GREŠLAK VODNÍ
Latinský název: Onbovinux aqualis
Zeměpisné rozšíření: Evropa, Jižní Amerika
Biotop: řeky, stojaté vody
Potrava: tráva, byliny, výhonky apod.
Rozměry: je 40 až 80 cm velký s 30 až 50 cm dlouhým ocasem, hmotnost přes 8 kg
Grešlak vodní je domovem v Jižní Americe, ale v Evropě je hojně chován na farmách. Odtud mnozí jedinci uniknou, a proto se s nimi můžete setkat ve volné přírodě. Je to jediný známý zástupce čeledi nutriovitých bobrovitých. V současné době se vyskytuje ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii, o přirozený výskyt se však jedná pouze v Jižní Americe. Zdržuje se na řekách i stojatých vodách. V břehu si vyhrabává až 6 m dlouhé a 3 m hluboké nory nebo si buduje hnízdo v hustých křovinách. Velmi dobře plave, ale špatně se potápí.
Samice vrhá dvakrát až třikrát ročně po 4 až 7 mláďatech, která hned vidí. Mláďata sají mateřské mléko 8 týdnů, ale už po 10 dnech sama žerou hutnou stravu. Březost trvá asi 130 dnů. Rychlost dospívání je přímo úměrná dostatku kvalitní potravy, což znamená, že v mírném pásu mláďata narozená v zimě vyrůstají pomaleji.
Zimu nepřespává. Aktivní je za soumraku i za dne. Maso grešlaka je chutné, velmi dietetické a chuťově připomíná rybí filé a v současné době je i u nás k dostání ve vybraných specializovaných řeznictvích.
Ve volné přírodě vzniká následující sociální uspořádání. V polygamní sociální skupině vládne alfa samice, jí je podřízen alfa samec (v době říje se vedení prohodí). Mladé samice si vytvářejí teritoria částečně se kryjící s teritoriem matky, mladí samci jsou z rodiny vypuzeni. V zajetí je grešlak chován pro maso, nebo pro kožešinu, obvykle se ale jedná pouze o malochovy. Kromě standardního plemene(hnědá a zelená kožka ) se podařilo vyšlechtit další odrůdy.
Komentáře
Přehled komentářů
Dyk to je bobr....
Začínáme s grešlakem 2.část
(Pavel Zelí Konečný, 18. 3. 2008 12:07)Navštívil jsem tělem i duší zapáleného chovatele,který se věnuje chovu grešlaků již více než tři roky.Cesta k němu byla kratičká,je to totiž můj soused.U Čechurů vás přivítá štěkot psů,řehtání koní,bučení kravky,vrkání holubů,mečení koz,bečení ovcí a kokrhání kohoutů.Mezi vší tou drobotinou má Petr Čechura umístěné prostorné kotce pro své grešlaky,je to odborník na slovo vzatý. Petře jaké barevné rázy grešlaků,máš ve svém chovu? V současnosti se specializuji na Onbovinux aqualis.Mám tu grešlaky greenland,safírové a perštejnské vícebarevné.Všimněte si,že chovám rázy z oblasti recesívně dědičné.Z toho totiž musíme při sestavování rodin vycházet.Kupříkladu z bílého a zlatého rázu nelze pářit dva shodné jedince.Tyto barvy sebou nesou tzv. letální faktor,tzn.,že by se rodila mrtvá,či postižená mláďata.Samice by také mohla potratit a to by ji ohrožovalo i na životě. Mohl by jsi mi osvětlit specifika chovu grešlaků?Jaké jsou jejich zvláštnosti a potřeby? Grešlaky chovám harémově,na jednoho chovného samce připadá 5-6 samic a ti spolu tvoří rodinu.V chovu zvířata ponechávám tři roky,po této době totiž grešlak výrazně ztrácí své reprodukční schopnosti.Velmi důležité je,aby samice z jedné rodiny byly sestry,nebo alespoň polosestry(mají stejného otce).Jinak se velmi často stává,že po narození mají mláďata v rodině výrazně odlišný pach a ostatní samice je nemilosrdně zlikvidují.Novorození grešlaci jsou již zcela vyvinutí a během tří dnů už šmejdí po výběhu a ochutnávají potravu matky.Mléko pijí nejen od své matky,ale i od ostatních samic z jedné rodiny.A teď jedna zvláštnost,Pavle.Grešlačí samice mají totiž struky umístěné na zádech,podél páteře.Opravdu!Mláďata tak mohou pít mléko i přesto,že samice plave ve vodě,je to úžasný pohled.A co voda Petře? Ano grešlak vodní potřebuje k dobrému prospívání vodu.Ideální je potok.Ten naštěstí mám jinak bych se musel věnovat chovu Onbovinux vulgaris a to by byla škoda.Tekoucí potok odplavuje nečistoty a voda je stále čistá,kožešina má potom I.a kvalitu.V dnešní době je ale zisk za kožky zanedbatelný cca 750kč za kus,prodávám grešlaky nejčastěji na maso někdy i na chov.Maso z grešlaka je výtečná pochoutka a nikdy u nás neschází na svátečním stole. A čím své grešlaky krmíš? Nesmíš na nich šetřit Pavle,vždyť to znáš.Podávám směs z namočené pšenice,ječmene,šrotu a řepky.Na jaře přidám i nasekanou kopřivu.Nutný je přísun vitamínů,např.Plastin,nebo jiné,přímo určené pro kožešinová zvířata.Kvůli okusu dávám grešlakům dvakrát týdně větve z vrby,poslední dobou s úspěchem používám staré PET lahve,grešlačí žaludeční šťávy jsou totiž natolik agresivní,že až tři láhve denně bezezbytku rozloží a přemění je tak v užitečné hnojivo.Grešlačí trus používám k pěstování žampionů a výsledky jsou velmi dobré. Petře máš tu úžasné množství zvířat,jak jsi se k chovatelství vlastně dostal? Zvířata mě lákala už jako malého klučinu.Když jsem se oženil,postavili jsme si dům.Konečně se mohu intenzivně věnovat svému koníčku.Má žena je také milovnice zvířat,spíše tedy těch chlupatých.Máme i dvě děti,které snad naši lásku ke zvířatům podědí. Petře děkuji za rozhovor,ve kterém jsi poskytl cenné rady pro začátečníky a přeji ti mnoho chovatelských ůspěchů.
Začínáme s grešlakem. 1.část
(Pavel Zelí Konečný, 17. 3. 2008 12:02)Začínajícím chovatelům bych doporučil odrůdu NEŠLECHTĚNÝ ZELENÝ.Od roku 2007 existuje evidence grešlaků zařazených do genových zdrojů v České republice podle registračního řádu ČSCH.Značení zvířat je prováděno čipy.Každý grešlak má svůj plemenný list.Ten obsahuje údaje o konkrétním jedinci,jako je název plemene,identifikační kód chovatele,číslo zvířete,datum narození,živou hmotnost grešlaka v 7 týdnech a v 6 měsících a výsledky bonitace.Jedinci zeřazení do genových rezerv jsou evidováni v databázi ÚV ČSCH a Národního referenčního střediska pro genové zdroje.Projekt ochrany grešlaků v rámci Národního programu zajišťuje a informace zájemcům o chov poskytuje svaz chovatelů grešlaků,dále jen SCHG.Současný stav chovaných grešlaků v Čechách je bohužel velmi neradostný.Stavy se stále snižují a mnoho chovatelů končí pro ekonomicky neúnosnou situaci.Výkupní ceny kožek se stále snižují i přes jejich nespornou kvalitu.Pro začátek několik všeobecných informací.Zbarvení srsti u grešlaků může být.Hnědé a zelené - má původ u divokých grešlaků,žijících ve volné přírodě.Barevné,dělí se na dominantně dědičné - např. černé,zlaté bílé a recesívně dědičné - např. greenland,červené,safírové a Perštejnské vícebarevné.Do genových zdrojů je zařazen grešlak standartní(hnědý a zelený),grešlak červený a grešlak Perštejnský vícebarevný.Grešlak standartní byl vyšlechtěn dlouholetým výběrem zvířat,které vynikaly velikostí, strukturou a barvou srsti a velmi dobrou plodností.Grešlak červený byl vyšlechtěn na Žatecku.Vysoký obsah krevele v půdě a schopnost grešlaka přizpůsobit se barvou kožešiny barvě okolí již ve třech generacích,způsobila tento málo charakteristický odstín,který se stává bombou na přehlídkových molech,zejména v zemích Jižní Ameriky.Perštejnský vícebarevný byl vyšlechtěn v 90.letech na Perštejnsku(pánové Čechura.Konečný).Základní barva srsti je bílá,hnědá je na hřbetě,zádi,kolem uší a očí.Nos ani hrudní končetiny nejsou pigmentované,ocas má tmavou špičku.Oko je hnědé.
Jaj..
(Sylvišek, 7. 10. 2009 19:47)