Muzeum
9. 4. 2008
Oblastní muzeum
Bývalý lovecký dvůr (kolem r. 1735), od konce 18. Století sídlo vrchnostenských úřadů, pro jejichž potřeby došlo k rozšíření budovy o postranní křídla (1808, 1813). Později byla několikrát stavebně upravena (účast J. Mockera), naposledy roku 1905 (nástavba patra: A. Putz & W. Weber). Využití pro správní účely zůstalo načas zachováno i po roce 1945 (správa státních lesů).
Od roku 1957 zde sídlí Oblastní muzeum Děčín, které začalo být budováno v roce 1945 jako důležitá kulturní a osvětová instituce a středisko vlastivědné práce. Základem muzea se staly sbírky městských muzeí v Děčíně a Podmoklech, dále sbírky z Jílového a trosky sbírek z děčínského zámku. Zpočátku zůstávalo muzeum v Hudečkově ulici, kde bylo do r. 1948 otevřeno několik menších expozic. V roce 1950 byla při muzeu zřízena městská galerie, kterou později obohatily obrazy z někdejší thunské sbírky.
V průběhu doby se ústav specializoval na dějiny labské plavby a získal v tomto oboru celorepublikový i mezinárodní význam (expozice o vývoji lodní dopravy na Labi). Po roce 1989 se začal výrazněji zaměřovat také na historii regionu. Nabízí expozice věnované archeologickému výzkumu středověkého Děčína, gotickému sochařskému umění v regionu či ornitologickému obrazu Děčínska, ale také galerii a tématické i výtvarné výstavy, jichž se zde ročně pořádá šest až osm.
Roku 1992 bylo na nádvoří muzea zřízeno lapidárium, kde se soustřeďují umělecká díla a cenné architektonické detaily a články z prostoru Děčínska (např. barokní sochy P. Marie Immaculaty či sv. Heleny z kostela Povýšení sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého z Dívčího skoku u Jakub, Ecce homo z Rozběles atd., ale i kamenné heraldické a ostatní památky). Muzeum je otevřeno denně mimo pondělí: 9:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 hod.
Park před budovou se honosí mohutným exemplářem exotického jinanu dvoulaločného (jeden z největších jinanů v Čechách), zasazeného pravděpodobně s výstavbou loveckého dvora. Dvojice barokních soch na mohutných trojbokých podstavcích zdobených reliéfy – sv. Jan Nepomucký a sv. Florián – pochází z jedné dílny (1736) a původně stála před starým podmokelským pivovarem, který ustoupil výstavbě železniční dráhy do Drážďan. Zatímco socha sv. Floriána zůstala na svém místě, socha sv. Jana Nepomuckého získala nové stanoviště na rozcestí mezi Želenicemi a Rozbělesy (nyní Dělnická ul.). Po transferu před muzeum (1996) byly sochy v roce 1997 restaurovány (akad. soch. H. Forstová, akad. soch. V. Míča a akd. Mal. – soch. I. Hamáček).