Dolní Jamné
Text od PhDr. Karla Wasky
Dolní Jamné
Již v listině z roku 1208 je zmiňován Všebor z Jamného (Shutbor de Jamni). Listina je sice mladším falzem z 13. století, jejímu obsahu však lze věřit. Všebor pocházel ze starého rodu Hrabišiců (podle hrábí, které měli v erbu), což byli předkové pozdějších pánů z Rýzmburka. Zmínka značí, že už na počátku 13. existovala ves s tvrzí, po níž se psal tamní pán. Roku 1227 odkázal Kojata, syn Hrabišův, čili příslušník téhož rodu, svá panství pražskému konventu křižovníků s červeným křížem (zvaní též Strážci Božího hrobu) v Praze na Zderaze. Mezi majetky je jmenována též ves Jamné.
Zprávy o majitelích vsi ve 14. a 15. století jsou poněkud nejasné. Tolik je ale jisté, že roku 1483 již patřila ves k panství Švamberk (tj. Krasíkov), které vlastnili páni ze Švamberka (snad s přerušením v letech 1544-1569). Po vymření tohoto rodu roku 1659 koupil panství Ferdinand z Heissenštejnu, roku 1693 pak hrabata z Vrtby, od nichž je roku 1712 koupil kníže Maxmilián Karel z Löwensteinu a Wertheimu a připojil je k svému panství Bezdružice. Tento rod pak vlastnil Jamné až do roku 1848. Pikantní je, že na původně švamberském (a pak löwensteinském) panství se nalézala farní ves Jamné a kromě toho ještě další malá vesnička Jamné, které je nazýváno v berní rule (1656) Vysoké Jamné. Dnes je Vysoké Jamné součástí obce Lestkov. Zřejmě pro lepší rozlišení se ves s kostelem začala nazývat Dolní Jamné, poprvé to máme doloženo roku 1712, ovšem v německém tvaru Unter Jamny. Obě vsi s původně českým obyvatelstvem (a s českým názvem) byly poněmčeny nejspíš v první polovině 17. století.
V Dolním Jamném se nalézá na vyvýšenině pozoruhodná památka, totiž farní kostel sv. Petra a Pavla, který se jasně stavebně řadí mezi románské stavby ze 13. století, je to patrné na jeho věži (dle literatury jsou ostatní části stavby mladší), v jejíž spodní části je dochována tribuna. To byl typický prvek venkovských románských kostelů, šlo vlastně o balkón v místech pozdější kruchty, takže naproti oltáři. Odtud sledovala bohoslužby rodina majitele statku (dalo by se říci, že si šlechtická rodina „držela dištanc“ od poddaných, kteří se tísnili dole). Velmi často stál kostelík v těsném sousedství tvrze, nejednou se dokonce z tvrze na kostelní tribunu chodilo po jakési lávce. Kostel byl od počátku farní, jen po třicetileté válce se nakrátko stal filiálním ke kostelu krskému.
Roku 1656 bylo ve vsi napočteno 26 usedlostí (větších bylo ovšem jen 17). Roku 1838 žilo ve vsi 370 obyvatel, včetně pěti židovských rodin. Tento počet rostl celkem pomalu, nejvíce obyvatel bylo napočteno roku 1869, totiž.425, poté toto číslo pomalu klesalo až k cca 350. Po odsunu Němců se ves značně vylidnila, k roku 1950 se uvádí 113 obyvatel ve 45 domech a domů i obyvatel nadále pomalu ubývalo. Dnes je Dolní Jamné součástí obce Bezvěrov, roku 2001 tu trvale žilo 69 obyvatel a roku 2009 se vykazovalo 40 obytných domů (takže mnohé z nich určeny jen k rekreačním účelům).