Dočkají se občané ČR zlepšení životních podmínek?
Od parlamentních voleb do Poslanecké sněmovny uplynuly téměř tři měsíce a zatím se podmínky pro život občanů stále zhoršují. Nedostatek pracovních příležitostí, pro většinu zaměstnanců platy zdaleka nedosahující celostátního průměru, nepravidelné sociální dávky a také nízké důchody nemohou pokrývat trvalý nárůst cen základních životních potřeb, služeb a energií. Tím dochází ke stále většímu propadu mezi příjmy a výdaji ve spotřebním koši každého z nás. Volební výsledky neumožnily zásadní změnu politické reprezentace v Poslanecké sněmovně a vládě, která by zajistila orientaci celé české společnosti k levicovým hodnotám. Loňské říjnové volební referendum o možném návratu k sociálně spravedlivé společnosti garantované státem dopadlo pro levici špatně. Nabídka skutečné změny pro voliče zůstala nevyslyšena. Proto se nelze divit, jak dlouze a složitě vznikala smlouva mezi koaličními partnery. Není jednoduché uzavřít dohodu o společných prioritách mezi partnery s tak rozdílnými volebními programy, politickými a hospodářskými zájmy. K tomu si připočteme i ústavní možnosti pana prezidenta při jmenování předsedy i celé vlády a jsme v situaci, kdy stále není jasné, kdo a hlavně jak bude v České republice vládnout. Nastalá povolební situace přinutila budoucí vládní koalici, aby schválila státní rozpočet připravovaný předchozí pravicovou vládou v mírně upravené podobě priorit úřednické vlády pana Rusnoka. Tlak a odpor krajů a obcí proti rozpočtovému provizoriu, které by znemožnilo čerpat průběžně státní rozpočet na jimi zajišťované činnosti státní a veřejné správy, byl tak silný, že byl schválen i škrt na poslední chvíli v provozních výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu předložený předsedou Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Marně bychom hledali – jak ve schváleném rozpočtu ČR, tak i v koaliční smlouvě – zvýšení příjmů a posílení finančních zdrojů pro pokrytí všech předvolebních slibů a priorit koaliční smlouvy. O úspěšnosti nové vlády ČR rozhoduje rychlost i systematičnost změn v ekonomice a politice jednotlivých resortů hospodářství ČR, které se promítnou do života občanů. Zatím lze jen těžko předpokládat, že dojde v průběhu roku 2014 k naplnění předvolebních slibů koaličních stran, a tím k naplnění očekávaní jejich voličů. Stejný problém nás čeká i na úrovni krajské politiky. Kraje v uplynulém období od roku 2002 postupně přebíraly celou řadu povinností státní a veřejné správy, kterou pravicový stát odmítal řešit a financovat. Vždyť nejjednodušším řešením bylo vykázat úspory nákladů na úrovni státní správy převedením kompetencí na kraje a nezajistit jejich financování ze státního rozpočtu. Závislost rozpočtů krajů na státním rozpočtu je velmi vysoká. Lze předpokládat, že k výrazné změně chování centrální vlády k vládám krajů v letošním roce nedojde, protože vše je závislé na finančních zdrojích z rozpočtového určení daní. Pokud kraje nedostanou dostatek peněz nebo nebude zlepšen způsob dotací či podmínky úhrad a financování krajských činností, nelze zajistit všechny potřebné služby občanům v regionech. Zde se například jedná o dostupnost, rozsah a kvalitu poskytované zdravotnické péče, sociálních služeb, dopravní obslužnosti a stav dopravní infrastruktury. V této oblasti napáchaly předchozí pravicové vlády nejvíce škody a bude velmi záležet na postupu a prioritách nové koaliční vlády, zda bude mít dostatek vůle a sil ke zlepšení podmínek života občanů v jednotlivých regionech ČR. Karel ŠIDLO, poslanec (KSČM)
