HISTORIE SDH KRASOVA
20. 7. 2008
PŘEVZATO Z OFICIÁLNÍCH STRÁNEK SDH.KRASOVA.CZ
Historie Sboru dobrovolných hasičů v Krasové
Na Vánoce roku 1901 v hostinci v Rogendorfě se sešlo několik občanů a z popudu rolníka Viléma Kuběny a hostinského Jana Starého se dohodli, že bude třeba v Rogendorfě založit hasičský proti požární sbor. Založením hasičského sboru chtěli občané jednak účinněji čelit škodám při velmi častých požárech v této době, které měly ničivé účinky vlivem hořlavého krytí střech, jednak chtěli držet krok s některými sousedními obcemi, kde již sbor založen byl.
Po dalších jednáních byl sbor ustanoven a dne 6. ledna 1902 se provedly volby představenstva a funkcionářů. Starostou sboru byl svolen Josef Kocman č. 24, místopředsedou Josef Kuběna č. 16, jednatelem Vilém Kuběna č. 11, náčelníkem Jan Starý a podnáčelníkem Pavel Koudelka. Zbývajícími zakládajícími členy se stali:
Jan Kovařík č. 10
Josef Kovařík č. 27
Vilém Němec č. 12
František Němec č. 12
Vincenc Šebela č. 18
Josef Němec č. 26
Řehoř Kovařík č. 5
Alois Mrázek č. 2
František Šebela č. 42
Rudolf Buchta č. 30
Mořic Hrazdíra č. 9
Jan Kovařík č. 45
Karel Kouřil č. 44.
Josef Kovařík č. 27
Vilém Němec č. 12
František Němec č. 12
Vincenc Šebela č. 18
Josef Němec č. 26
Řehoř Kovařík č. 5
Alois Mrázek č. 2
František Šebela č. 42
Rudolf Buchta č. 30
Mořic Hrazdíra č. 9
Jan Kovařík č. 45
Karel Kouřil č. 44.
Roku 1902 byla v Čechách pod Košířem na úvěr koupena ruční stříkačka. Peníze na tuto stříkačku, jakož i na úbory, na výzbroj a na ostatní materiál se získávaly na několika sbírkách po domech a z výtěžků zábav a výletů. Stříkačka byla uskladněna u Josefa Němce č. 26 pod kůlnou, který se později stal náčelníkem místo Jana Starého. Kmotrovství při vysvěcení stříkačky se ujala manželky řídícího učitele Jana Kniese, která na rogendorfský sbor nikdy nezapomněla a ještě 12. února 1940 mu věnovala 200 korun.
V inventární knize se též můžeme dočíst, že hasičská výzbroj byla zakoupena od pana Buriana v Hlinsku a že byla splacena ve dvou splátkách po 200 korunách roku 1903. Údaj o ceně stříkačky se nepodařilo zjistit.
Podle množství splacených položek je možno soudit, že v roce 1904 se nakoupily obleky, kterým lidé říkali mundůry.
Za zmínku stojí poznámky o darech hasičskému sboru. Tak roku 1907 obdržel sbor 100 korun od hasičského fondu, 40 korun od Antonína Sedláka a potom ještě 10 korun od hasičského fondu. Že se jedná o částky poměrně velké dokazuje to, že např. za ušití kalhot se zaplatilo 90 haléřů.
Roku 1910 byly provedeny výrazné změny ve složení funkcionářů sboru. Předsedou zůstává Vilém Kuběna, ale jednatelem se stal Jan Kovařík a náčelníkem Jan Vaněk. V tomto roce si sbor objednal jeviště a rozvinul značnou ochotnickou aktivitu.
Z nařízení župní správy byl ve sboru zvolen vzdělavatel, který musel každého čtvrt roku podávat vzdělavatelskou zprávu župnímu vzdělavateli. Tuto funkci dlouhou dobu vykonával Metoděj Šebela z č. 15.
Roku 1924 byl v Rogendorfě založen ženský odbor při místním hasičském sboru, který měl 7 členek. Tento odbor si počínal velmi aktivně. Dne 28. června 1925 se účastnil požárního cvičení v Jedovnicích a dne 17. srpna téhož roku předvedl ukázky nácviku se strojem ve Sloupě. O jeho dobrém zvládnutí všech cviků svědčí to, že dne 13. srpna 1925 provedl v Rogendorfě samostatné požární cvičení. Ženský odbor při místním hasičském sboru pracoval po řadu let. Náplň jeho práce se však postupně měnila. Místo přímých požárních nácviků se ženy věnovaly samaritánské službě, která byla ve sboru zavedena během roku 1928. Tato služba byla určena nejen k ošetřování při požárech a hasičských cvičeních, ale měla sloužit, a také sloužila, všemu místnímu občanstvu.
Nejdůležitější součástí protipožární techniky je hasící stroj, kterému se u nás říká stříkačka. S ní je historie sboru pevně spjata. Bylo již řečeno, že první stříkačka byla koupena roku 1902. Dodala ji firma Smékal, Čechy pod Košířem. Zaplacena byla roku 1903. I když tento stroj byl ruční, vykonal dobrou práci a zachránil mnoho hodnot. Rogendorfskému sboru sloužil plných 25 let. Poprvé zasáhl roku 1902 při požáru v Kotvrdovicích u Plisků. Velmi se osvědčil, neboť proti kotvrdovické stříkačce, umístěné na obyčejném voze, se kterou se muselo zajet až do rybníka, byl na svou dobu výkonnější a moderní. Rychlý rozvoj pístových spalovacích motorů po první světové válce, který měl vliv i na hasící stroje, odstranil ruční namáhavou práci při čerpání vody. V případě použití automobilního stroje bylo možno urychlit přesuny, zejména při větších vzdálenostech, kdy dříve hrozilo uštvání koní. I v Rogendorfě se rozhodli koupit motorový stroj. Bylo navázáno opět jednání s firmou Smékal. Výsledkem toho pak bylo, že stará ruční stříkačka se této firmě vrátila zpět na protiúčet za 6000 korun a roku 1928 byl od firmy zakoupen nový stroj s benzinovým motorem pro pohon čerpadla. Tento stroj byl umístěn na speciálním vozovém podvozku taženým koňmi. Jeho nákupní cena činila 50.000 korun. Sbor měl na hotovosti 8.000 korun. Po odečtení protihodnoty za starou stříkačku zůstával dluh ve formě půjčky od jedovnické záložny ve výši 36.000 korun. Za jeho zaplacení se svými majetky zaručili Josef Kocman, Metoděj Šebela, Alois Mrázek a František Kuběna. Sbírka konaná po obci roku 1928 na splácení druhu vynesla pouze 746 korun. Na žádost adresovanou zplnomocněnci velkostatku v Rájci dostal sbor 1.000 korun. Zbytek dluhu byl posupně splácen a úplně vyrovnán až roku 1935 převodem obecních peněz.
K zahájení provozu nové stříkačky byla v Rogendorfě dne 27. května 1928 velká slavnost. Kmotrovství nad novým strojem převzala Hedvika Kocmanová z domu č. 24, manželka starosty sboru. Paní Kocmanová darovala sboru při této příležitosti 2.000 korun, což byla v dané době velká částka peněz. Poprvé bylo této stříkačky použito při hašení požáru stavení pana Pelouška z Kotvrdovic. Tam byla náležitě vyzkoušena po připojení 240 m hadic. To byly první skutečné křtiny nového stroje.
Skoro po dvacetiletých úspěšných službách byl tento stroj prodán za 60.000 korun roku 1947 do Šošůvky. Ihned byla zakoupena starší automobilová stříkačka z Vranova zn. Mercedes. Stála 55.000 korun, avšak vyžadovala opravy. Úsilím členů sboru se podařilo dát stroj do pořádku a na výročí přejmenování obce dne 8. srpna 1948 bylo provedeno její svěcení při mši, konané před školou. Kmotrou se stala Marie Jedličková z č. 63. V půl druhé hodině odpolední přijely hasičské sbory z Vilémovi, Ostrova, Kotvrdovic a Jedovnic. Místní sbor provedl cvičení na horním konci obce. Stroj byl pohotově připraven a během krátké doby chrlil pěti proudy spoustu vody. Pro nedostatek vody v rybníce však byla ukázka krátká. Radost z nového stroje netrvala dlouho. Objevily se u něho četné vážné poruchy a po marných opravách byl prodán s velikou ztrátou za 300 korun do šrotu.
Potom distribuci hasících strojů převzal okresní orgán a naší obci přidělil motorový agregát převodem z Hořic, který byl po několikaleté službě vyměněn za jiný agregát z Adamova.
Za dobu své existence se požárníci podíleli na hašení téměř všech požárů v okolí. V létech 1927 až 1958 jich bylo 24.
Prvá valná hromada sboru po skončení druhé světové války a po navrácení našich vystěhovaných občanů se konala dne 8. července 1945. Na ní byl zvolen výbor v tomto složení:
Jan Koudelka z č. 36, předseda
Jaroslav Kovařík z č. 67, místopředseda
Oldřich Kocman z č. 32, jednatel
Bohuslav Kouřil z č. 53, místojednatel
Metoděj Šebela z č. 15, vzdělavatel
František Koudelka z č. 4, pokladník
František Kuběna z č. 28, náčelník.
Jaroslav Kovařík z č. 67, místopředseda
Oldřich Kocman z č. 32, jednatel
Bohuslav Kouřil z č. 53, místojednatel
Metoděj Šebela z č. 15, vzdělavatel
František Koudelka z č. 4, pokladník
František Kuběna z č. 28, náčelník.
Roku 1946 se sbor začal zabývat úpravami hrází požárních nádrží na návsi. Na valné hromadě roku 1947 bylo vzpomenuto 45. výročí založení sboru a byl podán návrh, aby František Kuběna byl za dlouholetou obětavou práci jmenován čestným velitelem. Dále bylo usneseno založit pro sboru organizaci dorostu.
Návrhová komise valné hromady z roku 1948 doporučila, aby byli jmenováni:
Jan Koudelka - čestným starostou sboru
Metoděj Šebela - čestným vzdělavatelem
Alois Mrázek - čestným zakládajícím členem
Antonín Němec - čestným členem sboru.
Metoděj Šebela - čestným vzdělavatelem
Alois Mrázek - čestným zakládajícím členem
Antonín Němec - čestným členem sboru.
Náčelníkem organizace dorostu byl zvolen Zdeněk Šebela z č. 42.
Počínaje r. 1948 plní sbor řadu nových úkolů, o nichž dříve nebylo zmínky. Konají se žňové hlídky, nábory dárců krve, organizují a evidují brigády, je organizována přemíra školení a dokonce prováděn i sběr léčivých bylin.
V této době byla také neutěšená situace s požárním strojem, což též oslabovalo zájem požárníků. Na výročí členské schůzi roku 1957 bylo konstatováno, že stroj je nepojízdný. Tajemník OV ČSPO s. Slezáček vysvětlil, že na celém okrese je situace neuspokojivá, a že ze 67 strojů je 10 nepojízdných.
Šedesáté výročí založení sboru bylo oslaveno v červenci r. 1962. V Krasové se sešli staří členové sboru a byla jim udělena čestná uznání. Za účasti sborů okolních vesnic byly potom provedeny ukázky cvičení. Při těchto oslavách byl požárnímu sboru přidělen nový čerpací stroj, motorová stříkačka PS 8 na podvozku s celým vybavením. Při předání přáli funkcionáři OV ČSPO, aby stroj sloužil jen ke cvičeným účelům a nemusel být nikdy používán při zásahu.
Na podzim roku 1964 byl sboru přidělen potahový stroj převodem ze Žďáru u Sloupu. Bylo to otevřené požárnické auto zn. PRAGA-AN-Mignon r. v. 1929. Toto historické vozidlo bylo udržováno v pojízdném stavu jen díky nesmírné obětavosti členů výboru ZO SPO. O jeho dobrém stavu svědčí zvláště ta skutečnost, že s tímto vozidlem se krasovští požárníci zúčastnili mezinárodní přehlídky historické požární techniky v Brně, konané u příležitosti V. Mezinárodní soutěže požárních družstev a VII. sympozia CTIF, v červnu 1973. Bohužel, pro zastaralý systém brzd a řízení, musela být vyřazena z provozu a později, a to až v roce 1980, darována do Veterán klubu Svazarmu Kr. Pole v Brně jako historicky cenné vozidlo.
V roce 1975 bylo za pomoci OI SPO v Blansku zakoupeno další vozidlo zn. AERO 150 r. v. 1946, které bylo převzato od závodní organizace SPO ČKD Blansko.
Znovu s nezměrnou obětavostí se dali krasovští požárníci do obětavé a nekončící práce, znovu opravovali, tmelili, lakovali a opět se podařilo na určitý čas mít k dispozici potahové vozidlo, které sloužilo až do roku 1980, kdy bylo nahrazeno poměrně neopotřebovaným a zachovalým vozidlem Tatra 805. Po přestavbě toho vojenského auta nepožárnické vozidlo sloužilo našim požárníkům plných 19 roků.
V roce 1972 byly uspořádány velmi zdařilé oslavy 70-ti letého trvání požárnické organizace v Krasové. Oslavy byly uskutečněny koncem měsíce června. V pátek večer byla na výletišti taneční veselice a v sobotu odpoledne slavnostní veřejná schůze, na které byl přítomen poslední žijící zakládající člen, pan Čížek z Kotvrdovic a delegace OV SPO z Blanska. V neděli pak proběhlo veřejné požárnické cvičení za součinnosti vojenské jednotky z kasáren v Brně Slatině. Byla uspořádána také výstavka o historii a tradicích požární ochrany v Krasové.
V dalších letech plnili požárníci své běžné úkoly a byli vždy připraveni pomoci, ať se jednalo o preventivní, zásahovou nebo brigádnickou pomoc, a to nejen ve své obci, ale i v blízkém okolí. Rovněž na poli kulturním byli a jsou velmi aktivní složkou v obci. Pořádají se tradiční požárnické plesy, zájezdy do divadel a jiné kulturní akce.
Před oslavami 75. výročí založení došlo opět ke zvýšené aktivitě ZO SPO Krasová. Byla vyměněna okna v požární zbrojnici, provedeno nové isolování a betonování podlahy a pořízena nová vrata do zbrojnice. Samotné oslavy byly opět přehlídkou práce a připravenosti krasovských požárníků. Družstvo mužů i mládeže se představilo v nových stejnokrojích, které byly pro tento účel dovezeny z výzbrojny požární ochrany v Olomouci. Při slavnostní schůzi bylo mnoho členů ZO SPO odměněno čestnými odznaky a vyznamenáními. Z rukou kpt. Dvořáčka z OIPO přijal předseda naší ZO SPO s. Šenk Pavel čestný odznak "Za příkladnou práci", jako kolektivní vyznamenání pro celou organizaci. Při oslavách proběhla soutěž o pohár 75-ti letého výročí založení ZO SPO v Krasové, soutěže dětí a mládeže, byla uspořádána výstavka o historii PO a zdařilému průběhu přispěla i účast dechovky LŠU při ZDŠ Jedovnice od vedením p. Kundakra.
Po oslavách se požárníci zapojili znovu do běžných úkolů, které jim ukládají stanovy a nadřízené orgány. Dá se říci, že i přes velké nároky, které jsou kladeny na všechny členy požární jednoty jako na občany a zaměstnance závodů a podniků, daří se práci, činnosti a tradici požární ochrany v Krasové udržovat na dobré úrovni.
Dalším mezníkem v činnosti organizace bylo zvolení nového výboru v roce 1980, do jehož čela byl zvolen br. Gottvald Josef č. 30. Tento výbor a jeho členové se zapojovali do všech akcí pořádaných v obci, plnili svědomitě úkoly z OV SPO a aktivizovali širokou členskou základnu.
Oslavy 80 výročí založení požární ochrany byly uspořádány v červenci 1982. Tentokrát, přes všechny svědomité přípravy nepřálo krasovským požárníkům počasí. Celou sobotu i neděli vytrvale pršelo. Soutěže a akce připravené pro veřejnost bylo nutné omezit na nejnutnější soutěž mužů v požárním útoku, ve které naše družstvo obsadilo 3. místo.
Zdařilá byla hodnotící slavnostní schůze, na které bylo uděleno 13 medailí "Za věrnost", 2 medaile "Za příkladnou práci" a br. Horský Vlastimil byl odměněn vyšším vyznamenáním "Za mimořádné zásluhy".
V následujícím období došlo k určité stagnaci činnosti v organizaci ZO SPO. Tímto stavem se zabýval výbor na své schůzi v lednu 1983 a do funkce velitele zvolil br. Lakotu Ladislav st. Po jeho zvolení se obnovila bývalá aktivita požárního družstva a tím i celého sboru. Byla provedena zdařilá oprava vozidla T 805, vyměněna kabelizace, seřízen a opraven motor, přidělena nová baterie, takže vozidlo je v dobrém technickém a pojízdném stavu.
Na jaře 1984 byl převodem ze ZO SPO Jedovnice přidělen naší organizaci čerpací stroj - stříkačka PS 12. V této době se velmi aktivní družstvo připravovalo na I. kolo CSPD. Soutěž proběhla ve Vilémovicích v květnu 1984. Družstvo krasovských požárníků se s novým strojem umístilo na 1. místě a probojovalo se do okresního kola, kde si vybojovalo velmi dobré 8. místo z 20 družstev.
V roce 1991 vystřídal pan Libor Kratochvíl pana Josefa Gottvalda ve funkci starosty sboru.Za starostování pana Kratochvíla proběhly zdařilé oslavy 90. a 95. výročí sboru. V roce 1995 byla obnovena tradice letních táborů pro děti. Začínali jsme s dětmi jezdit na chatu Alpina u Březeny , v dalších letech se tábor konal např. v Janovičkách, Baldovci, Sněžném,Pod Templštýnem. V roce 1993 začalo trénovat nové soutěžní družstvo mužů. Podařilo se překonat všechny drobné neshody, zajistit soutěžní PS 18, vydělat peníze na opravu a na další věci související se soutěžením. Odměnou bylo dosažení velmi dobrých výsledků, mezi nejcennější patří 1. místo v okresní lize Blanenska v roce 1999 a druhé místo v roce 2000. Tohoto úspěchu dosáhlo mužstvo ve složení: Milan Doležel, Pavel Šebela, Lukáš Vágner, Dušan Gottvald, Petr Mlčuch, Ladislav Lakota a Luboš Šebela. Po roce 2000 došlo k výrazné obměně družstva. Nově složené družstvo pokračovala v přípravě i v soutěžích, bohužel se brzy rozpadlo. V té době se pokusily cvičit i ženy, na začátečnice dosahovaly dobrých výkonů, ale za krátký čas také skončily.
Úkolem hasičů není jen soutěžit, ale zajišťovat požární ochranu a pomoc při živelných událostech. Tomuto úkolu jsme dali prioritu, a proto jsme v roce 1999 odprodali T 805 soukromému sběrateli a z rozpočtu obce jsme pořídili Avii Furgon. Toto vozidlo nebylo postaveno jako hasičské, proto za pomoci členů sboru provedli jsme přestavbu na požární speciál a v roce 2005 byla přestavba dokončena. Vozidlo bylo zařazeno do integrovaného záchranného systému. Největší zásluhu na přestavbě měl Ladislav Lakota a Petr Doležel. Díky profesionálním zkušenostem současného velitele a vstřícnosti obecního zastupitelstva, hlavně pak díky starostovi obce panu Vágnerovi, se podařilo současné zásahové družstvo vybavit zásahovým oblečením, zásahovými botami, kabáty proti dešti - 3 ks, gumovými brodivými kalhotami - 2 ks, novými hadicemi - 10 ks, savicemi - 3ks, plovoucím čerpadlem NIAGRA a 3 ks dýchacích přístrojů SATURN 5. V roce 2005 jsme vyměnili soutěžní PS18 za PS12 s doplatkem s hasiči ze Střelic. Nyní tedy vlastníme 2 ks PS 12 a jedno plovoucí čerpadlo Niagra. K dnešnímu dni máme docela dobré technické vybavení. Díky naší vybavenosti jsme mohli pomoci při povodních na pstruhárně na Skalním mlýně, ve firmě Atona, při požáru ve Vilémovicích i při dalších technických zásazích. K dnešnímu dni má zásahové družstvo 9 proškolených členů a 2, kteří na toto školení čekají.
V roce 2002 na valné hromadě došlo k výměně starostů, po 10 letech starostování Libora Kratochvíla přebral funkci starosty Ing. Alois Šebela. Ten převzal vedení sboru v roce 100. výročí založení sboru a měl před sebou nelehký úkol a to přípravy oslav. Podařilo se, díky jeho organizačním schopnostem a dobře fungujícímu výboru sboru zorganizovat bezchybný průběh oslav. Zásluhu na oslavách měl také i velitel Ladislav Lakota, který připravil námětové cvičení, organizoval soutěž požárních družstev a zajistil ukázku hasební techniky.
I v době starostování Ing. Šebely pokračovala kulturní činnost sboru jako jsou hasičské plesy, pořádání hodových dozvuků, pálení čarodějnic a zájezd do pivovaru Litovel.
V prosinci roku 2004 proběhla na valné hromadě volba nového výboru sboru , včetně starosty. Od tohoto data pracuje výbor ve složení starosta Luboš Šebela ,náměstek -Milan Doležel,velitel-Ladislav Lakota ,strojník-Petr Doležel,jednatel-ing. Alois Šebela,hospodář-Dušan Gottvald,vedoucí mládeže -Luděk Vondra,referentka žen Hana Šebelová čp.38,kronikářka Dana Mlčuchová,členové výboru-Hana Šebelová č.p.55,František Kocourek,Pavel Šebela č.p.55.Kontrolní a revizní rada ve složení Libor Kratochvíl st.a Jiří Vodstrčil.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář