Lensedly Kaliště a Poddubí

Hrad Dubá

Hrad Dubá vystavěn byl Matoušem z Benešova, jenž jako jeden ze 6ti synů Beneše z Benešova se v letech 1220-30 v pamětech uvádí. Starý rod Benešoviců držel mnohé statky v Čechách a na Moravě. Vynikajícím členem rodu byl statečný Beneš, který r. 1158 ve vojsku krále Vladislava se účastnil válečné výpravy do Itálie, a byl mezi prvními, kteří přepluli rozvodněnou řeku Addu a dobyli hradby milánské. R. 1222 podepsán jest jako svědek Beneš z Benešova se svými syny Ondřejem, Tobiášem a Vokem. Matouš Beneš syn Ondřejův, byl zakladatelem hradu Dubá nad Sázavou. Znakem statečného rodu byla zavinutá stříbrná střela v červeném poli zvaná „Odřivous“. Zrádný Milota z Dědic byl též rodem Benešovec. O tom a ještě jiných udalostech vypráví český kronikář Benesius žijící v Benešově ve 14. stol. Hrad Dubá postaven byl v polovici 13. stol. Do hradebních zdí pojato městečko Odranec, malá to osada, ležící na úzké rovině při řece, která se později stala trhovým městečkem. Roku 1283 jest tu pánem

Ondřej (I) z Dubé

sudí zemský, purkrabí král. Hradu Mostu, syn Matouše z Benešova. Po tomto Ondřeji (I) vládne tu kolem r. 1300

Ondřej (II) starší z Dubé,

syn předchozího, velmi oblíbený člen bojovné družiny Jana Lucemburského, taktéž později u jeho syna Karla. Jako svědek velmi často podepsán jest na důležitých státních listinách. R. 1343 vystavěl na hradě kapli, kteráž patřila jako filiálka ku faře na Hradišti. Buď on, neb jeho otec vymohl vysazení městečka, jež po něm zváno Ondřejov městys. Tento Ondřej (II) měl tři syny: Ondřeje, Vaňka a Beneše. Svůj majetek (vlastnil hrad Zlenici a Lešno) rozdělil mezi ně takto: Vaněk dostal Dubou, s Ondřejovem městečkem a některými vesnicemi, později získal též Humpolec. Ondřej obdržel hrad Zlenici s poplužním dvorem téhož jména a vesnice: Hlásku, Leňsedly, Turkovice, Hrosice a Mirošovice. Beneš dostal Lešno s hradem Kavčí Horou. Tento Beneš z Dubé měl 4 syny. Jeden z nich, Václav z Dubé doprovázel r. 1415 spolu s Janem z Chlumu mistra Jana do Kostnice. Přesto však zůstal věrným Zigmundovi, a podle některých zpráv spolu s Divůčkem z Jemniště napadl s vojskem Jana Žižku, který táhl z Tábora ku Praze. Tato půtka se odehrála u Poříčí. Druhý syn byl Beneš, třetí Hašek, čtvrtý Ondřej, řečený Roháč, protože měl ve znaku střelu v podobě rohu. Měl za ženudceru Jana Žižky a padl v bitvě u Malešova. Syn téhož Jan Roháč z Dubé vystavěl si poblíž Kutných Hor hrad a nazval jej biblickým jmenem Sion. V bouřích husitských byl ůdcem husitských bojovníků. Po smrti Jana Žižky přiklonil se k Táboritům. R. 1434 súčastnil se bitvy u Lipan. Nově nastolenému králi Zigmundovi zůstal nepřítelem a škodil mu jak jen mohl. R. 1437 vytáhly Zigmundovy oddíly proti Roháčovi na hrodě Sionu, po delším obléhání hrad dobyly a Roháče se 46ti svými přívrženci zajaly. Dne 9. září tehož roku byl se svými 46 tovaryši pověšen na čtyřhrané šibenici. Vraťme se na Dubou, kde vládl Vaněk neboli Václav. Po smrti téhož držela zboží vdova po něm a po sporu o dědictví syn jeho Vaněk mladší. Druhý syn dostal Humpolec a třetí Jan byl knězem. Vaněk mladší nedělal svému rodu čest. Ne sice on osobně, ale jeho lidé súčastňovali se loupeživých výprav pověstného Mikuláše Zula z Ostředka v rozháraných dobách za Václava IV. Když loupeživého řemesla Mikeš Zul zanechati nechtěl, učeněna naň zamská výprava, byl zajat a s 50 tovaryši skončil na šibenici. K smrti jej připravoval M. Jan Hus. Vaněk II zemřel r. 1416 a zanechal po sobě vdovu a dceru Anežku, napotomní choť Kunše Rozkoše z Dubé. Bratr Vaňkův Jindřich zemřel r. 1424 a zanechal též jen dceru Anežkua tak větev tato vymřela po meči. Jiná větev, Mračtí z Dubé vymřeli na Pyšelích v 17. stol.

Po smrti Vaňka mladšího držela Dubou vdova po něm Markéta, rozená z Rychenberka, ale r.1428 prodala všechno zboží dubské s hradem

paní Perchtě ze Šternberka roz. Z Kravař

za 2000 kop. Paní Perchta byla vdova po Petrovi ze Šternberka, odpůrci Husitů, jenž padl v bitvě pod Vyšehradem r. 1420. Zápis o této prodeji je …....

roku 1540 shořevších desek dvorských „ dosud zachovalých“ ato následkem potomních sporů odúmrť (D.Dv.XV.330.) Vyjímáme z něho, že statek dubský obsahoval : dvůr poplužní na druhé straně (toho času Poddubí), mlýn pod hradem a nad ním v Jezděnicích mlýn, v Levíněvsi dvůr, poplužní mlýn a lidi (1.j.ves), ves Všedobré(t.j. Nynější Hořálka), Bezděkov, Přestavlky, Lštění, Mezihoří, Pehov, Dlůhé Pole, s druhé strany : Ondřejov, Kaliště, Leštinu (t.č. Obora), Turkovice, Kubětín (bývalá ves severně Ondřejova) a v Choceradech krčmu. Lesy: Dubsko, Myškovec, Dlúhá hora, Buček, Kurovice, Hyncovvrch atd.

Všecka práva od jiných výprosníkův odúmrtí, též od vladyk z Božeova, kteří právo Perchty získali Kunše Rozkoše z Dubé a jiné skoupil

Bohuš Kostka z Postupic, sezením na Hrádku n/S

roku 1443, nástupce Vilémův a spojil zboží dubské, zlenické i tchovské? V panství hrádecké. Od té doby hrad Dubá pustl, městečko Odranec hynulo, nejsouc více středem panství. Když pak Zdeněk Konopišťský ze Šternberka zvedl boj proti králi Jiřímu, přepadla posádka jeho r. 1466 slabě osazené hrady Dubou, Hrádek a Zlenice a zcela je ztroskotala, přitom i dřevěný Odranec spálen.

Z odhadu panství hrádeckého r. 1526 (Dz.6.F.26) shledáváme u hradu pouze :Jíru, mlynáře, který platí 1 kopu 4 gr. Z druhé poustky 28 grošů, roboty 2 dni týdně pak druhého mlynáře „ od Dubů“ (proti hradu) , který platí 2 kopy 2 gr. Jíra, rybář 42 gr. Obroku rybného 30 gr. To byl počátek Poddubí, kde byli 3 sedláci i s mlynářem.