Dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. V roce 2005 byla podepsána i Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic.

Nevýhodná bilance

Určujícím faktem současné česko-čínské obchodní výměny je obrovský deficit na české straně. Podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2013 dovoz z Číny hodnoty zhruba 302 miliard korun. Naopak do Číny bylo z ČR vyvezeno zboží za 37,5 mld. Kč. Deficit ČR při obchodování s Čínou tak v loňském roce činil 264,5 mld. Kč.

Českému vývozu do Číny dominují automobily, stroje a zařízení k výrobě energie, součásti motorových i nemotorových vozidel, čerpadla a elektrická zařízení a spotřebiče. K nejdůležitějším položkám dovozu z Číny dlouhodobě patří strojírenské výrobky, výpočetní technika spolu s příslušenstvím, paměťové jednotky, telefony a spotřební zboží (hračky, obuv, oděvní výrobky, nábytek či sportovní potřeby).

Nejvýrazněji se z tuzemských firem v Číně zřejmě prosazuje Škoda Auto. Na čínský trh vstoupila v roce 2007 s modelem Octavia. Od té doby bylo v čínských továrnách koncernu Volkswagen vyrobeno víc než milion vozů značky Škoda, za něž česká automobilka získává licenční poplatky. V současné době se v Číně vyrábějí modely Yeti, Octavia, Fabia, Superb, Rapid a Rapid Spaceback. Do roku 2018 chce automobilka více než zdvojnásobit počet vozů prodávaných v Číně na půl milionu aut ročně. Loni tam prodala 227 tisíc aut.

Zájem o kolejová vozidla

Mezi další české firmy působící na čínském trhu patří například Škoda Electric, která letos v březnu podepsala kontrakt za více než 1,1 mld. Kč na dodávku elektrických pohonů a motorů pro 40 souprav metra do sedmimilionového města Su-čou. Podobnou zakázku za půl miliardy korun firma uzavřela již v listopadu 2011. Mateřská Škoda Transportation podepsala loni v červnu kontrakt s firmou CSR Sifang z třímilionovém města Čching-tao na východě Číny. Poskytla jí desetiletou licenci k technologiím na výrobu až 400 tramvají Škoda ForCity (15T) a hodnota zakázky může dosáhnout až pěti miliard korun.

Na čínském trhu se uplatnily také české firmy KOH-I-NOOR Hardtmuth nebo Ravak. Působí zde i skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, která tu nabízí spotřebitelské úvěry pod značkou Home Credit.

V ČR čínské firmy zatím moc neinvestují, dosud Číňané vytvořili něco přes 1000 pracovních míst. Mezi největší investice patří továrna výrobce LCD televizorů Changhong Europe Electric u Nymburka nebo závod státní společnosti Shanghai Maling na výrobu konzervovaného masa na Teplicku.