Kolik stávalo vybavení rytíře?
Kolik stávalo vybavení rytíře?
Listinné prameny poskytuje často údaje o ceně koní, ale bohužel neupřesňují jejich kvalitu. Hodnota koně a lnutí bojovníka k tomuto zvířeti vedly k rozvoji chovatelství, ke vzniku hřebčínů a k pokrokům ve veterinárním lékařství, jehož stopy nalézáme od 12. století. Kůň byl pro rytíře neodmyslitelným pracovním nástrojem, představoval jeho hlavní trumf, ale také společníka, přítele, na němž život rytíře často závisel. Jeho smrt byla pro mnoho rytířů katastrofou, kůň byl oplakáván a „tesknilo se po něm“ jako po blízké bytosti, Zaujímal centrální místo v rytířově mysli i v dobové literatuře.
Až do 9. století měl válečný kůň hodnotu přibližně čtyř kusů hovězího dobytka. Jeho cena stoupla během 11. Století, kdy došlo k vytřídění koní vhodných pro válečné účely. Váha takového koně přesáhla 600 Kg. Soudí se, že kůň unese pětinu své váhy, což v době křížových výprav znamenalo, že mohl nést rytíře se zbraněmi o váze 120 Kg. Válečný oř (destrier) byl dvakrát dražší než palefroi, kůň pro přehlídky nebo dámy, a třikrát dražší než roncin, kůň tažný. Cena koní se ostatně lišila podle místa a okolnosti: v předvečer křížové výpravy oscilovala mezi 40 – 200 sous (Frank = 20 sous). Rovnala se pěti až šestnácti kusům hovězího dobytka nebo několika válečným koním.
Kolem roku 1100 tak byla minimální cena rytířského vybavení (hauberk, helma, meč) asi 200 – 300 sous, což se rovnalo ceně zhruba třiceti kusů dobytka. V polovině 13. století to bylo čtyřikrát až pětkrát více, ale s přihlédnutím k znehodnocení měny ve 12. století to představovalo významné zdražení. Nicméně přesto náklady na zbroj a koně, a patrně ještě více náklady spojené s obřadem pasování na rytíře, do nichž bylo třeba zahrnout výdaje na nákladnou slavnost, přiměly hodně šlechtických rodin k tomu, aby se obřadu pasování vzdaly.
Od 12. století měli angličtí a francouzští panovníci problém získat od svých vazalů rytíře s kompletním vybavením, které si měli běžně pořizovat z poskytnutého léna (léno na hauberk, léno rytířské). Mnozí rytíři se z této povinnosti raději uvolnili a zaplatili poplatek, výkupné za „službu podkoního“. Prostředky takto získané umožnily knížatům, aby si najali rytíře válčící za žold., kteří měli své vlastní vybavení. Byl to první krok k formování pozdějších stálých armád. S blížícím se 13. stoletím podstupovali obřad pasování jen šlechtici, jejichž přáním bylo vybudovat si kariéru ve vojenské profesi. Tento dvojí pohyb vedl je vzniku námezdních oddílů, působících paralelně s feudální brannou hotovostí, jež ale zůstala nepostradatelná, neboť knížeti „zdarma“ dodávala rytíře plně vybavené a ušetřila mu tak výdaje.
Ve 12. století výcvik rytíře včetně jeho vybavení odpovídal přibližně ročnímu příjmu středně velkého panství nebo výnosům zemědělské usedlosti o výměře asi 150 hektarů. Je jasné, že rytíři za takových okolností nebyli „chudí“. Přesto v té době historické prameny, a ještě více literární díla referují o „chudých rytířích“, přičemž v nižších než aristokratických vrstvách lze identifikovat napětí vyjadřující bezpochyby neklid ve společnosti. Vedlo k defenzivnímu postoji a k posílení ideologického akcentu kladeného na zásluhy a privilegia rytířstva. Připomeňme, že slovo chudý (pauper) neoznačuje ve středověku skutečného mrzáka, ale člověka, který „nemůže žít ze svého“, nemůže dostat svým potřebám, nemůže se udržet ve svém postavení. „Povre chevaler“ nebyl chudý král ani chudý venkovan. Byl to válečník, jehož materiální situace se ukázala jako choulostivá (rány osudu zasahovaly profesionální bojovníky tak často!), přinášela riziko, že rytíř ztratí nutné vybavení, jež potřebuje pro „udržení svého postavení“ v rámci výkonu své profese. Tito rytíři byli nejčastěji v postavení závislém, ale také rytíři nezávislí, pro něž vybavení, které získali při obřadu pasování, představovalo jediné bohatství, a kteří v čase nepokojů žili z loupeží nebo kořisti, získané ve válkách nebo turnajích. Když moc knížat ve 12. století nastolila pořádek a moc státu, válka a turnaj byly pro jejich existenci nepostradatelné.
Komentáře
Přehled komentářů
mohu se zeptat odkud si čerpal?? zajímá mě toto téma, ale nemohu objevit žádnou danou literaturu děkuji za odpověď
Re: Dotaz
(Martin M., 8. 4. 2014 12:47)ahoj omlouvám se delší dobu jsem zde nebyl...Rád bych ti poradil odkud jsem čerpal ale nemohu scháněl jsem tato témata z různých zdrojů a větčinu z nich už nedohledám...
Dotaz
(Marcela, 31. 1. 2014 8:42)