Staré město
9. 4. 2008
Městská část Staré Město (Děčín I. a III.)
V 19. století zde vznikla menší průmyslová zóna (městská jatka, plynárna atd.). Východně od nynější Litoměřické ulice , mezi Ploučnicí a železniční tatí, se rozprostíralo hřiště a cvičiště dečínského tělocničného spolku, které sloužilo také fotbalovému klubu Victoria (1903). Ve třicátých letech vystavělo město u Ploučnice stadion se závodními dráhami a s branou nesoucí znak města. Roku 1983 byla otevřena novostavba zimního stadionu s krytou halou (pro veřejnost od 1986)
a v roce 1986 další koupaliště napájené termální vodou.
V územní návaznosti jižně od Ploučnice se začala v 15. století formovat také ves, na níž se přenesl název Staré Město. Stala se zemědělským zázemím Děčína a v 19. století pak díky několika průmyslovým podnikům rušnou a lidnatou příměstskou obcí. Roku 1942 byla připojena k dvojměstí (nyní Děčín III.). Na přelomu šedesátých a sedmdesátých letech let 20. století došlo ke stržení větší části staré zástavby a poté k výstavbě panelového sídliště. 1966 byla zbořena i kaple s dřevěnou zvoničkou zasvěcená Nejsvětější Trojici (1728, snad stála na místě staršího kostela sv. Bartoloměje zmiňovaného 1582).
Dochovalo se několik památek lidového stavitelství: chráněné jsou tři roubené domky ze 17. - 19. století v Březové ulici (čp. 29, 30 a 33). V parčíku na náměstí 5. května je pomník obětem první světové války - na rozpolceném sloupu s letopočty 1914 a 1918 socha klečícího muže s křížkem u nohou. Pomník pochází z roku 1926 a je dílem podmokelského sochaře F. Tampeho.
Staré Město je střediskem děčínských vodních sportů. Veslaři (nyní klub Slávia - loděnice a klubový dům se stejnojmenou rstaurací) navázali na tradice spolku Carolus ( 1873, Ruder - und Eislaufverein), nejstarší sportovní oraganizace v Děčíně. V roce 1925 se zorganizovali také předchůdci soudobých kanoistů a kajakářů ( děčínsko - pomokelský spolek Paddlerverein), kteří r. 1930 vybudovali loděnici a klub. V minulosti se nacházel v Labi u Starého Města Smrkový ostrov.