KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Současná pravicová Fischerova úřednická vláda se nevzdala svých představ,

podle kterých mají dopady hospodářské krize do státního rozpočtu zaplatit nízko a středněpříjmové sociální skupiny obyvatel. Ministerstvo financí ústy náměstka Petra Chrenka odhalilo záměr daňové reformy, na níž pracuje od listopadu loňského roku. Obrovský schodek státního rozpočtu (v roce 2009 192 miliard Kč a plánovaný schodek na rok 2010 ve výši 163 miliard Kč) má být postupně uhrazen daňovou reformou v pravicovém pojetí.

Jedním ze základních bodů připravované daňové reformy má být zdánlivě nevinné sjednocení DPH ve výši 18 procent. V současné době byly dvě základní sazby DPH, 9procentní a 19procentní, zvýšeny přijetím Janotova úsporného balíčku o jedno procento na 10procentní a 20procentní. Sjednocení DPH na 18 procentech by však znamenalo zvýšení této daně a v závislosti na tom i ceny potravin, léků a některých nutných věcí základní potřeby. U většiny domácností by to vedlo k dalšímu výraznému snížení životní úrovně. Pro KSČM je právě toto naprosto nepřijatelné. Komunistická strana naopak požaduje ve svém volebním programu snížit sazbu DPH na pět procent u potravin, léků a zboží základní spotřeby.

Další zásadní chystanou změnou má být zvýšení jednotné daně z příjmů fyzických osob na 25 procent. Je třeba připomenout, že dnešní 15procentní zdanění fyzických osob, prosazené reformou veřejných financí Topolánkem a Kalouskem v roce 2007, se vypočítává z tzv. superhrubé mzdy. Ve skutečnosti to znamená 23 procent z dřívější hrubé mzdy. Již zavedení danění ze superhrubé mzdy místo hrubé mzdy Topolánkovou vládou znamenalo zvýšení daní u nízkopříjmových zaměstnanců a ulevilo bohatým. Koaliční vláda ODS dále bohatým prospěla i zavedením stropů na sociální a zdravotní pojištění.

Navrhovaný záměr ministerstva financí tak pokračuje v představách pravicových stran ODS a TOP 09. Finta ministerstva financí spočívá ve skutečnosti, že nově navrhované 25procentní danění příjmů fyzických osob se vysokopříjmových skupin téměř nedotkne, ale přenese výraznou daňovou zátěž na lidi s podprůměrnými a průměrnými příjmy a z části i na střední vrstvy. Nic na tom nezmění tiché vycouvání ze superhrubé mzdy jako základu zdanění. KSČM byla jednoznačně proti zavedení tzv. superhrubé mzdy, opakovaně požaduje její zrušení. Rovněž KSČM opakovaně požaduje zrušení stropů na sociální a zdravotní pojištění.

Není pravda, že levice i KSČM chce léčit schodek státního rozpočtu pouze zvyšováním daní. Jedním ze základních požadavků KSČM je snížení daně z příjmů fyzických osob na devět procent u příjmů nižších, než je průměrná měsíční mzda v České republice. Na straně druhé prosazuje komunistická strana zavedení 40procentní daně z příjmů fyzických osob u příjmů vyšších než je jeden milion Kč ročně. V tom se KSČM zásadně liší od pravice a od kolísání sociální demokracie.

Hovoříme-li o řešení schodku státního rozpočtu, je však třeba také uvést změnu daní pro právnické osoby. Např. zavést dvě daňová pásma a u vyššího pásma nad 10 milionů ročního zisku je danit 32 procenty. KSČM zvažuje k posílení státního rozpočtu zavedení daně z obratu. Pro řešení schodku státního rozpočtu je však rozhodující hospodaření státu se státním majetkem a zohledňování veřejného zájmu. Proto pro komunistickou stranu je naprosto nepřijatelná představa ODS o dalším prodloužení Janotova vládního úsporného balíčku na další rok. Zrovna tak je nepřijatelná představa recyklovaných politiků strany TOP 09, např. bývalého ministra financí Kalouska, provést reformu penzí a zdravotního pojištění ve prospěch soukromokapitalistických fondů.

Důchodová reforma je právě další bod, na který se upnul ministr financí Janota. Komise tzv. odborníků, kterou sestavil, a v níž zasedá i pan Bezděk, tvůrce minulého návrhu ožebračující důchodové reformy, má připravit pravici rozhodování po nadcházejících parlamentních volbách. Pravice, ostatně předseda ODS to nedávno řekl veřejně, chce tyto volby vyhrát všemi možnými prostředky. Kapitalizace veřejného zdravotního a důchodového pojištění je dlouhodobým zadáním, které ODS a dnes i TOP 09 ve prospěch finančního kapitálu prosazují. Propad více než 33 miliard Kč v důchodovém pojištění, které minulý rok chyběly, byl zaviněn Topolánkovou koaliční vládou! Pravice se ho však snaží spolu s argumenty o nepříznivém demografickém vývoji zneužít jako svou oporu pro nutné změny důchodového systému. Jeho podstatou je vyvedení důchodového pojištění do soukromokapitalistických penzijních fondů a snížení minimálního státem zajištěného důchodu.

Dále chtějí tyto strany fakticky prodloužit zákonnou dobu pro nárok na starobní důchod a posunout hranici pro odchod do starobního důchodu nad 65 let. Takovéto změny nejsou však v základním zájmu zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. Proto KSČM naprosto tyto návrhy odmítá. Naopak prosazuje pravidelnou valorizaci současných starobních důchodů podle životních nákladů domácností důchodců. Dále požaduje zastavit hranici pro odchod do starobního důchodu u mužů na 63 letech a u žen podle počtu dětí poměrně níže. KSČM také prosazuje vrácení zápočtu doby vysokoškolského studia do nároku na starobní důchod. Základem pro komunistickou stranu je udržení principů solidárního důchodového systému.

Kroky Fischerovy úřednické vlády ukazují její politickou i ekonomickou podstatu. Nejde o žádnou vládu nezávislých úředníků, která si nečiní nároky na zásadní rozhodnutí. Za její činnost nesou odpovědnost ty politické strany, které ji ustanovily, tedy ODS, ČSSD a Strana zelených. Činnost současné vlády je tak odrazem pravé politiky těchto stran a i toho by si lidé měli být vědomi při nadcházejících květnových volbách do Poslanecké sněmovny.

Stanislav GROSPIČ, poslanec a místopředseda ÚV KSČM

21. ledna 2010, Stanislav GROSPIČ