Auguste Rodin(největší sochař moderní doby 1840-1917)
Auguste Rodin(největší sochař moderní doby 1840-1917)
Četba Nahý jsem přišel na svět autor David Weis
Kniha pojednává o největším sochaři moderní doby Augustu Rodinovi, synovi chudého pařížského občana, který byl mnoho let odmítaný a zavrhovaný pro svoji "příliš naturalistickou" tvorbu, a prakticky celý svůj život byl nucen svou práci obhajovat před francouzskou veřejností a společností. V dětství v sobě objevil vášeň pro kresbu a malbu a toužil se stát velkým malířem. Pro svoji krátkozrakost však dal přednost práci s hlínou, kde si objekt tvorby mohl osahat a vnímat jej i hmatem. Toužil po studiu na Akademii Beaux Art(Akademie krásných umění), ale byl několikrát odmítaný pro jeho údajný nedostatek talentu. Byl nejchudším ze všech současných umělců, živořící jako dekoratér anonymní spolupracovník známých sochařů, odmítaný Salónem a přece snad nejhouževnatější a nejpilnější z celé řady velkých impresionistů. Jeho první velké dílo, které bylo vystaveno "Kovový věk" bylo veřejností odsouzeno, a autor byl nařčen z plagiátu, z odlévání sochy podle lidského těla. Teprve na konci života se stal uznávaným géniem, jehož nejslavnější osobnosti té doby žádali o vytvoření portrétních bust. David Weis se ve své knize neomezuje pouze na umělcův život, ale současně před čtenářem rozvíjí fascinující obraz velké historické epochy druhé poloviny 19.st. ve Francii, prudké dějinné a umělecké změny, vnitřní svět umělce, jeho vášeň k hlíně, k dokonalosti a obdivu k lidskému tělu. Houževnatost a nezdolnou vitalitu, která Rodina nutila bez ohledu na všechny nezdary pokračovat v práci, jeho životní lásky, ženy, které se těžko smiřovaly s tím, že jeho láska k lidskému tělu a k sochám je silnější, nežli k živým bytostem. Jeho přátelské vztahy s jinými impresionistickými umělci, většinou malíři( Renoir, Monet, Manet, Degas,atd.)a spisovateli(Zola, Balzac-kterému se skláněl, a s ním celý národ) , odmítavý postoj k politickým třenicím. Stejně jako Rodin měl své vzory v Michelangelovi, v Rembrantovi a jiný umělcích, sám se stal učitelem všech moderních sochařů. Naturalismus, který Rodinovi vytýkali a sklon k drastickému vidění lidského těla v jeho přírodním stavu, byl jeho projevem celkové koncepce vidění světa. Podle jeho vlastních slov: "V umění není nic škaredé jedině když je to bez charakteru, bez své vnitřní nebo vnější pravdy...charakter, to je podstatná pravda přírodního předmětu, ať už je krásný nebo ošklivý. Dokonce by se dalo říct, že je to dvojitá pravda, protože je to vnitřní pravda přeložená do pravdy vnější - je to duše, city, myšlenky, vše vyjádřené pohyby tváře, gesty a akcemi lidské bytosti, tonem oblohy i liniemi horizontu. "
1990- při příležitosti pařížské Světové výstavy otevřel vlastní výstavu v pavilonu na place d´Alma
Jeho tvorba zahrnovala kresby, sochy v sádře, odlitky z bronzu, mramory,
nejznámější díla:
Muž s přeraženým nosem
Bakchantka(dílo se nedochovalo, došlo k úhoně při stěhování)
Kovový věk,
Obrana,
Jan Křtitel, v bronzu 1878
pomníky Honoré Balzac, Victor Hugo
Občani z Calais